50:40. Takovým výsledkem by v druhém kole prezidentských voleb v Brazílii porazila Marina Silvová současnou hlavu státu, Dilmu Rousseffovou. Alespoň podle jednoho z posledních průzkumů veřejného mínění v zemi. Přestože procenta se v různých průzkumech mírně liší, výhru opoziční kandidátky potvrzují všechny z nich.

Ještě před několika týdny přitom bylo všechno jinak. Marina Silvová figurovala jako dvojka za kandidátem Socialistické strany Brazílie (PSB) Eduardem Camposem a průzkumy jejich tandemu nikdy nepřisoudily nad 15 procent. Podle každé projekce Dilma Rousseffová vítězila a zdálo se, že přes klesající popularitu dají voliči přednost jí, možná už v prvním kole. Jenže pak přišla tragédie, Campos zemřel při pádu letadla a po jistém váhání se koalice stran kolem PSB rozhodla dát šanci bývalé ministryni životního prostředí.

Od té doby její hvězda stoupá. Marina má reálnou šanci stát se prezidentkou. Jenže proč?

Inspirující

Čerstvá kandidátka má několik velmi silných stránek, které ji odlišují od ostatních. Můžeme začít hned životním příběhem, nápadně se podobajícím příběhu exprezidenta „Luly“ da Silvy. Marina pochází z neuvěřitelně chudé rodiny z Amazonského pralesa. Často se říká, že číst se naučila teprve v šestnácti letech a od dětství pracovala. Přes sociální a rasové znevýhodnění Marina vystudovala univerzitu, stala se aktivistkou, poslankyní a mimořádně úspěšnou ministryní životního prostředí, která si vysloužila řadu mezinárodních ocenění. A také prezidentskou kandidátkou z minulých voleb, která za miniaturní Stranu zelených (PV) získala neuvěřitelných dvacet procent hlasů. Bez finančních zdrojů nebo mediálního prostoru.

Marina je zkrátka symbol. Symbol „brazilského snu“, stejně jako symbol nezávislosti na velké politické scéně. Přestože v minulosti kandidovala za Stranu pracujících (PT) a za tu samou stranu seděla ve vládě, vždy se jí dařilo prezentovat se bezpartijně. Ve své kampani tvrdí, že chce spojovat kvalitní lidi ve všech stranách, což zabírá na voliče frustrované stupňující se polarizací mezi PT a „tukany“ z Brazilské sociálnědemokratické strany (PSDB), tedy mezi zástupci levice a pravice. Marina ráda opakuje, že jako poslankyně podpořila kvalitní opoziční návrhy a stejně bude chtít postupovat ve své vládě. Dokáže vystupovat jako nezávislá osobnost, která umí řešit konflikty, ale zároveň neopouští svoje hodnoty, což potvrzuje její ochota vzdát se vládních pozic i opatrný přístup k prezidentské kandidatuře.

Umírněně zelená