Více než polovina vězněných na americké základně Guantánamo odmítá v posledních dnech, resp. týdnech jídlo. Činí tak na protest proti charakteru a podmínkám internace. Podle vrchního velitele tzv. Jižního velitelství ozbrojených sil USA generála Kellyho, pod nějž Guantánamo spadá, je hladovka určena především médiím — zadržovaní jsou prý zklamáni z toho, že na ně svět zapomíná, a chtějí se zviditelnit. Podle právníků zadržovaných a charitativních organizací však mají i jiné důvody — vedle frustrace z táhnoucích se let za mřížemi a nevědomí, co přijde, jde zejména o různé formy trýznění. Těm jsou prý vystavováni zvláště v posledních měsících.

„Už ani nedokážu vyjmenovat všechny zdravotní problémy, jež mě tu trápí — bolest zad z bití, které jsem musel snášet, revmatismus, který jsem chytl z ledového vzduchu z klimatizace, astma, jež mi rozdráždily jedovaté spreje, kterými nás týrají ... ten seznam je nekonečný,“ cituje nedělní Observer výpověď Šakira Ámira, jednoho ze zadržovaných.

Správa tábora i vojenští velitelé všechna nařčení odmítají. Dále uvádějí, že žádný z hladovějících není aktuálně ohrožen na životě, a připomínají, že hladovky propukaly na Guantánamu už dříve.

Podle zpráv, které potvrdily i oficiální místa, nicméně musejí dozorci nejméně 16 zadržovaných nuceně krmit, aby přežili. Počet hladovkářů též poměrně rychle narůstá. Ze 166 celkově internovaných hladoví v současnosti 84 osob. Ještě v polovině minulého týdne jich přitom bylo 56.

Komplex tří vězeňských táborů při základně Guantánamo fungoval v letech 2002 — 2008 jako středisko, do nějž Američané sváželi z celého světa osoby podezřelé ze zapojení do teroristických sítí. Od volebního vítězství Baracka Obamy už noví vězni nepřibývají, zadržovaným však stále nebyla přiznána plná občanská práva, ani status válečných zajatců.

Za vlády Bushe mladšího se na Guantánamu využívaly tzv. techniky zostřeného výslechu, jež jsou dnes klasifikovány jako mučení. Trýznění, na něž si vězni stěžují aktuálně, má spíše charakter drobných ústrků, systematického znepříjemňování života a občasného bití.

Začalo to únoru

Server ProPublica, který se tématem soustavně zabývá, připomíná, že první ze současných hladovkářů zahájili protest již v únoru. Prvotním popudem se údajně stala série osobních prohlídek, při níž dozorci „urážlivě“ zacházeli s Korány zadržených. Správa věznice příslušné jednání hájila zpětně s argumentem, že si vězněni schovávali do Koránů „nepovolené jídlo, léky a improvizované zbraně“.

První skupinu hladovkářů nicméně záhy rozšířily další, stěžující si na výše zmíněné ústrky a bezpráví. Vztahy mezi zadržovanými a dozorci se následně ještě zhoršily. Minulou sobotu vypukla dokonce potyčka.

Správa tábora v reakci umístila větší počet zadržovaných na samotky. Dalším byl odepřen přístup k novinám, rádium či televizi a také k právním dokumentům, které studovali.

Vojenští velitelé, mluvčí tábora i sami dozorci si v reportážích v americkém tisku stěžují, že internovaní přestali v posledních týdnech „dodržovat pravidla“. Konkrétně měli soustavně „přikrývat kamery“, „šťouchat do stráží násady od košťat skrz mříže“ či „stříkat po vojácích vlastní močí“. Od zadržovaných zase přicházeli v poslední době stížnosti na zabavování osobních věcí, hygienicky závadnou vodu a již zmíněnou zimu na celách.

Pozornost k tématu připoutala též zoufalá výpověď Jemence Samira Moqbila, kterou nadiktoval svému právníkovi do telefonu, a jíž následně otiskly newyorkské Timesy.

Teroristé nehladoví

Konkrétní jména hladovějících nebyla americkými úřady zveřejněna, podle informací Carol Rosenbergové z miamského Heraldu se ale hladovky neúčastní ani osoby obviněné z podílu na útocích z 11. září (tedy 5 zadržovaných), ani dalších 16 zadržovaných, které CIA označuje za zvláště nebezpečné. Tato skupina je ostatně držena v oddělené části komplexu a nepřichází do styku s ostatními vězni.

Vládní klasifikace z loňského listopadu jinak rozděluje zadržované na dvě skupiny. První 80člennou tvoří 3 již odsouzené osoby, 7 osob, které jsou aktuálně souzeny (a mezi nimiž i je i ona pětice údajně zapojená do 11. září), 24 osob, jejichž obžaloba se očekává, a konečně 46 osob, u nichž se obžaloba neočekává, ale byly vyhodnoceny jako „příliš nebezpečné k propuštění“.

Druhou skupinu pak tvoří 86 zadržovaných, kteří by mohli být teoreticky ihned propuštěni; 30 členů této skupiny jsou ale Jemenci, jejichž propuštění blokuje zákaz z ledna 2011, kdy se ukázalo, že jedna z náloží ze zmařeného teroristického útoku pochází právě z Jemenu. Zbylých 56 členů skupiny jsou potom osoby, jejichž propuštění blokují právní formality či dohody s bezpečnostními službami v jejich vlasti.

Pozorovatelé odhadují, že většina hladovkářů pochází právě ze druhé skupiny.

V táborech na Guantánamu bylo od roku 2002 zadržováno na kratší či delší dobu celkem 779 osob. Všechny požívaly statusu „enemy combatant“, vskutku usvědčeno jich ale bylo jen málo. Povolané vojenské tribunály doposud odsoudily sedm osob, přičemž internovány na Guantánamu zůstávají jen tři výše zmíněné.

Proč to nezavřou?

Ačkoliv Guantánamo se stalo velkým tématem americké prezidentské kampaně v roce 2008, většina zadržovaných byla propuštěna již za George W. Bushe. Podle kabelogramů zveřejněných serverem WikiLeaks věděli Američané od počátku, že jen přibližně 220 internovaných může mít s vyšší pravděpodobností vazbu na nějakou teroristickou síť; rozhodli se však k maximální obezřetnosti na úkor lidských práv.

Barack Obama zdědil odpovědnost za celkem 245 zadržených a jedním z prvních opatření ve funkci rozhodl tábory uzavřít. V letech 2009 a 2010 však musel svést bitvu s Kongresem o financování příslušného opatření, kterou nakonec prohrál. Zákonodárci odmítli nejprve uvolnit nezbytné prostředky na řádnou internaci obviněných a odsouzených. Následně Kongres znemožnil i převoz ostatních vězněných na území USA.

Vláda Baracka Obamy pokračovala i po neúspěchu v Kongresu v propouštění zbylých vězňů; vinou nejrůznějších omezení a podle mnohých i vlastní nevole tak ale činila velmi pomalu. V lednu 2011 bylo v táborech internováno 174 osob. Poslední z propuštěných opustili Guantánamo v létě 2012.

Obama je znám výrokem, že „existence Guantánama vytvořila s velkou pravděpodobností více teroristů, než kolik jich zde Američané drželi“. Podle zprávy amerických tajných služeb z března 2013 se asi 16 procent guantánamských propuštěnců zapojilo po návratu do vlastí do „militantních aktivit“.

Ze 779 osob, jež prošly Guantánamem, zemřelo 9 zadržených přímo v táboře. Americké ministerstvo obrany eviduje více než 60 pokusů o sebevraždu. Amnesty International označila věznici v roce 2005 za „gulag naší doby“.

Další informace:

The Guardian Guantánamo hunger strikers make up half of inmate population, officials say

France 24 Over half of Guantanamo detainees on hunger strike

CommonDreams.org US Admits 16 Guantanamo Detainees Being Force-Fed

ProPublica Hunger Strikes and Indefinite Detention: A Rundown on What’s Going on at Gitmo

The Guardian Last British resident in Guantánamo 'may never be allowed home'

The New York Times Gitmo Is Killing Me