Jedna z nejdéle trvajících politických krizí v naší zemi skončila tuto sobotu. A nutno říct, takřka pohádkově. Své ano si řekli někdejší premiér Petr N. a jeho ředitelka Jana N., podle dohody obou novomanželů první písmeno jejich příjmení zůstane zachováno.

Škarohlíd by mohl říct, že stále nemáme Sněmovnu a legální vládu, ale to jsou podružnosti. Petr N. dokázal nejen nastávající, ale celé zemi, že přezdívku „pan čistý“ nepoužíval neoprávněně. A na rozdíl od svých předchůdců to myslel opravdu upřímně.

Romantický příběh, ve kterém nechyběl zásah policejního komanda, sumy s šesti nulami, rozvrácená rodina a nezletilé děti bez papírového otce, doklapal do šťastného finále. Ale nemuselo tomu tak být. Stačila chybička a nad láskou by zvítězila mafie státních žalobců z Olomouce, popřípadě rovnou justiční oligarchie z Brna.

Jana N. by netrpělivě posedávala v některé z nevyhovujících českých vazebních věznic, a už skoro bez víry by vyhlížela svého prince přes nepropustné okenní mříže. Ještě nevíme, kdo byl novomanželům za svědka, ale dalo by se předpokládat, že šlo o někoho z nejbližších.

Snad Ivo Rittig, pověstný svým bojem se zločineckou komunistickou organizací ČOI (Česká obchodní inspekce), která jej za disidentní postoje k systému centrálně řízené ekonomiky v prodejně potravin na Václavském náměstí poslala na několik tvrdých let do žaláře.

Naštěstí přišel rok ´89 a amnestie Václava Havla neosvobodila jen chartisty a máničky, ale také první pochodně boje za tržní ekonomiku bez přívlastku a kontroly.

Petr N. svým rozhodnutím, že dál nebude udržovat ilegální poměr, tzv. život na psí knížku, přesvědčil, že hodnoty a ideologická pevnost jsou silnější, než primitivní touha měnit svět, jedno jestli o procento nahoru či dolů po pověstné Gaussově křivce.

Česká republiko, dobrý, ale opravdu dobrý, den, můžeme hrdě zvolat všichni. Naše trápení, stesky a potíže měly smysl: Petr N. a Jana N. jsou svoji. All you need is love.

Bývalý premiér se zachoval nejen tak, jak velí slušnost každému gentlemanovi (doufám, že si rozumíme, pane Ištváne!), ale taky jako správný moravský katolík, kterým ani po rozvodu nepřestal být, což v telefonátu, kde Petru N. tykala, potvrdila i hlava všeobecné církve, papež František.

Bývalý premiér počkal, než vyvolenou pustí z kriminálu, zřekl se i všech rozkoší, tedy býti spolu mužem a ženou, četl s ní pod peřinou Hayeka, trošku ovíněn kritizoval samotného Klause. A nyní ho i ji čeká sladká odměna.

Zalehnou do modrých peřin a na twitter napíšou lakonický vzkaz: děcka, nevěřte levici, každý chce svou slepici, a proto volím pravici.