Sociální inovace. Tento termín se prosazuje do českého jazyka a vzhledem k výzvě pro čerpání peněz z Evropského sociálního fondu ČR nazvané „Sociální inovace“ (výzva č. B7) ho nejspíš budeme slýchat ještě častěji. Co to tedy sociální, respektive společenské inovace jsou?

Začněme příkladem. Řada hlavně menších neziskových organizací občas potřebuje pomoc externích profesionálů, například při tvorbě webu, grafiky, plánování fundraisingové strategie nebo ve formě právního poradenství. Tato potřeba, na kterou neziskové organizace často nemají finanční zdroje, představuje určitý problém či výzvu.

Inovátor si všimne (či prostě jen věří), že řada profesionálů by byla ochotna poskytnout své služby neziskové organizaci zdarma, ale v kritický moment neexistuje mezi organizací a profesionálem spojení. Řešením je web UmSemUmTam.cz, kde mohou neziskové organizace zadávat výzvy a profesionálové na ně odpovídat.

Hledání definice

Obecně můžeme říct, že sociální inovace je řešení nějakého dříve neřešeného či neefektivně řešeného společenského problému inovativním způsobem.

Panuje shoda v tom, že neexistuje jejich jednotná definice, takže je třeba vnímat jako subjektivní názor autora, když dále uvádím: Neoddělitelnou součástí sociálních inovací je společenská prospěšnost a zaměření na občanskou společnost, která se po uvedení nápadu do praxe stává nositelem sociální inovace. Různé přístupy k pojmu sociální inovace jsou posbírány například v textu Příručka pro tvorbu a realizaci inovačních projektů (Kadeřábková, A., Saman, S.). Text je spolu s dalšími texty k tématu dostupný zde.

Sociální inovace samozřejmě nejsou ničím novým. Když někdy někde poprvé vyrazily do ulic sousedské hlídky, aby bojovaly s kriminalitou, šlo o sociální inovaci. Když se první kláštery otevřely nevyléčitelně nemocným lidem, jednalo se o sociální inovaci. Sociální inovace se mohou týkat vzdělávání, sociální integrace vyloučených či znevýhodněných skupin, rozvoje komunit, úspory finančních nákladů pro občany a podobně.

Informační a komunikační technologie: nový vítr pro sociální inovace

S rozvojem informačních a komunikačních technologií došlo k obrovskému nárůstu možností pro inovativní a přitom relativně levná řešení společenských potřeb, takže o sociálních inovacích lze dnes mluvit jako o novém odvětví. V souvislosti s tím je třeba zmínit několik momentů, které v tomto odvětví hrají klíčovou roli a ze kterých je evidentní, jaký obrovský potenciál představuje pro sociální inovace internet:

•síťování (networking) — Řešení určité potřeby může často spočívat v propojení lidí, kteří pro sebe mohou být užiteční. Dobrým příkladem je CouchSurfing.com, kde si statisíce cestovatelů z celého světa nabízí možnost vzájemně u sebe zdarma přespat.

•moudrost davů (crowdsourcing) — Pokud se zkušenosti a znalosti mnoha jedinců spojí, mohou vznikat velké věci. Příkladem je všem známá Wikipedie, ale také weby jako znamylekar.cz, nejremeslnici.cz a podobně, kde lidé hodnotí své zkušenosti s konkrétními lékaři, respektive řemeslníky, čímž pomáhají ostatním v rozhodování. Díky crowdsourcingu fungují také internetová fóra a krizové mapy.

•davové financování (crowdfunding) — Čechům asi nejznámější příklad davového financování je sbírka na Národní divadlo. Díky internetu vznikají „chytřejší“ platformy pro davové financování přitažlivých projektů, které například zaručují, že peníze budou na projekt vyplaceny jen v případě, že se podaří vybrat celou cílovou částku. V opačném případě se peníze vrátí dárcům. Takto funguje například HitHit.cz.

Sociální inovace by měly vkládat účinné nástroje do rukou občanské společnosti, v tom je jejich význam a to je odlišuje od inovací v komerční sféře. Měly by propojovat a usnadňovat šíření informací, a tak posilovat pozici spotřebitelů, voličů, pacientů, studentů a obecně občanů.

Sociální inovace a jim podobní

Jsou společenské inovace to samé jako sociální podnikání (social venture)? Ne. Sociální podnikání je takové podnikání, které kromě zisku sleduje ještě jiné, společensky prospěšné cíle, typicky zaměstnává znevýhodněné skupiny, například lidi s handicapem, samoživitelky, lidi bez domova a podobně.

Sociální podnikání samo o sobě je sociální inovací, protože novým způsobem řeší problém znevýhodněných skupin obyvatel, který je tradičně řešen nástroji sociálního státu. Sociální podnikání se snaží vymyslet byznys modely, díky kterým si na sebe znevýhodněné skupiny obyvatel dokážou vydělat samy. Zdaleka však neplatí, že by každá sociální inovace byla sociálním podnikáním.

Jak spolu souvisí sociální inovace a start-upy? Vlastně jen velmi volně. Pojem start-up označuje nový podnik (zpravidla vznikající na zelené louce, nikoliv například odštěpením od velké firmy) či volněji nový projekt.

Kolem často skloňovaného fenoménu start-upů se vytvořilo celkem komplexní know-how o tom, co vše je třeba při jejich spouštění udělat, jaké techniky se k tomu dají použít a podobně. Každá nová sociální inovace je svým způsobem start-upem, takže toto know-how může být pro vývoj a zavádění inovace velmi užitečné. Zdaleka však neplatí, že by každý start-up byl sociální inovací.

Poznámka na závěr

Otázkou zůstává distribuce užitku, který sociální inovace přinášejí. Jestliže je čím dál tím více sociálních inovací založeno na online řešení, bude tato distribuce čím dál více závislá na tzv. digital divide, tedy nerovnosti v přístupu k informačním a komunikačním technologiím.

Jestliže je správná teze, že sociální inovace jsou velmi často nástrojem posilujícím občanskou společnost, je to pádný důvod věnovat řešení problému digital divide pozornost a zdroje. Tedy jestli chceme, aby občanská společnost byla demokratická.

Autor je koordinátorem Social Innovation Campu Praha 2013, projektu na podporu vzniku nových online sociálních inovací.