Na Guantánamu krmí nuceně už téměř polovinu hladovkářů
Petr JedličkaPodle posledních potvrzených zpráv musí krmení skrz nosní dírku podstupovat 44 vězňů, podle nepotvrzených pak ještě více. Vězni si navíc stěžují na přitvrzování šikany, které jsou kvůli protestu vystaveni.
Stav vězňů z táborů při americké základně Guantánamo, kteří se zapojili do protestní hladovky, se ustavičně zhoršuje. Odhalují to zprávy z minulých týdnů. Počet nuceně krmených hladovkářů opět vzrostl — podle posledních potvrzených údajů na 44, podle nepotvrzených až na 50. To by odpovídalo téměř polovině z celkových 103 hladovějících.
Vězni s aktivnějšími právníky si navíc jejich prostřednictvím stěžují na přitvrzování šikany, které jsou kvůli protestu vystaveni. Zprávy citované britským Guardianem či americkým CommonDreams hovoří například o používání nových krmících hadic s kovovými konci nebo o vymrzání cel pomocí klimatizace zapnuté na maximum.
„Správa věznice je čím dál naštvanější a dělá vše proto, aby hladovkáře zlomila. Upřímně, přál bych si být už mrtvý,“ vzkázal přes svého zástupce Šakir Ámir, vězeň, o kterém píší anglosaská média nejčastěji, neboť žil původně v Británii.
Vězni odmítáním potravy protestují proti podmínkám a protiprávnímu charakteru své internace. První z hladovkářů zahájili protest 6. února, většina se ale připojila až ve druhé polovině dubna. Kromě obecné výhrady — téměř žádnému ze současných 166 guantánamských vězňů nebylo sděleno obvinění, třebaže zůstávají v internaci pět, devět nebo i dvanáct let — vězni poukazují na dílčí formy trýznění jako spánkovou deprivaci, dloubání do očí, používání toxických sprejů či přímo bití od dozorců.
Sliby a hadice
Americký prezident Barack Obama slíbil na konci dubna, že „učiní vše, co je v moci administrativy“, aby splnil starý předvolební slib a vězeňský komplex uzavřel. Fakticky se ale změnilo zatím jen málo. Ministerstvo zahraničí v polovině černa znovu obsadilo dlouho prázdný post zvláštního zmocněnce pro Guantánano, a to proslulým právníkem Cliffordem Sloanem. Sloan má teď vyjednat se zahraničními vládami o přepravě části vězněných do jejich domovských zemí.
Ministerstvo obrany pak rovněž v červnu zveřejnilo jména 46 vězňů, pro jejichž obvinění nemá dost důkazů, ale které neplánuje ani výhledově propustit, neboť jsou podle tajných služeb příliš nebezpeční. Podle agenturních zpráv jej k tomu však donutila až prohra v soudní při, jíž vedl Pentagon s novináři z miamského Heraldu.
Guantánamo také už v květnu navštívil nový ministr obrany Chuck Hagel, který po návratu řekl: „Bude zapotřebí přístup k hladovkářům přehodnotit, neboť ten současný vyvolává velmi závažné etické otázky.“ Uvedené zprávy však naznačují, že i zde zůstalo zatím jen u slov.
Podle stávajících direktiv musí dát správa věznice krmit každého z internovaných, jehož tělesná váha klesne pod 50 kilogramů. Takový hladovkář je pak každý den dvakrát připoután ke zvláštnímu křeslu a krmen umělou výživou, hadicí skrz nosní dírku. Krmený vězeň se podle starších výpovědí cítí, jako by mu tělem procházeli nasekané žiletky. Zmíněné používaní hadic s kovovými konci prý bolestivost ještě zvyšuje.
Světová lékařská asociace označila praktiku za „eticky nepřípustnou“ již v roce 1991; zástupci ozbrojených sil, politikové i prezident Obama ale krmení hají. Používají při tom argumenty různé povahy, od morálních až po politické. Nejpoužívanější tvrzení shrnuje Carol Rosenbergová z Miami Heraldu v textu z poloviny dubna.
Kolik a proč
Většina komentátorů usuzuje, že orgány USA v dohledné době vskutku část zadržovaných propustí; nejméně 80 osob z dnešních 166 však internováno zůstane — ať už na Guantánamu, nebo jinde. Tuto skupinu budou dle převažujících odhadů tvořit tři osoby, které již byly odsouzeny, sedm osob, které jsou souzeny právě nyní (a z nichž pět je obviněno z napomáhání přípravy útoků z 11. září), 24 osob, jejichž obžaloba se očekává, a konečně již vzpomenutých 46 osob ze seznamu, u nichž se obžaloba neočekává, ale byly vyhodnoceny jako příliš nebezpečné k propuštění.
Zbylých 86 zadržovaných nemá být ani obžalováno, ani je americké orgány nepovažují za nebezpečné. Třicet z nich jsou ovšem Jemenci, jejichž návrat do vlasti blokuje zákaz z ledna 2011, kdy se ukázalo, že jedna z náloží ze zmařeného teroristického útoku pochází právě z Jemenu. A propuštění ostatních 56 zadržovaných zase komplikují formality či dohody s bezpečnostními službami v jejich vlasti.
Komplex tří (resp. později dvou) vězeňských táborů při základně Guantánamo fungoval v letech 2002 — 2008 jako středisko, do nějž Američané sváželi osoby podezřelé ze zapojení do protiamerických teroristických sítí z různých částí světa. Internací zde prošlo celkově 779 osob.
Většina internovaných byla propuštěna či převezena do svých domovských zemí ještě na sklonku vlády George W. Bushe. Od nástupu Baracka Obamy už noví nepřibývají, na zadržované se ale stále nehledí ani jako na civilisty, ani jako na válečné zajatce. V důsledku se tak nacházejí v neplnoprávném postavení s popsanými důsledky.
Další informace:
CommonDreams.org Gitmo Prisoner: Administration Escalating Brutality Towards Hunger Strikers
The Observer US steps up efforts to break Guantánamo hunger strike
The Guardian Guantánamo Bay hunger strike: quarter of inmates now being force-fed
AP Guantánamo force-feeding does not trouble prison doctors
Reuters Lawyer Cliff Sloan faces tough assignment: Closing Guantanamo