Jihoafričané se loučí s Nelsonem Mandelou - aktivistou, odbojářem i sjednotitelem

Petr Jedlička

První černošský prezident a zřejmě nevýznamnější osobnost v dějinách JAR zemřel ve čtvrtek 5. prosince ve věku 95 let. Jeho památku uctili i všichni přední státníci současnosti.

Tanci a zpěvem se přišly rozloučit již stovky Jihoafričanů s Nelsonem Mandelou — národním hrdinou a zřejmě nejvýznamnější osobností své země. Současný prezident JAR Jacob Zuma oznámil jeho skon v pozdních čtvrtečních hodinách s tím, že oficiální smuteční slavnosti začnou v pondělí. Přesto se ihned v Houghtonu u Johannesburgu, kde Mandela v poslední době žil, i na předměstí Soweto, kde se narodil, začaly srocovat davy lidí a tradičním způsobem smutečně oslavovat.

„Jihoafričané se s Nelsonem Mandelou loučí prostřednictvím protestsongů a kostelních zpěvů. Některé z nich jsou pozměněny tak, aby opěvovaly přímo jeho osobu (...) Mandela je zde skutečným hrdinou, otcem národa, sjednotitelem. I v srdcích těch, kteří ho nikdy neviděli, má své zvláštní místo,“ uvádí Pumza Fihlaniová, jihoafrická dopisovatelka BBC.

Mandela zvládl být za svůj 95letý život jak politickým aktivistou, odbojářem a disidentem, tak regulérním politikem, důstojným prezidentem a mírovým vyjednavačem. V době vstupu do Afrického národního kongresu (1943) vyznával důsledné nenásilí, od něhož se po přitvrzení opresivního rasistického režimu posunul k myšlence nezbytnosti revoluce. V 60. letech dokonce spoluorganizoval ozbrojenou kampaň tvořenou místy bombovými či kvaziteroristickými útoky.

V roce 1990 se ovšem dokázal — navzdory 27 letům stráveným ve vězení — vzepřít volání po pomstě. Bravurně vyjednával, čímž zemi ušetřil občansko-etnické války. Jihoafrickou republiku pak provedl hlubokou politickou, i když jen částečně sociální, transformací. V roce 1994 se stal v zemi proslulé tuhým apartheidním režimem prvním černošským prezidentem.

×