Malé konspirace

Tomáš Tichák

„Snažil jsem se představit si, jak zapalují vlastní domy, vybíjejí si dobytek a pak s předstíraným zoufalstvím vyrážejí za lepším životem. Vyloučit nelze nic. Vidět na vlastní oči neznamená přece nutně vidět skutečnost!“

„Tak nám odstartovalo jaro!“ chtělo by se zvolat poté, co televizní Události oznámily: „Princ George, ač ještě nechodí, už odstartoval první zahraniční cestu.“ Ale umím to jen archaicky: Příroda procitla předčasně, snad že spánek měla lehký.

A chtělo by se mi zvolat něco o pupencích, okvětích a prvním čmelákovi, který zabloudil sem do podkroví... Ale může se člověk radovat, vzpomene-li, jak radostně je v Simferopolu —Netataru ovšem, tedy Rusu? A jak v Čechu vyrašil názor na ukrajinské jaro, aniž by předtím jakkoli nazíral na jiné tamní doby? A jak všem názorům jsou společné rezolutnost a znalecký přednes? Bují političtí geografové, jejichž profesi jsem si dosud diletantsky spojoval se zakreslováním politických map (na rozdíl od geografů fyzických).

I já mám na Ukrajinu názor jasný, snažím se jej však ověřovat otázkami, zda v něm není takříkajíc zrada. Ty otázky kladou jiní, vlastně jsou to malé konspirační teorie: co když je to a to ve skutečnosti jinak, anebo se to a to děje podle plánu, připraveného předem kýmsi úplně jiným, než bychom si mysleli? Co když jsou události, které pozorujeme, jen umná kamufláž?

×