Bezprostředně poté, co skončila svou činnost minulá poslanecká sněmovna, jsem v září po patnácti letech působení v politice (náměstek primátora Prahy, ministr pro místní rozvoj, předseda vlády a poslanec) obnovil svůj živnostenský list. Vrátil jsem se tedy k podnikání, k ekonomickému poradenství.

Moje konkrétní zkušenost z živnostenského podnikání mě vedla před lety k tomu, že jsem podpořil některá, pro tuto sociální skupinu, velmi užitečná opatření, která prosadila vláda pod mým vedením v roce 2005. Mám v první řadě na mysli nákladové paušály, což byl velmi dobrý nástroj jednak odstraňující administrativní zátěž, snižující náklady a samozřejmě zvyšující jejich čisté příjmy. To živnostníkům dávalo větší jistotu, zvyšovalo životní úroveň a rozšiřovalo jejich možnosti investovat.

Pamatuji si také, jak jsem po nesmyslném zavedení výdajových pokladních stvrzenek u všech živnostníků u nákupu zboží či služeb nad 100 Kč v červenci 2005 prosadil rychlé odstranění této hlouposti. Tohle opatření ministerstva financí mělo ve svých důsledcích v podstatě šikanózní důsledky vůči malým podnikatelům a z hlediska fiskálního nemělo velký význam.

Paušály pro živnostníky prosazené v roce 2005 byly správnou cestou a v porovnání se změnami, kde byly v té době uplatněny, byly úpravou velmi velkorysou. V úpravách nákladových paušálů v roce 2009, prováděných vesměs podle návrhů z dílny ODS, se plně projevil demagogický populismus této strany. ODS zkrátka věc silně přehnala a navrhla paušály také pro pracovní kategorie, ve kterých se to stát nemělo (advokáti) a vesměs tehdy došlo také ke zvýšení procentní sazby paušálů i proti velkorysému řešení z roku 2005.

Byl to další daňový zásah, který snížil výběr daní u této skupiny občanů. ODS cynicky — a vcelku oprávněně — očekávala, že živnostníci budou její hlavní voličskou skupinou. To se ve volbách do sněmovny v roce 2010 skutečně také stalo. V říjnu 2013 při sněmovních volbách už živnostníci ovšem měli novou naději — ANO 2011 Andreje Babiše.

Podívejme se na to, jak se posledních deset let vyvíjel výběr daní z příjmu OSVČ:

• Rok      V mil. Kč
• 2004    24 040
• 2005    26 583
• 2006    17 854
• 2007    17 003
• 2008    17 749
• 2009      5 565
• 2010      7 987
• 2011      2 939
• 2012      3 261

Z vlastní zkušenosti vím, že pro každého živnostníka je důležitější nežli sazba daně to, aby byly zakázky, aby byla poptávka po jeho službách, po zboží, které prodává anebo po službách, jež nabízí. A vyšší poptávka bude jen tehdy, porostou-li reálné příjmy širokých vrstev lidí. A to se zatím neděje.

Po překonání hospodářského poklesu české ekonomiky, kdy i živnostníci zaznamenají v důsledku rozvoje koupěschopné poptávky výrazný růst příjmů, bude možné začít dialog s reprezentanty živnostníků na téma daní. Stát by naopak měl vážně přemýšlet o tom, jakými cestami pomůže jejich prosperitě. Jak například dostat živnostníky k veřejným zakázkám státu atd.