Ve středu dopoledne vystoupil na jednání Poslanecké sněmovny prezident Miloš Zeman. Učinil tak proto, aby v den hlasování o důvěře podpořil překlenovací kabinet Jiřího Rusnoka, který jmenoval bez koordinace se stranami zastoupenými v Poslanecké sněmovně. Úřednický kabinet se chystá podpořit kompletní dosavadní opozice, tj. ČSSD, KSČM a Věci veřejné. Dohromady disponují jedenadevadesáti hlasy. Pokud se na stranu vlády nepřikloní dalších devět zákonodárců, vládě to k důvěře stačit nejspíš nebude. 

Zeman v úvodu svého vystoupení zdůraznil, že se nacházíme uprostřed politické krize, kterou podle něj velká většina z nás nezavinila, ale všichni ji musíme společně řešit. „Jak víte, tato krize začala policejním zásahem na Úřadu vlády, po několika dnech pokračovala demisí ministerského předsedy a v souladu s Ústavou následnou demisí celé vlády,“ připomněl Zeman.

Z této krize podle něj existovalo několik východisek. „První, nejjednodušší a podle mého názoru nejméně správné, by bylo ponechat vládu Petra Nečase v demisi, protože Ústava nestanovuje žádnou lhůtu, po kterou vláda v demisi může vykonávat svoji funkci,“ uvedl Zeman s tím, že proti takovému postupu mluvily nejméně tři argumenty: vláda podala demisi dobrovolně, začalo vyšetřování, u něhož podle Zemana nelze vyloučit obvinění některého z ministrů a jednalo se o vládu s prokazatelně nejnižší důvěrou veřejnosti za celou historii českého státu.

Zdůraznil také, že Nečasovu vládu fakticky řídil první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Při vší úctě k panu poslanci Petru Nečasovi jsem hluboce přesvědčen, že v uplynulých třech letech byl faktickým premiérem vlády České republiky pan Miroslav Kalousek, a jsem stejně tak hluboce přesvědčen, že v případě, že premiérkou jmenuji, a já to nevylučuji, paní Miroslavu Němcovou, tak tu bude opět faktický ministerský předseda jménem Miroslav Kalousek,“ uvedl prezident ve Sněmovně. 

Zdůvodnil také, proč nepověřil sestavením vlády předsedu ČSSD. „Jak dobře víte, z logických a pochopitelných důvodů to pan předseda Sobotka odmítnul se zdůvodněním, že nemá dostatečnou podporu v Poslanecké sněmovně,“ uvedl Zeman. „Zajisté jste v této situaci ode mne neočekávali, že budu postupně pověřovat předsedy dalších parlamentních stran a setkávat se tak s permanentním neúspěchem,“ dodal.

Poté poslancům připomněl, že to není prezident, v jehož pravomoci je rozpuštění Poslanecké sněmovny. V této souvislosti citoval slib zástupců TOP 09, kteří před jmenováním Jiřího Rusnoka premiérem opakovaně prohlašovali, že budou v případě jmenování úřednické vlády hlasovat pro rozpuštění dolní komory a vypsání předčasných voleb. „Chci konstatovat, že jsem důvěřoval slovům těchto důstojných mužů, ale během tří dnů se stalo, že toto slovo porušili se zdůvodněním, že se situace změnila a že mají tzv. stojedničkovou většinu,“ uvedl Zeman.

Vyjádřil se také ke kritice, dle které byl vznik Rusnokova kabinetu nelegitimní, neboť byl ustaven proti vůli poslanců. Podle něj se to ale ukáže až při hlasování o důvěře. Pokud Rusnokův kabinet důvěru nezíská, Zeman prý přistoupí ke svému druhému pokusu. „Na druhé straně prosím, abyste vzali v úvahu, že je to první vláda v České republice, která má podporu jak zaměstnavatelských svazů, tak odborů, což jsou dvě vzájemně protikladné skupiny výrazně se lišící svými zájmy,“ připomněl prezident. 

A zdůraznil: „Je to vláda, která je nástrojem boje proti korupci, protože v jejím programovém prohlášení je obsažen závazek, že nebude zasahovat do probíhajícího vyšetřování a narušovat toto vyšetřování politickými tlaky. Z projevů některých významných představitelů bývalé vládní koalice jsem několikrát slyšel obavu před policejním státem, před prokurátorskou republikou“. 

Podle prezidenta ale jediný, kdo může posoudit, zda vyšetřování bylo vedeno účinně, je nezávislý soud, nikoli politici. „A jak jsem již řekl, nemám žádnou záruku, že v případě, kdy by se k moci vrátila dosavadní koalice, by někdo z jejích členů nemohl být případně postižen řízením svého ministerstva z cely vyšetřovací vazby,“ uvedl Zeman.

Základem vyšetřování navíc podle Zemana není stíhání tří poslanců za údajnou korupci či vyšetřování nezákonnosti ve vojenském zpravodajství. Jeho základem je podle jeho mínění postupné odhalování propojení některých politiků a politických struktur, které označil za kmotrovské mafie.

„Tuto tezi mohu doložit veřejně publikovaným rozhovorem — asi tak před třemi týdny — vrchního státního zástupce Ištvana, tuším, že to bylo v Hospodářských novinách, kde doslova říká, že se čeká senzace v tomto směru a že pro tuto senzaci již má dostatečné důkazy. Byl jsem ujištěn, že toto vyšetřování skončí v řádu několika týdnů a ujišťuji vás, že i kdybyste mě lámali kolem, že během těchto několika týdnů žádný druhý pokus nepodniknu z důvodů, které jsem již uvedl,“ uvedl Zeman v závěru svého projevu v Poslanecké sněmovně.

Poté poděkoval všem sněmovním klubům, které se rozhodly vládu Jiřího Rusnoka podpořit. Především sociální demokraté podle Zemana čelili mediální palbě pravicových novinářů, kteří, pravil prezident v Poslanecké sněmovně, až dosud nenašli na sociální demokracii nic dobrého, ale náhle začali inteligentně radit, jak si má v této krizi počínat. 

„A nejenom to. Byli i pod palbou několika pravicových politiků, kteří radili zcela nezištně sociální demokracii, jak má postupovat v tomto hlasování, aby se oni politici mohli opět vrátit k moci. Děkuji tedy zvláště klubu sociální demokracie, že se nenechal nachytat těmito politickými jezinkami,“ uzavřel Zeman své vystoupení.

Po něm před poslance předstoupil předseda vlády Jiří Rusnok s programovým prohlášením. Poté měli poslanci půldruhé hodiny dlouhou přestávku na oběd. Po celé odpoledne se pak u řečnického pultu střídali jednotliví zástupci politických stran. K hlasování o důvěře vládě Jiřího Rusnoka se poslanci dostanou nejspíš až v pozdních večerních hodinách.