Dobrý den, jsem na hlavu, budeš můj kamarád?
Zuzana VálkováČeští a britští lékaři provedli studii, v níž zkoumali přijetí duševně nemocných jejich okolím. S tristními výsledky. Autorka by se přimlouvala, aby se lékaři nejdříve zkoumali mezi sebou.
Nahodile vybraný, předpokládejme, že duševně zdravý Čech (ať už to znamená cokoliv), dopadl v článku, který v uplynulém týdnu přinesl iDnes.cz, jako pěkný asociál. Jen osm procent Čechů, což zdůrazňuje titulek, by bylo schopno zachovat s duševně nemocným (ať už to ve studii znamená cokoliv) přátelské vazby.
Celkem čtvrtina z nás by byla ochotná strpět blázna na patře. Co by dělaly zbylé tři čtvrtiny partají, to autorka nechce domýšlet.
Z výsledků této zprávy by se měly vyvodit jakési osvětové závěry, říkají shodně odborníci, abychom nebyli tolerantní jako za Ignáce z Loyoly. To bude jistě dobré, myslím, že celostátní kampaň na téma „Obejmi svého blázna“ či „I psychóza je stav mysli. Stejně jako naděje“ v provedení Ministerstva zdravotnictví bude pro reklamní agentury tendrem snů.
Možná by ale napřed měly přestat vycházet podobně vystavěné texty. Anebo by si mohl zdravotnický personál sáhnout do svědomí první.
"Kdo z nás to má?," otázal se výminkář místního blázna, který si kupoval noviny..
http://zpravy.idnes.cz/vyzkum-stigma-dusevni-nemoc-dgi-/domaci.aspx?c=A140530_145554_domaci_hv