Prasečák jako vzdělávací pomůcka
Saša UhlováPrasečák v Letech u Písku připomíná, jaký osud postihl české Romy za války, jak se k jejich utrpení stavěl minulý režim a dnes již také symbolizuje vztah, který má česká společnost a její reprezentace k Romům v současnosti.
V sobotu 10. Května proběhl u památníku, který vznikl vedle vepřína v Letech u Písku, pietní akt, na kterém promluvil premiér Bohuslav Sobotka. Ze slov, která pronesl, vyplynulo, že ani jeho vláda nenajde peníze na přesun vepřína, který zčásti stojí na místě koncentračního tábora pro Romy.
A jaký je důvod, proč místo, které by mělo důstojným způsobem připomínat naši společnou historii a bolavé svědomí českého národa, musí být zneuctěno velkovýkrmnou vepřů? Řešení by prý bylo drahé, peněz je málo a Bohuslav Sobotka je raději věnuje na vzdělávání romských dětí a zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách.
Kdyby se jeho slibům dalo věřit, jevilo by se to jako bohulibý záměr. Vzdělání je skutečně důležité, jak ukazuje příklad afroamerického hnutí za lidská práva. Nicméně premiér zapomíná na důležitý aspekt současné situace. Vzdělávat se většinou chtějí jen lidé, kteří vidí ve vzdělání nějaký smysl. Pokud děti vidí, že jejich rodiče pracují pouze v nekvalifikovaných nestálých zaměstnáních, a to i v případě, že nějaké vzdělání mají, jen těžko se budou učit. Cítí-li navíc, že je to i proto, že žijí ve společnosti, která je většinově nepřijímá, budou motivované o to méně.
Postavit se čelem k vlastní historii je první krok, který by měla česká společnost, respektive její vláda, udělat. Byla by to také součást vzdělávání, tentokrát nikoli výhradně „romského“.