Více než polovina vězněných na americké základně Guantánamo odmítá v posledních dnech, resp. týdnech jídlo. Činí tak na protest proti charakteru a podmínkám internace. Podle vrchního velitele tzv. Jižního velitelství ozbrojených sil USA generála Kellyho, pod nějž Guantánamo spadá, je hladovka určena především médiím — zadržovaní jsou prý zklamáni z toho, že na ně svět zapomíná, a chtějí se zviditelnit. Podle právníků zadržovaných a charitativních organizací však mají i jiné důvody — vedle frustrace z táhnoucích se let za mřížemi a nevědomí, co přijde, jde zejména o různé formy trýznění. Těm jsou prý vystavováni zvláště v posledních měsících.

„Už ani nedokážu vyjmenovat všechny zdravotní problémy, jež mě tu trápí — bolest zad z bití, které jsem musel snášet, revmatismus, který jsem chytl z ledového vzduchu z klimatizace, astma, jež mi rozdráždily jedovaté spreje, kterými nás týrají ... ten seznam je nekonečný,“ cituje nedělní Observer výpověď Šakira Ámira, jednoho ze zadržovaných.

Správa tábora i vojenští velitelé všechna nařčení odmítají. Dále uvádějí, že žádný z hladovějících není aktuálně ohrožen na životě, a připomínají, že hladovky propukaly na Guantánamu už dříve.

Podle zpráv, které potvrdily i oficiální místa, nicméně musejí dozorci nejméně 16 zadržovaných nuceně krmit, aby přežili. Počet hladovkářů též poměrně rychle narůstá. Ze 166 celkově internovaných hladoví v současnosti 84 osob. Ještě v polovině minulého týdne jich přitom bylo 56.

Komplex tří vězeňských táborů při základně Guantánamo fungoval v letech 2002 — 2008 jako středisko, do nějž Američané sváželi z celého světa osoby podezřelé ze zapojení do teroristických sítí. Od volebního vítězství Baracka Obamy už noví vězni nepřibývají, zadržovaným však stále nebyla přiznána plná občanská práva, ani status válečných zajatců.

Za vlády Bushe mladšího se na Guantánamu využívaly tzv. techniky zostřeného výslechu, jež jsou dnes klasifikovány jako mučení. Trýznění, na něž si vězni stěžují aktuálně, má spíše charakter drobných ústrků, systematického znepříjemňování života a občasného bití.

Začalo to únoru

Server ProPublica, který se tématem soustavně zabývá, připomíná, že první ze současných hladovkářů zahájili protest již v únoru. Prvotním popudem se údajně stala série osobních prohlídek, při níž dozorci „urážlivě“ zacházeli s Korány zadržených. Správa věznice příslušné jednání hájila zpětně s argumentem, že si vězněni schovávali do Koránů „nepovolené jídlo, léky a improvizované zbraně“.

První skupinu hladovkářů nicméně záhy rozšířily další, stěžující si na výše zmíněné ústrky a bezpráví. Vztahy mezi zadržovanými a dozorci se následně ještě zhoršily. Minulou sobotu vypukla dokonce potyčka.