Znečištění ovzduší prachem vyčerpalo celoroční kvótu už i v Olomouci

Vratislav Dostál

Obyvatelé Olomouce dýchají vzduch, jehož znečištění překračuje doporučení Světové zdravotnické organizace i platné limity. Po Prostějovu a Přerovu je tak Olomouc dalším městem regionu, jež vyčerpalo celoroční kvótu.

Míra znečištění ovzduší prachem v Olomouci v tomto roce již přesáhla legální limity, když byl překročen počet dní, po které smí být porušen denní limit pro polétavý prach (PM10). Olomouc je tak po Prostějovu a Přerovu dalším městem regionu, které vstoupilo do „smogové ligy“ měst, jež vyčerpala celoroční kvótu.

Prach přitom vážně ohrožuje zdraví i životy lidí. Podle zprávy Státního zdravotního ústavu mělo znečištění ovzduší prachem v České republice za rok 2012 na svědomí zhruba 5 500 předčasně zemřelých lidí a 1800 vážně nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

„Obyvatelé Olomouce dýchají vzduch, jehož znečištění překračuje doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) i platné limity. Zákon a evropská směrnice o ovzduší povolují překročit denní limit pro znečištění prachem po pětatřicet dnů během kalendářního roku,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu měřící stanice Olomouc-Hejčín šestatřicetkrát překročila denní limit 1. listopadu. Vysoký počet dnů s překročeným limitem měla přitom Olomouc i v předchozích letech.

„V roce 2010 šlo o pětašedesát dní, v roce 2011 o jedenačtyřicet dní a v roce 2012 o šestapadesát dnů,“ připomněl Šuta s tím, že celoroční průměrná koncentrace prachu v Olomouci za poslední čtyři roky sice zákonný limit nepřekročila, ale hodnoty doporučené WHO pro ochranu lidského zdraví překračovala o padesát až osmdesát procent.

Jako prachové částice nebo polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti.

„Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění. Částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) se označují jako jemný prach a jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému: Proto představují pro zdraví lidí větší nebezpečí,“ vysvětlil Šuta.

Připomněl také, že se průměrná roční koncentrace jemného prachu v loňském roce pohybovala na hranici zákonného limitu. „Přesto ohrožuje zdraví lidí, neboť hodnotu doporučenou odborníky WHO pro ochranu zdraví překračovala o téměř 150 %,“ dodal.

Olomouc má problém také s překračováním limitu pro znečištěním benzo-a-pyrenem. „Jde o rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako důsledek nedokonalého spalování. Jeho celoroční koncentrace by neměla překročit 1 ng/m3, ale monitorovací stanice Olomouc-Hejčín tento limit v loňském roce překročila o 60 %,“ uzavřel Šuta.