Žhavým kandidátem na předsednictví v ODS je Petr Fiala. Když už se rozhodl jít do boje, přeji mu úspěch. Poznal jsem jej jako kvalitního pedagoga otevřeného diskusi i coby zodpovědného manažera. Dívá se svět diametrálně odlišnýma očima než já, přesto mu věřím, že jde za svým přesvědčením bez postranních úmyslů a zbytečných podrazů.

Šlo by ale o výhru občanských demokratů? Fiala je především teoretik. Taky to všude hrdě roztrubuje. V Interview Daniely Drtinové na ČT 24 stihl minulý týden hned několikrát zdůraznit, že odpovídá jako politolog. Tam, kde odpovídal jako politik, mlžil tak, že by mu i ostřílení harcovníci mohli závidět.

Snažil se především rozmetat dojem, že je nepopsaným listem papíru. Ne, s ODS prý spolupracuje od půlky 90. let. Zajímavé, dosud to spíš tajil, než hlásal do světa. Ale přišla jiná doba. Ovšem v roli spolupracovníka ODS musel mít vliv na dosavadní celostátní a regionální lídry. Za kterou z vyhaslých hvězd ODS převezme spoluodpovědnost? Za Václava Klause? Za Petra Nečase? Za Alexandra Vondru? Za Pavla Blažka?

Za Mirka Topolánka nejspíš ne, jeho styl i pohled na směřování ODS byl odlišný. Žoviální Topolánek mixoval prvky politiky konzervativní i liberální. Nebýt sociálně drsné politiky jeho vlády, mohl by se pasovat na lidového politika otevírajícího ODS novým, pestrým voličským skupinám. Mnozí konzervativci například těžce nesli, že Topolánek akceptoval institut registrovaného partnerství osob téhož pohlaví.

To Fiala je bytostný konzervativec. Již před listopadem 1989 se seznámil s britským filosofem Rogerem Scrutonem. Pronikal též to tajů tzv. podzemní církve, o níž později napsal knihu. Měl blízko k Bendově Křesťansko demokratické straně. I dnes je přesvědčen, že ODS má být jednoznačně pravicovou stranou, bez rozkračování se do středu, kterému v minulosti fandili Josef Zieleniec či Mirek Topolánek.

Fiala by učinil z ODS seriózní stranu pro konzervativní fajnšmekry. Tedy snad. Trochu matou davy jeho náhlých fanoušků, v nichž hraje prim úřadující předseda Martin Kuba, kterému pověst šíbra již několikrát pokazila volební výsledek — naposledy se neprobojoval ani do Poslanecké sněmovny.

Alternativou vůči Petru Fialovi by mohla být Miroslava Němcová. Nejspíš ale nebude, nejde o zarputilou bojovnici. I když ani Fiala bůhvíjakým bojovníkem není. V době, kdy zasedal v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů, se přes svoje kritické myšlení bez mrknutí oka nechal unášet proudem.

Handicapem Němcové by bylo, že není novou tváří. Naopak ale víme, že spoustu nešvarů u modrých již dříve kritizovala. Vždy ale skončilo jen u slov. S nimi tato bývalá knihkupkyně pracovat umí. Když ale sklouzne k ideologickým projevům, projevují se zhusta meze jejího rozhledu. Umí promlouvat vášnivě, leč věcně nesprávně, ba nespravedlivě.

Příliš se toho nenaučila ani na postu předsedkyně Sněmovny. Nepochopila například zákonná omezení pro šíření dokumentů z archivu Sněmovny, nebo roli programového prohlášení vlády v ústavních aktech.

Podle Němcové je koaliční smlouva věc interní, týkající se jen koaličních stran, zatímco programové prohlášení má podle ní ústavní charakter. Je na tom vidět, že Ústavu ČR četla jen zběžně, nebo vůbec. Němcová by byla reprezentativní předsedkyní, stejně jako prezidentkou republiky, kdyby do toho loni šla, ale nic víc, nic míň.

O mnoho víc adeptů asi nebude. Sarkastický Jaroslav Kubera by byl jen vtipnou figurkou. Jiří Pospíšil nemá rád předem prohrané bitvy. Hvězda Bohuslava Svobody rychle zazářila a rychle začala hasnout. Jan Zahradil, jeden z nejkompetentnějších starých mazáků, zpohodlněl v Evropském parlamentu.

Takže volba zřejmě padne na Petra Fialu. Kormidla se opět ujme profesor, tentokrát nezpochybnitelný. S Václavem Klausem bude schopný vést vyrovnané souboje. Má šanci zastínit i Karla Schwarzenberga s Miroslavem Kalouskem.

Zatímco vládu pomáhá skládat tvrdý byznysmen luxující pravicové hlasy, ODS tlačí do popředí exministra školství s humanitní kvalifikací. Tuto paradoxní proměnu si občanští demokraté zaslouží. Tedy pokud se nebude spíš měnit Fiala — k obrazu zbylých kmotrů a funkcionářského stavu.

Uvidíme v půlce ledna v Olomouci. Ta zajistí kongres levnější než Praha. Kromě toho pro konzervativce je Morava historicky úrodnější půdou. Teď je ale čeká vskutku náročná zkouška hubených let.