Až když je zahájeno první jednání soudu, otevíra se etapa veřejné justice, prvek principu spravedlivého procesu. Do té doby je šetření skryté — neveřejné, někdy také zdlouhavé. Ke „spravedlivému procesu“ patří pečlivost a šetření práv všech stran, a to stojí čas. Teprve až je zahájeno jednání, je veřejné bez omezení a limitem je snad jen kapacita jednací síně, čili realistické podmínky přístupnosti.

Do stadia veřejného jednání soudu právě dospěl případ poslance Ratha, jeho spolupracovníků Pancové a Kotta. Tedy již je možno veřejně „dohlížet“. Ale ani při fyzické přítomnosti v síni není pro pozorovatele snadné se ve věci bezvadně orientovat a možné, aby měl k dispozici všechny podklady, i když je velká část z nich čtena.

Poslech je něco jiného než klidové studium písemnosti. Důkazy nakonec nemůže hodnotit nikdo jiný než soud, je k tomu disponován, předpokládá se, že bedlivě studoval spis. Nová doba přinesla aspoň z části nové možnosti jak ověřovat důkazy nad rámec toho, co může být předvedeno v jednací síni nebo se i připravit s předstihem. Ne všechno, část ano.

Jedním z úvodních a startovacích momentů skutkového linie byla otázka ceny opravy Buštěhradského zámku. Výchozím bodem tolik sledovaného děje má být předražení rekonstrukce zámku již při projektu, aby zbyla „vata“ (tedy rozdíl mezi obvyklou cenou a cenou přiloženou k projektu) pro úplatky.

Právě tento aspekt obviněný David Rath opakovaně zpochybňoval a možná že se k němu v minulých dnech přidal i Středočeský kraj. Stranou nyní ponechám, jaké jsou motivy souzeného a jeho bývalého úřadu. Nejsme soud, ale veřejnost.

Je tedy v silách veřejnosti ověřit aspekt podobný tomuto? V případě budovy, která stojí a má jasné kontury, to možné je, a to dokonce snadno. S postupem instantní přístupnosti dat si propočet může udělat každý během ne více než hodiny. Východiskem je ztotožnění budovy, o které je řeč, s konkrétním předmětem v terénu. To v případě zámku v Buštěhradu není těžké. Buštěhrad je v České republice jen jeden a nadto víme, že blízko Kladna. Pak není těžké ho najít.

Český úřad zeměměřičský a kartografický otevřel komfortní přístup do katastru nemovitostí. V přehledové mapě najdeme Buštěhrad a nakonec i zámek. Zámky jsou obvykle v centru a jsou největší budovou obce. Bývají na mapě i pojmenovány.

Tak lze snadno najít i konkrétní zámek v Buštěhradu na portálu ČÚZK výběr katastrálního území — výběr dat, mapa (vpravo dole od rybníka — zvětšit 5 kliknutí). Jsou to pozemky parcelních čísel 2/1 a 2/2 v katastrálním území Buštěhrad.

Pokud tyto pozemky na zmíněném portálu připojeným měřítkem (nástrojem) změříme (odklikáním 8 bodů určujících obvod) dostaneme se k ploše (půdorysu) hlavních křídel zámku ve tvaru „U“ 1926,2 m2. Tato plocha je základnou tělesa, které můžeme snadno vypočíst a přidáním tzv. „kubíkové ceny“ tedy ceny obvyklé za m3 obestavěného prostoru nám s velkou mírou spolehlivosti vyjde „cena obvyklá“.

Základna tedy je 1926,2 m2 (to jsou plochy jen pod budovami bez vydlážděné plochy nádvoří). Obestavěná plocha - jeji výpočet je upraven normou ČSN — ČN 73 4055. Ve skutečnosti je to ale jednoduchý výpočet pravidelného tělesa jako v geometrii 5. třídy: základna krát výška. Základnu máme spolehlivě zjištěnu z pohodlí domova, ale zbývá výška.

Tu již katastr neudává, ale přesto ji můžeme snadno odvodit. Internet nabízí dost snímků zámku na to, abychom s potřebnou jistotou mohli zjistit i výšku. Tedy s dosti velkou přesností na to, abychom se jako veřejnost mohli orientovat v nákladech.

Vidíme, že budova je pravidelná o přízemí a dvou poschodích se sedlovou střechou. Výška poschodí je obecně známa a pravidelně stejná. S téměř naprostou spolehlivostí je výška stropu v této budově 0,5 až 0,6 m. Světlá výška jednoho poschodí (od podlahy ke stropu) s největší pravděpodobností 3,8 m. Tedy světlá výška + strop je 4,3 m na jedno poschodí. To je v úhrnu 12,9 m na výšku.

Zámek je nejspíše i podsklepen, výška sklepu ale nebude větší než tři metry, tedy cca 2,8 m. V součtu dosud 14,7 m. Zbývá ještě střecha. Používaná konstrukce naznačuje, že to je obvyklá stolice, jejíž výška je ½ šířky křídla. Protože křídla jsou v čele 14,6 m a po stranách 10,77 m výška se ukazuje v jednom případě 7,32 m ve druhém 5,38. Hřeben musí být v jedné výši, tedy průměr mezi těmito hodnotami je 6,35 m.

Protože střecha má šikmý plášť je objem jen polovinou, než kdyby byla tato část tělesa pravoúhlá, postačí tedy vydělit tuto hodnotu 2. K sečteným 14,6 připočteme tedy ještě 3,15 m. Máme již souhrnnou výšku 17,75 m.

Dříve zjištěnou plochu 1926,2 m2 vynásobme výškou 17,75 m a dojdeme k výsledku 34.190 m3. Tuto hodnotu pak stačí již jen vynásobit obvyklou cenou za m3. Použiji tu nejnižší možnou tedy 5.900 kč/m3. Cena obvyklá by tedy měla začínat pro křídla na pozemcích 2/2 a 2/1 na 201.115.306 kč.

Jistěže je možné namítnout, že výpočet je nepřesný, neboť třeba sklep není pod celou budovou, nebo naopak, že výšky poschodí jsou větší, než jsem uvedl (to je pravděpodobnější). Tyto nezjištěné hodnoty jdou opačným směrem, a proto se navzájem spíš neutralizují.

Také ve střední části je rizalit s nad střechu vystupujícím tělesem, který do objemu také nebyl započten (to je rozsah asi 900 m3). Stejně tak by bylo oprávněné říci, že správnější cena za m3 obestavěného prostoru by měla být 7000 Kč. Také bylo zcela pominuto křídlo nad pozemkem parcelního čísla 1 neb bylo nejasné, zda k akci patři či nikoliv. Pak jen pro úplnost toto další stavební těleso má objem 6.457 m3 a cenu obvyklou 37.453.600 Kč.

Buď jak buď i při největší úspornosti a zdrženlivosti by cena obvyklá začínala přibližně na 202 milionech. To pokud by bylo opravováno jen a pouze základní těleso stavby ve tvaru rovnostranného U, skládající se jen ze základních křídel. Pokud by šlo o celek, pak by měla být cena blízko zdrženlivé ceny obvyklé někde okolo 250 milionů zahrnující křídla ve všech třech pozemcích ale bez zahrady. Porovnejme to s cenou, která proběhla veřejným prostorem jako cena předražená.

Tento výpočet byl jen návodem a cestou jak se dobrat samostatné kontroly a postupně upřesňovat údaje. V tomto i jiných případech. Také se dobrat ověření, která tvrzení jsou bližší pravdě. Je návodem jak efektivně a ku prospěchu věci stále více používat otevřené a přesné zdroje, aniž by člověk musel cestovat na místo samé.

Je to také tlak na znalecká posouzení, aby byla co možná nejpřesnější, protože i ona jsou pod kontrolou. Je to také návod jak může veřejnost sama kontrolovat v některých případech užití veřejných peněz ještě dříve, než k jejich užití dojde.

Dasažený výsledek minimálně naznačuje, že Rathovo tvrzení, že stavba zámku v Buštěhradě nebyla předražena má jistou relevanci, není jen planou obranou a posiluje jej. Je apelem, aby se soud s největší možnou pečlivostí věnoval přesnosti posudků a jejich případné revizi. Opravdu hodně staveb je účelově předraženo.

Je spíše překvapením, že postupná zjištění v případě zámku v Buštehradu neukazují tímto směrem a případné předražení bude muset být pečlivě dokázáno. Měl by nás zajímat posudek, který by dospěl k závěru že předražen byl. Spíše se jeví, že zámek v Buštěhradu byl spíše lepší výjimkou mezi stavbami podobného druhu financovanými z veřejných zdrojů. Nebo je tam skryto něco, co doposud nebylo veřejně zmíněno?

O ostatních prvcích v případu si netroufám nic soudit, natožpak se k nim vyjádřit. Cena zámku a otázka jeho předražení leží na samém začátku. Byla spouštěčem případu a jeho kontrola je možná, a dokonce dostupná.

Má-li někdo řezy objektu, může přispět ke zpřesnění nebo ověření zde použitých výšek. Stejně tak je možno přispět aktuálně dosaženou cenou za kubík (m3) obdobného objektu, nejlépe na soukromé stavbě a s ukončením co nejblíže dnešku.

Také posudky předvedené u soudu by mohly být zveřejněny. Jsou nepochybně veřejnou listinou. Pak už bude moci být veřejná kontrola velmi přesná.