Defenestrace? Snadno snesitelná lehkost protestů na Facebooku

Roman Sikora

Občas se Facebook tváří, že má i schopnost organizovat protestní hnutí. Výsledky v reálném prostoru jsou ovšem spíš tristní. Především jejich účast. Nejspíš jde jen o další bezděčný nástroj dokonalejší kontroly a zpasivňování občanské společnosti.

S nástupem Facebooku se poslední dobou objevil nový fenomén. Skrze toto médium se začala profilovat také protestní občanská hnutí. Tu za Národní knihovnu Jana Kaplického, tu proti Pavlu Bémovi. S výsledkem jedné, ale spíš dvou iniciativ jsme se mohli ve skutečném veřejném prostoru seznámit ve středu před pražským magistrátem. Zatímco na Facebooku má skupina „Čtvrtá pražská defenestrace: Bém, Blažek, Klega a Richter pryč z MHMP!“ 3500 členů a na pozvánce k akci přislíbilo účast 1500 lidí určitě a 2500 lidí možná, ve středu se na Mariánském náměstí v Praze v rámci tzv. 4. defenstrace objevilo nanejvýš 500 lidí. Nemluvě o účasti iniciativy Pražané a Pražanky za MHD vzniklé také z facebookové skupiny „Jsme proti zrušení nočního metra“ čítající v současnosti 30 000 členů.

Facebook občas působí dojmem, že jde vlastně o revoluční médium, které zejména mladým lidem umožňuje se propojovat, sdílet svá přesvědčení a dokonce organizovat všemožné akce. Ve své podstatě je ale jen dalším nástrojem kontroly, apoštolem všeprostupující zábavnosti a bezstarostnosti, skvělou databází osobních údajů a nástrojem zvyšování nezájmu o veřejné dění. O to účinnějším, oč víc se někdy tváří, že je tomu naopak. Svědčí o tom i čísla účastníků na Facebooku a počet těch, kteří se středeční Defenestrace zúčastnili. Rozdíl je to značný. Snadnost protestu kliknutím myši je totiž mnohem větší, než hodina mrznutí před magistrátem. A když si třeba člověk klikne, že něco podporuje nebo že někam přijde, jakoby už to podporoval a už vlastně i někam přišel.

A pak těch pozvánek na všemožné události nebo do všemožných skupin, co se jen na Facebooku objevuje. Jako na běžícím páse. Kdo si má to všechno, co se zběžně odkliká, pamatovat? Na Facebooku se něco děje pořád. Možná by bylo řešením příště organizovat facebookové demonstrace jako videodemonstrace. Instalovala by se kamera a obrazovka a lidé by mohli třeba přes skype protestovat před magistrátem a přitom se nehnout z vytopeného bytečku s rychlým připojením, svobodně si přepínat mezi jednotlivými okny, souběžně konverzovat s několika dalšími přáteli a přislibovat účast a podporu komukoli dalšímu.

I na Facebooku, stejně jako ve skutečné realitě, se ovšem některé názory zaujímají snadněji, než jiné. Skupina defenestrační, i ta proti rušení nočního metra není totiž nijak velká. Třeba skupina s bytostně občansky angažovaným názvem „Nesnáším lidi, co v MHD smrdí!!!“ má 92 000 členů. Kam se na to hrabe Čtvrtá defenestrace.

    Diskuse
    MH
    February 19, 2010 v 13.24
    K tomu by se dalo připsat, co na adresu "technologického pokroku" říká Adorno: v něm se převrací pokrok a úpadek. Co se jeví jako pokrokové (facebook), může být svými účinky regresivní a naopak. (Tím se nepopírá, že facebook jako každá jiná technologie může mít pokrokový potenciál, který je však v dané společenské realitě potlačován.) V Minima moralia píše, že ti, kteří propadli technologickému pokroku, letí tryskovým letadlem do plusquamperfekta. Facebook jako cesta do plusquamperfekta?
    February 19, 2010 v 19.31
    Připojit přes fejsbůk svůj protestní hlas nebo někoho podpořit tím, že se zapíšu mezi jeho kamarády, považuji za vskutku jedinečnou možnost přesvědčit politiky o nutnosti ještě více zafejsbůkovat veřejnost. Tak aby se její reptání rozředilo v úžasně decentralizované síti, ve vesmíru, kde má každý pravdu a kde každý hlas tolik znamená už jen proto, že se objevil!
    Osobně fejsbůk považuji za to nejhloupější zařízení, které kdy bylo na internetu zprovozněno.