Nastavení pravidel pro rozdělování evropských peněz je v České republice rizikovější než v Polsku a na Slovensku. I v dalším období financování z EU tak hrozí politické zneužití veřejných prostředků. Ačkoliv je situace ve všech třech zemích podobná, Slovensko i Polsko mají určitý náskok v chybějící legislativě.

Vyplývá to ze srovnávací studie, na které se spolupodílelo několik organizací. „Riziko defraudace a zneužití peněz z EU je v ČR stále vysoké kvůli slabým zákonům a pravidlům. To umožňuje skrýt propojení příjemců a politiků a snadněji zneužívat evropské peníze,” shrnuje Martin Fadrný, právní expert organizace Frank Bold.

Srovnávací studie nevládních organizací Frank Bold, Naši politici, Centrum aplikované ekonomie (zIndex), KohoVolit.eu, Centrum Cyfrowe: Projekt Polska a Slovak Governance Institut je nezávislým doplněním první Protikorupční zprávy, kterou minulý týden vydala Evropská komise. Systémových důvodů, proč Česká republika nevyčerpá značnou část alokovaných EU fondů a proč jejich rozdělování vede nezřídka k trestním kauzám, je několik.

Jedním z nich je to, že značná část veřejných prostředků z evropských fondů i z veřejných zakázek (včetně zakázek zadávaných státem vlastněnými podniky) končí na účtech anonymních obchodních společností, které mohou sloužit jako nástroj k zakrývání střetu zájmů politiků a úředníků. V praxi se stále společnosti s nedohledatelnými vlastníky ucházejí o dotace či veřejné zakázky.

Veřejná správa evropských fondů je navíc v České republice zpolitizovaná. Hlavním důvodem je neúčinnost zákona o státní službě, jehož přijetí bylo jednou z podmínek našeho vstupu do Evropské unie. Mimo jiné to vede ke značné politické fluktuaci vedoucích státních úředníků.

Například v letech 2007 až 2010 došlo ke dvaceti výměnám ředitelů operačních programů. Nejméně stabilní byla pozice ředitele úřadu regionální rady regionů ROP Severozápad, v letech 2007-2013 se tu vystřídalo celkem osm osob.

Ze studie také vyplývá, že tu dochází k ignorování nezávislé externí kontroly čerpání z evropských fondů, navíc v České republice nefungují nezávislé externí kontroly hospodaření státem vlastněných podniků.

Například kontrolní závěry NKÚ z dopravních staveb financovaných z fondů EU poukazují na typově stále stejná pochybení. Počet případů proplacení nezpůsobilých výdajů za rok 2011 oproti předchozímu roku 2010 dokonce vzrostl. Opakované kontroly NKÚ u státních podniků Lesy České republiky, Česká pošta a Vojenské lesy ČR, které se konaly s odstupem několika let, potvrdily existenci stejných pochybení, jaká NKÚ konstatoval již při své původní kontrole.

Související Protikorupční zpráva Evropské komise připomíná, že korupce a klientelismus jsou hlavní překážkou konkurenceschopnosti členských ekonomik a stojí EU 120 miliard eur ročně. V části věnované České republice kritizuje netransparentnost veřejných zakázek a chybějící zákon o státní službě. Komise také doporučuje předcházet střetu zájmů, zprůhlednit vlastníky příjemců dotací a zlepšit kontrolu financování politických stran.

V porovnání s Českou republikou mají Slovensko a Polsko malý náskok v zákonech. Například na Slovensku a v Polsku platí služební zákon, který určuje základní pravidla pro výběr úředníků a jejich ochranu proti nezákonným pokynům nadřízených. Na Slovensku je také v účinnosti povinnost zveřejňovat veškeré smlouvy státu a obcí na internetu.

První část nezávislé analýzy nevládních organizací se věnuje problematice čerpání z evropských fondů (strukturální fondy a kohezní fond), druhá část se zabývá podniky vlastněnými státem a obcemi. Tyto dvě oblasti správy veřejných prostředků jsou spolu navzájem provázány korupčními mechanismy a z hlediska objemu peněz a střetu zájmů mají největší korupční potenciál.