Miloš Zeman, odborníci, novináři a politici
František KostlánStále se hovoří o tom, že vláda složená odborníků je to nejlepší, co nás může potkat. Jsme zkrátka obklopeni poptávkou po odbornících. Sázka na odborníky je však v mnoha ohledech mylná. Zvlášť u těch, kteří opakovaně selhali.
Včera se 140 poslanců rozhodlo, že požádají prezidenta, aby rozpustil Poslaneckou sněmovnu. Mnoho z nich pořádalo verbální orgie před mikrofony a kamerami, hodně toho napovídali i členové Nečasovy vlády, v čele s nezničitelným vyznavačem zemanovirózy Miroslavem Kalouskem.
Jak se zdálo, Kalousek byl tentokrát relativně střízlivý, takže ani moc nežertoval na téma, že TOP 09 je ochránkyní demokracie, protože bojuje proti nedemokratickému prezidentovi. O tom, že TOP 09 naopak demokracii poškozuje bezdůvodným napadáním státních zástupců a policejních vyšetřovatelů, jen aby zamezila vyšetřování vlastních kauz, se Kalousek kupodivu také nezmínil.
Včerejším děním byla nastartována předvolební kampaň. Vyprázdněná slova poslanců a jejich stokrát opakované floskule, vydávané za myšlenky, zdobí v hojném počtu titulní zprávy a reportáže českých médií. Snad nikdy nebyla naše politika - a média, která jsou s ní až příliš spjatá - tolik plná povrchností, jako nyní. V této disciplíně suverénně vede ČT24, která svou povrchnost násobí tím, že jí naplňuje vysílání po celý den a podstatnou část noci, stále dokola, jak ten pověstný mlýnek.
V tomto světle si můžeme lehce usmyslet, že kdokoli by byl pro dělání politiky lepší než politici, ti naši, současní. A jelikož jsme posedlí odborníky a odborností, je na místě otázka, zda by odborníci, které do politiky prosazuje na prvním místě prezident Miloš Zeman, byli lepší.
Vláda odborníků
Miloš Zeman je přesvědčen, že vláda odborníků je to nejlepší, co se nám může přihodit. Stejně hovoří někteří novináři. A také, což je jistě velmi zajímavé, odborníci z různých oborů kladou na odbornost vysoký důraz. Jsme zkrátka obklopeni poptávkou po odbornících, kterou generují především odborníci sami, v čele s prvním prognostikem Milošem Zemanem.
Na hlubší zamyšlení není v obyčejném sloupku příliš místa, popišme to tedy alespoň ve zkratce, snad se najde někdo důmyslnější, kdo stejnou věc podá lépe než autor těchto řádek, který se mezi odborníky popisovaného typu nepočítá.
Společenské vědy
"Vědci si také nedovolí (jistě ne vědomě) zamořovat vědecké zkoumání ideologiemi, jelikož takový přístupe ke vědě je založen na předem vytvořené konstrukci, do níž se vědec snaží napasovat výsledky svého zkoumání. To má mnohem více společného se šarlatánstvím než s vědou."
Jak upozornil Kuhn, každý vědec straní nějaké teorii a každý jev se snaží touto teorií vysvětlit. Ale jednou se objeví jev, který je touto teorií nevysvětlitelný a danému vědci je velmi zatěžko se s tím smířit. Sklon jednat "ideologicky", neochota opustit danou teorii, i když už řada jevů je s ní v rozporu, je častým projevem chování vědců. Věda, alespoň experimentální přírodověda, má ovšem zažité mechanismy, jak se s tím vypořádat. V politice sklon jednat za každou cenu dle nějakého uzavřeného ideologického schéma má devastující společenské důsledky.