Den před hlasováním o důvěře vládě Jiřího Rusnoka rozhodli sociální demokraté, KSČM a Věci veřejné, že vládu podpoří. Dohromady disponují jedenadevadesáti poslanci. Naopak zástupci stran bývalé koalice zopakovali, že budou usilovat o sestavení vlády poté, co Rusnokův kabinet důvěru nezíská. O té tak rozhodnou zákonodárci, kteří nejsou členy žádné sněmovní frakce. Ve sněmovně jich je celkem patnáct. K získání důvěry je potřeba většina všech přítomných poslanců. 

Přestože předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka Rusnokův kabinet v posledních dnech kritizoval, odmítal mu vyslovit podporu a tvrdil, že Česká republika potřebuje vládu, která bude mít sílu prosadit změny, což podle něj úřednická vláda nemá, nakonec pod vnějším i vnitřním tlakem ustoupil a na předsednictvo přišel s návrhem, aby ČSSD Rusnokův kabinet podpořila. 

Kromě vnitrostranické opozice seskupené kolem prvního místopředsedy ČSSD Michala Haška, který Rusnokův kabinet podporoval od jeho vzniku, Sobotku k obratu údajně donutil fakt, že si většina lidí přeje, aby Rusnokův kabinet důvěru získal. 

Pro podporu vládě Jiřího Rusnoka se tak nakonec předsednictvo sociální demokracie rozhodlo jednomyslně. Údajně se tak otevře cesta k předčasným volbám. „Myslím si, že to společné rozhodnutí dnes posílilo sociálně demokratickou stranu tak, aby dostála své odpovědnosti, kterou má vůči voličům,“ uvedl Sobotka na tiskové konferenci po jednání předsednictva strany. 

Zdůraznil přitom, že ČSSD je nejsilnější parlamentní frakcí a má šanci po příštích volbách přinést změnu pro Českou republiku. „Ale aby se to mohlo povést, tak do těchto voleb musí jít sociální demokracie jako silná a sjednocená politická strana. Myslím, že dnešní rozhodnutí k tomu výrazně přispěje,“ dodal Sobotka.

V usnesení předsednictva sociální demokraté zdůrazňují, že i nadále pokládají za nejlepší a zcela prioritní řešení současné politické krize rozpuštění Poslanecké sněmovny a uskutečnění nových voleb. Jejich poslanci proto navrhnou či podpoří hlasování o rozpuštění Poslanecké sněmovny tak, aby se volby mohly uskutečnit ještě do konce roku 2013, pokud bude reálná možnost získat pro rozpuštění Poslanecké sněmovny potřebné množství hlasů. 

Zároveň usnesení připomíná, že hlasování ČSSD pro důvěru vládě Jiřího Rusnoka neznamená podporu krokům, které by do budoucna oslabovaly parlamentní systém vlády v zemi a vedly k zavedení prezidentského systému. 

„ČSSD nadále zůstává opoziční stranou a bude podporovat pouze takové kroky vlády, které budou ve prospěch občanů a v souladu s programem ČSSD. Vládu Jiřího Rusnoka považuje ČSSD za vládu přechodnou, která by měla překlenout období do předčasných voleb a řešit pouze neodkladné kroky, týkající se správy země,“ píše se v dokumentu.

Sociální demokraté nakonec ukládají předsedovi strany, aby inicioval jednání parlamentních politických stran s cílem najít shodu na nezbytných úpravách Ústavy, které v souvislosti se zavedením přímé volby prezidenta zpřesní pravomoci jednotlivých ústavních institucí tak, aby byl i nadále plně zajištěn parlamentní charakter České republiky. 

Jedná se například o stanovení lhůt pro jednotlivé pokusy o sestavení vlády, zpřesnění postupu prezidenta při jmenování vlády po volbách a jmenování členů bankovní rady ČNB v součinnosti alespoň dvou ústavních institucí. 

Politolog: otázka je, co se stane, až Rusnok důvěru nezíská

To, že sociální demokracie podpoří Rusnokovu vládu a chce tak do hry vrátit předčasné volby, vypadá podle politologa Milana Znoje jako logický nesmysl, ale taková je podle něj realita české politiky. Předčasné volby jsou pro sociální demokracii stále ještě silným sjednocujícím motivem. 

„Přemysl Sobotka i Michal Hašek, hejtmani, poslanci, ale i členové a voliči jsou stále ochotni sešikovat své řady pod tímto praporem, i když momentálně každý dělá něco jiného. Z toho plyne ono pozitivum pro sociální demokracii, že je stále možný společný postup i jednotné hlasování, aniž by někdo musel být degradován a jiný povýšen,“ myslí si Znoj. 

Otázkou podle něj ovšem je, co se stane, až Rusnokova vláda důvěru nezíská, což je podle všeho nanejvýš pravděpodobný scénář. „Pravice poté vehementně vystoupí se svou stínovou vládou a prezident Zeman bude prolongovat Rusnokovo vládní nedůvěryhodné trápení. Tehdy se ukáže, že nynější hlasování pro Rusnoka předčasné volby nijak nepřiblížilo, ale naopak vzdálilo, ba prohloubilo u nás politický chaos,“ předpovídá Znoj. 

„Na hlavu Michala Haška dopadne, že prosazoval, aby se sociální demokracie vydala na tuto cestu, na níž ji může čekat jen stále užší a užší spojenectví s Hradem, Milošem Zemanem a SPOZ. Kdo nyní tvrdí, že Sobotka prohrál, nedívá se v politice dále než do první zatáčky,“ zdůraznil politolog.

Znoj také připomněl, že Sobotka nabízel i v této patové situaci perspektivu silné a samostatné strany, nezávislé na Rusnokově vládě a na prezidentu Zemanovi, která se chce spolehnout hlavně na vítězství v parlamentních volbách. „Zdá se, že nyní vítězí spíše snaha těžit ze spolupráce s Milošem Zemanem a Hradem, ale dilema, před kterým sociální demokracie nyní stála, se bude za čas opakovat. Takže není všem dnům konec,“ uzavřel Znoj.