Ve středu 28. srpna podle svých slov prezident Miloš Zeman rozpustí Poslaneckou sněmovnu PČR a naplno se rozběhne předvolební kampaň. Plánovaný termín voleb je 25. a 26. října. Využijme krátkého oddechu k zamyšlení nad obecnějším tématem.

V londýnském deníku The Independent se mohli čtenáři v červenci dočíst, že ve Velké Británii právě proběhl průzkum veřejného mínění, jehož posláním bylo zjistit, jak se shodují představy občanů se skutečností. Zjištěná data jsou zarážející a nutí k zamyšlení. Je tomu v České republice jinak?

Nevím, zda u nás proběhl nějaký podobný sociologický výzkum, pokud ano, byly výsledky zásadně jiné? A pokud neproběhl, byly by? Co myslíte? A jaké výsledky by přineslo zkoumání v celé EU?

Domyšleno do důsledku, mezi realitou a statistickými zjištěními zeje velká průrva. Proč sdělovací prostředky informují především o - mírně řečeno - neveselých událostech? Pravděpodobně by to snižovalo prodejnost. Nevím.

Uvedu obecně známý příklad. Každý motorista ví, že občas dochází k nehodám a umírají při nich lidé. Vyvodí z tohoto faktu závěr, že nebude jezdit žádným dvou- nebo jednostopým vozidlem? Těžko. Nechci rozebírat důvody ani kázat.

Uvedu ale některé výsledky, které The Independent z výzkumu namátkou vybral: Britové například věří, že do jiného stavu se dostává 25x víc nezletilých dívek, než tomu v reálu je. Že kriminalita se buď drží na stejné úrovni, nebo roste. Ve skutečnosti se od roku 2005 snížila o 53 % ! Že sociální systém je zhruba ve čtvrtině případů zneužíván. Ve skutečnosti jde o 0,7 % případů.

Respondenti také vybírali ze seznamu možných vládních opatření, která by rozpočtu mohla ušetřit nejvíce peněz. Cituji: „ ...třetina zvolila snížení sociálních dávek na 26 tisíc liber. Dvakrát méně dotazovaných bylo pro zvýšení věku odchodu do důchodu na 66 let pro muže i ženy. Ve skutečnosti by však vláda na sociálních dávkách ušetřila 290 milionů liber, zatímco úspory ze zvýšení důchodového věku by jí přinesly pět miliard liber, tedy dvacetkrát více.“

A dále. Držte se, jedeme z kopce: Více než čtvrtina lidí si myslí, že Velká Británie vynakládá na zahraniční pomoc více peněz než na důchody či vzdělávání. Tyto položky jsou ve skutečnosti 74x a 51x vyšší. Průměrný občan věří, že 24 % britské populace tvoří muslimové. Ve skutečnosti je to pět procent. Průměrné odhady respondentů týkající se přistěhovalců byly dvakrát až třikrát vyšší, než uvádějí statistiky.

Pokroucenost údajů mají na svědomí média a politikové. Odvádějí pozornost úmyslně špatným směrem? Neuvědomují si, že si pod sebou řežou větev a snižují už tak nevelkou důvěru občanů v politiku a objektivnost zpravodajství?

Často je důvodem vynucená uspěchanost, která autorům zpráv nedovoluje klasické dvojí ověření faktů. V krizi je věrohodnost, a to je hodně zlé. Předsudky se nekontrolovaně šíří a vytlačují seriózní výsledky výzkumů, které začínají vypadat nevěrohodně. Přitom máme k dispozici víc informací, než dokážeme zpracovat.

Jak říká dál The Independent: „Skutečným problémem není hřích nepoctivosti, ale hřích opomenutí.“ Často chybí kontext či zhodnocení. Nestraší jen pravicové bulvární deníky. I seriózní média například informují o případech domácího násilí, aniž by uvedla, že v průběhu posledních dvaceti let těchto případů ubylo o 69 %.

Lidem chybí celkový obraz. Představte si, že bychom měli podle jednoho filmového políčka hodnotit celý film.

The Independent uzavírá: „Pokud politická třída chce, aby se britská veřejnost znovu demokraticky angažovala, je zřejmé, co musí udělat jako první. Musí nám začít říkat pravdu, celou pravdu.“ To platí obecně, tedy i u nás.