Žhavým kandidátem na předsednictví v ODS je Petr Fiala. Když už se rozhodl jít do boje, přeji mu úspěch. Poznal jsem jej jako kvalitního pedagoga otevřeného diskusi i coby zodpovědného manažera. Dívá se svět diametrálně odlišnýma očima než já, přesto mu věřím, že jde za svým přesvědčením bez postranních úmyslů a zbytečných podrazů.

Šlo by ale o výhru občanských demokratů? Fiala je především teoretik. Taky to všude hrdě roztrubuje. V Interview Daniely Drtinové na ČT 24 stihl minulý týden hned několikrát zdůraznit, že odpovídá jako politolog. Tam, kde odpovídal jako politik, mlžil tak, že by mu i ostřílení harcovníci mohli závidět.

Snažil se především rozmetat dojem, že je nepopsaným listem papíru. Ne, s ODS prý spolupracuje od půlky 90. let. Zajímavé, dosud to spíš tajil, než hlásal do světa. Ale přišla jiná doba. Ovšem v roli spolupracovníka ODS musel mít vliv na dosavadní celostátní a regionální lídry. Za kterou z vyhaslých hvězd ODS převezme spoluodpovědnost? Za Václava Klause? Za Petra Nečase? Za Alexandra Vondru? Za Pavla Blažka?

Za Mirka Topolánka nejspíš ne, jeho styl i pohled na směřování ODS byl odlišný. Žoviální Topolánek mixoval prvky politiky konzervativní i liberální. Nebýt sociálně drsné politiky jeho vlády, mohl by se pasovat na lidového politika otevírajícího ODS novým, pestrým voličským skupinám. Mnozí konzervativci například těžce nesli, že Topolánek akceptoval institut registrovaného partnerství osob téhož pohlaví.