Nepíši o Ježíši Kristu. Ale o jiných spasitelích. Mesiáších. Jejichž druhý příchod se blíží. Každým dnem je blíže. Tak jako vždy před nimi kráčí proroci. Jedni dští oheň a síru, jiní již předem zpívají hosana. Ti ani ti ale nezmění nevyhnutelné. Reformy jsou nezbytné a musí se dokončit. Spousta dobrých zákonů čeká zaparkovaná ve sněmovně. Jak ostatně řekl i prezident Miloš Zeman. Proto se nám brzy vrátí vláda rozpočtové odpovědnosti a boje proti korupci. Tentokrát vedená již zaručeně čistou Miroslavou Němcovou.

Čistota a nedinosaurismus

Čistota je poznávacím znamením všech čelných představitelů ODS od dob Václava Klause. Kdokoli se postaví před delegáty volebního kongresu coby pretendent na post předsedy, je novináři hned vykreslen jako čistý, s minulostí nespojený, nezkorumpovaný, nový politik. Byl to Mirek Topolánek, člověk z regionů, nenamočený v kauzách Lajose Bácse a Radjiva M. Sinhy. Byl to Petr Nečas, nová, zdůrazňuji nová tvář ODS před volbami v roce 2010 a nyní to, zdá se, bude Miroslava Němcová. Řečená přečistá.

Je mi celkem jedno, jak hloupí jsou delegáti kongresů ODS. Jak si nechají sypat sůl do očí a jak si lžou do kapsy. Co ale nelze v klidu přijmout, je prosakování interní tuposti členů ODS do veřejného prostoru. Část novinářů, ochotná vždy posloužit věci vítězství pravicových neoliberálních idejí, a to i kdyby na chleba nebylo, papouškuje PR řeči činitelů ODS o rozchodu s kmotry, očištění strany, transparentnosti a podobně.

A pokud realita zase jednou vystrčí svoji ošklivou hlavu jako v případě Petra Nečase, jeho blahosklonného postoje k politické korupci a směšného dětinského vymlouvání se na údajnou nemístnou služební horlivost ve věci zneužití armádních složek, mají již apologeti reforem a pravicové čistoty po ruce další triumf. Vysoce kvalifikovanou, v ODS se dvacet let nevyskytující, Miroslavu Němcovou. Je pravdou, a to jí lze přičíst k dobru, že se vždy svým jednoduchým a tichým způsobem bila za čest a slávu toho, co jest hodno boje, za kapitál.