České diskuse o společenských alternativách mohou hledat inspiraci v zahraničí. Také německá radikální levice se potýká s poměřováním často protichůdných hledisek na elementární otázky kritiky perspektivy kapitalismu i hledání postkapitalistické alternativy. A stejně jako u nás se i německá levice potýká se zkušeností, že ve dvacátém století byly politikou negace kapitalismu zničeny i mnohé vymoženosti demokracie.

Strana „Die Linke“ má za cíl demokratický socialismus, ale stranická programatika je produktem složitého kolektivního konsensu. Inspirativní střet myšlenek je někdy lépe zřetelný v diskusích odborníků, věnujících se strategickým problémům dnešní levice. Takovým je i Michael Brie, německý filozof, narozený v roce 1954 v NDR (jeho bratr André Brie byl v letech 1999 — 2009 europoslancem za PDS, předchůdkyni Die Linke).

Michael Brie dosáhl profesury počátkem devadesátých let na Humboldtově universitě v Berlíně, a působí mimo jiné i jako vědecký spolupracovník Nadace Rosy Luxemburgové, která poskytuje politické a vzdělávací poradenství. V jeho textech můžeme najít koncept emancipační společenské transformace. Jako výchozí bod využívá vývojový potenciál buržoazní společnosti, zejména v oblasti vysoce koncentrovaných inovací, ale prostřednictvím úsilí za demokracii, mír, sociální spravedlnost a udržitelnost chce prosadit alternativní tendenci.

Levice všude na světě hledá: Když se nespravedlnost stane zákonem, odpor je povinností. Foto internet. 

V pojetí Michaela Brie je demokratický socialismus chápán nejenom jako cíl, ale jako stálý proces reformních kroků s transformačními rysy, které v opakovaných průlomech hranice kapitalismu překračuje. Na kmeni staré společnosti mohou rašit výhonky nové, které jsou zevšeobecňovány a spojovány s novými úkoly. Reformy pak vedou k revolucím a revoluce umožňují další reformy.