Hnutí Žít Brno představilo základ své kandidátky do zastupitelstva a programové priority. Kandidovat bude společně s Piráty a s Liberálně ekologickou stranou (LES). Žít Brno oznámilo kandidaturu do komunálních voleb v únoru. Stalo se tak v reakci na zrušení jejich stránek na sociálních sítích. Za krokem byla brněnská radnice pod vedením Romana Onderky.

Matěj Hollan, který patří mezi mediálně nejviditelnější osobnosti hnutí, pro Deník Referendum už dříve uvedl, že budou nejspíš kandidovat pouze na magistrát. „Vše bude záležet na počtu lidí, kteří se budou ochotni v politickém boji angažovat,“ uvedl s tím, že se chtějí spojit s každým, jehož minulost budou považovat za věrohodnou. A to bez ohledu na stranickou příslušnost.

Žít Brno chce usilovat o to, aby se Brno stalo opět kulturní metropolí, zveřejňovalo svoje smlouvy, zapojovalo veřejnost do územního plánování či se aktivně zabývalo seniory, nedostatkem místa ve školkách či politikou sociální vyloučenosti. „Žít Brno bude aktivně usilovat zejména o přetažení voličů Romanu Onderkovi,“ uvedli zástupci hnutí.

Volebním lídrem hnutí je Matěj Hollan, který na sebe naposledy upozornil před dvěma týdny, když vystoupil na společné tiskové konferenci s Robertem Kotzianem z brněnské ODS, aby mu pomohl zhatit referendum o poloze hlavního brněnského nádraží. Dvojkou kandidátky Žít Brno bude Hana Kašpaříková, ze třetího místa se bude o hlasy voličů ucházet Jiří Ulip z Pirátů.

Hollan tvrdí, že se kandidáti hnutí svými tématy zabývají již mnoho let, podle něj proto nehrozí, že budou teprve v zastupitelstvu zjišťovat, co je zajímá. „Jsme připraveni usilovně diskutovat jak s dalšími stranami, tak se širokou veřejností. Na příkladech podzemních garáží pod Zelným trhem, nádraží či regulace hazardu jsem si ozkoušel, že jdou měnit i zdánlivě nemožné věci,“ připomněl Hollan.

Je si přitom vědom toho, že předpokladem úspěchu je krom jiného schopnost získat politické spojence. „ Nemáme ideologické klapky na očích, jsme otevřeni spolupráci se všemi, kdo o to budou mít zájem,“ řekl s tím, že jeho primárním zájmem bude v případě volebního úspěchu kulturní politika: „Jako vystudovaného muzikologa mě situace v oblasti kultury velmi trápí, již dnes jednáme se šéfy kulturních institucí a ve spolupráci s nimi chceme z Brna opět udělat kulturní metropoli, jakou bývala dříve.“

Hana Kašpaříková upozorňuje na problematické a mnoha experty kritizované územní plánování. „Brněnské územní plánování je v rozkladu, jak je vidět na neschopnosti města vypořádat tisíce připomínek ke Konceptu územního plánu či na nedávno přijaté Aktualizaci územního plánu. Územní a strategické plánování se musí v Brně od základů překopat, daleko více začít zapojovat laickou i odbornou veřejnost,“ tvrdí.

Ulip věrný programovým prioritám Pirátů klade důraz na transparentní politiku. „Prosadíme zveřejňování smluv, a to i případně z opozice, v koalici se budeme zasazovat o zavedení systému otevřených dat (open data), aby město aktivně uveřejňovalo všechny informace a dokumenty, které potenciálně zveřejnit může,“ slibuje Ulip.

V případě volebního úspěchu plánuje hnutí zavést do praxe principy pirátského demokratického minima, které spočívá zejména v tom, že se zastupitel musí rozhodovat na základě kvalifikovaných podkladů, a pokud k určité zásadní věci chybí důvodová zpráva a další posudky, o věci nebude hlasovat.

„Tím fungování města zkvalitníme. Zprůhledníme také fungování městských firem, které budou povinny zveřejňovat všechny smlouvy a další údaje o své činnosti,“ slibuje Tomáš Koláčný z Pirátů. Ustavující sjezd a základní programová konference Žít Brno se uskuteční v  horizontu dvou týdnů.