10., 11., nebo 12. září. To jsou dle analytiků nejbližší termíny, kdy má, či lépe kdy může proběhnout vojenský úder na Sýrii. Záměr podniknout příslušnou operaci zaopakoval i po britském NE jak americký prezident Barack Obama, tak francouzský prezident François Hollande. Oba však chtějí ještě vyjednávat s dalšími zeměmi a získat mandát od svých parlamentů. Francouzské Národní shromáždění má o věci hlasovat nejdříve 9. září. Senátu USA a Sněmovně reprezentantů pak končí v příslušný den teprve prázdniny.

„Nejde o nějaké otálení (...) ale o součást kvalifikovaného rozhodovacího procesu. Stále vyhodnocujeme informace výzvědných služeb a předáváme je Kongresu. (...) (Odklad) nám dá též více času získat spojence a další podporu ve světě,“ řekl na jednání senátního Výboru pro zahraniční vztahy v úterý John Kerry, Obamův ministr zahraničí.

Podle kritiků zvoleného postupu využije odklad i režim syrského prezidenta Asada, který už nyní údajně přemísťuje sídla velitelských štábů, schovává důležitou bojovou techniku a rozváží na předpokládané cíle úderu politické vězně, aby tam sloužili jako lidské štíty. Podle obhájců postupu se ale Obama nevzdal doposud myšlenky získat alespoň tichý souhlas Ruska, případně mandát Rady bezpečnosti OSN.

Ruský prezident Vladimir Putin v úterním rozhovoru pro AP a Channel 1 účast své země nevyloučil. Uvedl ale, že trvá na jednoznačném důkazu, že Asadův režim použil chemické zbraně a právě na mandátu Rady bezpečnosti. Jakýkoliv úder provedený bez tohoto mandátu bude dle Putina „aktem agrese“.

O tématu se má na nejvyšší úrovni jednat i na summitu G-20. Ten je svolán na 5. a 6. září do Petrohradu.

Cíle a důsledky

V médiích souběžně pokračuje debata o dalších dvou otázkách, které se k úderu váží: o jeho plánovaném průběhu, cílech a důsledcích a o jeho legitimitě, resp. důkazech, jimiž je obhajován. Obama, Kerry a další američtí ministři stále opakují, že nepůjde o pozemní intervenci, natož o válku. Podle Obamových úterních slov má jít o „omezený a situaci přiměřený“ zásah, jehož primárním cílem je „snížit schopnost Asadova režimu používat chemické zbraně“ a zároveň jej o dalšího užití těchto prostředků „odradit“. Spolu s tím ale prezident upozornil, že chystaná vojenská operace zapadá do „širší strategie USA“ směřující k „posílení syrské opozice“ a „snahy o vytvoření podmínek pro nastolení míru a stability v regionu“.