Záhada kapitalismu
Michael HauserV diskusích, které následovaly po českém sociálním fóru, se ukázalo, že slovo kapitalismus může působit jako záhada. Jak se na ně dívat?
Mezi pražským a ústeckým sociálním fórem se objevil jeden zdánlivě drobný terminologický rozdíl, který nicméně může znamenat zcela jinou celkovou perspektivu. V Prohlášení českého sociálního fóra, které bylo jakýmsi neformálním manifestem fóra pražského, se uvádí, že ekonomická krize zpochybnila nadvládu „volného trhu“ a my usilujeme o svět, v němž „budou lidské potřeby povýšeny nad zájmy o soukromý zisk“.
Ve zprávě z ústeckého fóra čteme, že „demokracie i tržní hospodářství jsou nedokonalé, mají chyby a nedostatky, potřebují radikální kritiku, ale dosud nebylo vymyšleno nic lepšího“.
×
Diskuse
MŠ
February 12, 2010 v 12.16
Další otázky:
Neúspěšný komunistický experiment ukázal, že "reálný socialismus" bez demokracie a bez tržní ekonomiky nefungoval - nějakým způsobem "funguje" v Číně, ale bez lidských práv a demokracie, podobně v dalších jihoasijských zemích. V těchto zemích v podstatě funguje státní kapitalismus, protože tyto země jsou konkurenceschopné, vyhovuje jim globalizovaný trh. Náběhy na tržní ekonomiku bez přívlastků a bez demokracie, či demokracie omezené jen na volby se dály u nás pod taktovkou Václava Klause a ODS v devadesátých letech. Demokracie nefunguje sama od sebe, potřebuje "věřící" demokraty, přesvědčené občany, kterým nejsou lhostejné věci veřejné, vstupují do veřejných diskusí, vytvářejí kritickou občanskou veřejnost - společnost. Nicméně si myslím, že demokracie potřebuje také tržní hospodářství či kapitalismus, ale nesmí přistoupit na ekonomický redukcionismus. Marxův experiment ztroskotal, protože negoval nejen kapitalismus, ale i demokracii. Tedy další otázky: Myslíš, že Marx a marxismus nabízí nějaké řešení současné krizové situace? Globální kritika kapitalismu bez alternativy je romantická a utopická. Co by podle Tebe mělo nastoupit na místo kapitalismu a tržního hospodářství? Kritika i sociální kritika jsou demokracii užitečné, ale musí být jasné, k jakým idejím či normám se vztahují. Na demokratické kontrole globálního trhu se shodneme, tato kontrola však musí být rozumná a uměřená, musí umožnit podnikání - nesmí být smrtící.
Neúspěšný komunistický experiment ukázal, že "reálný socialismus" bez demokracie a bez tržní ekonomiky nefungoval - nějakým způsobem "funguje" v Číně, ale bez lidských práv a demokracie, podobně v dalších jihoasijských zemích. V těchto zemích v podstatě funguje státní kapitalismus, protože tyto země jsou konkurenceschopné, vyhovuje jim globalizovaný trh. Náběhy na tržní ekonomiku bez přívlastků a bez demokracie, či demokracie omezené jen na volby se dály u nás pod taktovkou Václava Klause a ODS v devadesátých letech. Demokracie nefunguje sama od sebe, potřebuje "věřící" demokraty, přesvědčené občany, kterým nejsou lhostejné věci veřejné, vstupují do veřejných diskusí, vytvářejí kritickou občanskou veřejnost - společnost. Nicméně si myslím, že demokracie potřebuje také tržní hospodářství či kapitalismus, ale nesmí přistoupit na ekonomický redukcionismus. Marxův experiment ztroskotal, protože negoval nejen kapitalismus, ale i demokracii. Tedy další otázky: Myslíš, že Marx a marxismus nabízí nějaké řešení současné krizové situace? Globální kritika kapitalismu bez alternativy je romantická a utopická. Co by podle Tebe mělo nastoupit na místo kapitalismu a tržního hospodářství? Kritika i sociální kritika jsou demokracii užitečné, ale musí být jasné, k jakým idejím či normám se vztahují. Na demokratické kontrole globálního trhu se shodneme, tato kontrola však musí být rozumná a uměřená, musí umožnit podnikání - nesmí být smrtící.
MŠ
February 12, 2010 v 15.48
Téma kapitalismus by nemělo být po historií rozviklaném jeho klíčovém slovním základu v názvu Marxova geniálního díla rozborováno jen jednotlivostmi pro zaujmutí čtenáře novin. Tím se chci předem omluvit, že činím výjimku, chci-li zde diskusně tento svrchovaný námět jen stručně v mimořádně zjednodušujících pojmech glosovat, a to už kvůli této první výhradě. Podstata kapitalismu není samozřejmě v objemu občanských svobod nebo v jistých parametrech fungování trhu, nýbrž v soukromém vlastnictví. Tedy ve společensko-ekonomickém fenoménu, o němž jsme se přesvědčili zkušeností jeho jakoby opaku - v režimu totálního zestátnění „za socialismu“- , že je nezbytný pro relativně nejspravedlivější způsob spravování věcí veřejných - totiž pro demokracii. Tržní hospodářství samo jako forma realizace výroby a směny výrobků, to je přeci až odvozené uspořádání. Možnost vlastnit věci včetně nemovitostí atd. v rozsahu až po segment Měsíce nad hlavou principiálně určuje, jaký kapitalismus máme nastolen. Dovedli jste si snad představit (jako zasloužilí disidenti) v době hroucení předchozího komunistického režimu, že budeme muset (?) hledat pro všechny ty továrny, obchody i velkou část půdy kolem „nazpátek“ soukromého vlastníka? Jen Klausové věděli, že je to nejdůležitější a naordinovali to „za každou cenu“. Existují-li (funkční) třetí cesty, pak jejich odlišnost od dnešní cesty jediné na rozcestí vedle nepřijatelného směru k „socialismům“ je racionální omezení institutu vlastnění a nad ním vybudovaný systém účelných regulací. Chceme-li mj. účinně potlačit nadnárodní společenstva parazitující na chudobě rozseté po Zemi, pak musíme sahat (právními prostředky ovšem) právě k omezení předmětů vlastnictví. Tady ostatně taky spočívá jediná ekologicky motivovaná příležitost, jak odstřihnout chamtivý dráb růstu růstu. Mimo řady zásadních otázek s tím dále spojených je tady, domnívám se, jedna paradoxní výhrada: taková regulace kapitalismu (počínaje uvažovaným principiálním limitováním privátního) bude ze sledovaných hledisek účinná až po významném završení globalizace.
MH
February 12, 2010 v 19.26
Odpovědí je, že "reálný socialismus" nebyl socialismus, aspoň ne podle Marxe (v Marxově terminologii komunismus první fáze). Chyběly mu téměř všechny znaky udávané Marxem, především to nebyla samospráva sdružených svobodných producentů, nebyla to ekonomika průhledná a odměňování se nedělo podle "kvanta společensky nutné práce." István Mészáros v knize "Socialismus nebo barbarství," vydané i česky, to nazývá jako postkapitalistický kapitálový systém. Dá se to říct tak, že komunismus dosud neexistoval, a proto nemohl být vyvrácen. Zda-li může reálně existovat a za jakých podmínek je jiná otázka, ale podmínky, z nichž vznikl sovětský systém, neodpovídaly těm, o nichž psal Marx (nebyla to nejpokročilejší země, světový trh ještě nebyl dostatečně globální). Zhroucení "reálného socialismu" je potvrzením Marxovy teorie. Potíž je v tom, že většina lidí dodnes věří tomu, co prohlašoval Stalin a spol.: toto je socialismus. Levice by proto k minulému režimu měla být kritičtější než pravice. Za další, je známo, že demokracie, konkrétně všeobecné volební právo, bylo prosazeno po těžkých bojích sociálními demokraciemi, jež tenkrát měly za cíl socialismus (tj. pod praporem Marxe vytvořily moderní demokracii), nebyl to výsledek samotného kapitalismu. A dnes je právě Čína příkladem toho, že úspěšný kapitalismus ke svému životu demokracii nepotřebuje a mnohem více mu jde k duhu diktatura. Píšeš, že demokracie potřebuje kapitalismus, ale co když se ukáže, že kapitalismus už nepotřebuje demokracii? Co se týká alternativy ke kapitalismu, tak vše se odvíjí od toho, zdali se demokracie nestává pro další existenci kapitalismu překážkou. Pokud ano, pak alternativa je v tom, že kapitalismus jako systém privátní ekonomiky bude demokratizován, ale pak už to nebude kapitalismus. Demokratizovat ekonomiku znamená: zdroje společenského bohatství podřídit demokratickému rozhodování. To ale předpokládá, že tyto zdroje nebudou privátní, nýbrž změní svou vlastnickou formu a stanou se komunitními nebo společenskými. Jak se má postupovat konkrétně, je věc diskuse. Existuje nicméně mnoho modelů nekapitalistické ekonomiky, (v nichž se mimochodem zdůrazňuje radikální demokracie), jeden z nich, dosti podrobný, je v knize Kybersocialismus autorů Cockshotta a Cottrella, kterou kdysi vydal Sok.