Každý rok v listopadu připlouvá ze Španělska do Nizozemska protějšek našeho Mikuláše — Sinterklaas — a spolu s ním houf pomocníků se začerněnými obličeji, černými kudrnatými parukami a na červeno obarvenými rty. Jedná se o Černé Petry (Zwarte Piet), kteří mají představovat rozpustilé a veselé postavy. Hodné děti odměňují sladkostmi a ty zlobivé si odvezou s sebou v pytlích zpět do Španělska. Alespoň tak tomu bylo i letos.

Příjezd Sinterklaase je především dětmi dlouho očekávanou a sledovanou událostí, kterou přenáší nizozemská média v přímém přenosu. Podle tradice spadající do začátku 19. století připlouvá postava v červeném hábitu, s bílými vousy a berlí na historickém parníku a vylodí se vždy v jiném městě. Poté se vydává potěšit děti do zbytku země. Ve většině nizozemských rodin je tato tradice oblíbenější a významnější událostí než Vánoce.

Ještě před několika lety nenapadlo nikoho v politicky velmi korektním Nizozemsku považovat tento svátek za rasistický a ponižující. V letošním roce se ale hlasy vnímající roli Černých Petrů jako nedůstojnou ozývaly na veřejnosti velmi významně.