Již přes sto zadržovaných na americké základně Guantánamo se připojilo k protestní hladovce. Potvrdily to v úterý oficiální zdroje. Konkrétní počet hladovkářů je obtížné stanovit — zástupci ozbrojených sil USA hovoří právě o stovce; právníci zadržovaných uvádějí až 130. Zřejmé je ale, že účastníků protestu stále přibývá — v půli dubna jich velení základny potvrzovalo 56, minulý týden pak 84. Na Guantánamu je v současnosti vězněno 166 osob.

„Podle slov právníků zadržených hladoví vězni proto, že již nevědí, jak jinak upozornit na příkoří, které se jim děje (...) Všichni jsou za mřížemi více než pět let. Jen nepatrný počet z nich byl přitom za něco odsouzen, anebo čeká na soudní proces,“ uvádí zpravodaj agentury Reuters.

První ze současných hladovkářů začali odmítat jídlo v únoru. Prvotním popudem se údajně stala série osobních prohlídek, při níž dozorci „urážlivě“ zacházeli s Korány zadržených. Během března a dubna pak bylo zaznamenáno několik konfliktů s dozorci a počet protestujících začal růst. Skokově ovšem hladovkářů přibývá až od druhé poloviny minulého měsíce — od razie v jednom z vězeňských táborů, která přerostla v potyčku a jíž následovala série kárných opatření: umístění většího počtu vězňů na samotky, odepření přístupu k rádiu, tisku či televizi a omezení možnosti studovat právní dokumenty.

Někteří z vězňů si zároveň stěžují na soustavné trýznění.

„Už ani nedokážu vyjmenovat všechny zdravotní problémy, jež mě tu trápí — bolest zad z bití, které jsem musel snášet, revmatismus, který jsem chytl z ledového vzduchu z klimatizace, astma, jež mi rozdráždily jedovaté spreje, kterými nás týrají ... ten seznam je nekonečný,“ citoval minulý týden britský Observer Šakira Ámira, jednoho ze zadržovaných.

Krmení = mučení

Téma v posledních dnech zviditelnily ještě další dvě události: úterní vystoupení amerického prezidenta Obamy, jenž slíbil „učinit vše, co je v moci administrativy“, aby splnil starý slib a vězeňský komplex uzavřel, a středeční kritika ze strany Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva.

Úřad konkrétně reagoval na vyslání 40členné skupiny amerických zdravotníků, jež mají z vládního příkazu „ochránit život“ těch hladovkářů, kteří odmítají jídlo nejdéle. Tato ochrana je na Guantánamu prováděna nuceným krmením tekutou stravou skrz nosní otvory. Podle mluvčího Úřadu jde přitom o „nelidské zacházení či mučení, které je v rozporu s mezinárodním právem“.

Úřad se pak ještě odvolal na usnesení Světové lékařské asociace, která označila příslušnou praktiku za „eticky nepřípustnou“ již v roce 1991. Americká lékařská asociace zaslala Pentagonu tematickou protestní nótu.

Podle mluvčích amerických ozbrojených sil je v současosti na Gauntánamu nuceně krmeno celkem 21 hladovkářů. Právníci zadržovaných mluví o daleko většim počtu.

Zástupci ozbrojených sil, politikové i prezident Obama hájí nucené krmení argumenty různé povahy, od morálních až po politické. Nejpoužívanější tvrzení shrnuje Carol Rosenbergová v miamském Heraldu v textu z poloviny dubna.

Celkové počty

Komplex tří (resp. později dvou) vězeňských táborů při základně Guantánamo fungoval v letech 2002 — 2008 jako středisko, do nějž Američané sváželi osoby podezřelé ze zapojení do protiamerických teroristických sítí z různých částí světa. Od nástupu Baracka Obamy do prezidentské funkce už noví vězni nepřibývají, na zadržované se však stále nehledí ani jako na civilisty, ani jako na válečné zajatce. V důsledku se tak nacházejí v neplnoprávném postavení.

Internací na Guantánamu prošlo celkově 779 osob. Sedm z nich zvláštní vojenské tribunály odsoudily a dalších sedm je aktuálně souzeno (pět z nich ve spojitosti s 11. zářím). 24 osob na obžalobu v současnosti čeká.

Většina zbylých byla propuštěna ještě za vlády George W. Bushe — při nástupu Baracka Obamy bylo na Guantánamu už jen 245 internovaných. Podle kabelogramů zveřejněných serverem WikiLeaks věděli Američané od počátku, že jen přibližně 220 z původně zadržených může mít s vyšší pravděpodobností vazbu na nějakou teroristickou síť; rozhodli se však k maximální obezřetnosti na úkor lidských práv.

Současných 166 vězňů lze rozdělit na základě vládní klasifikace z loňského listopadu do dvou skupin. První 80člennou tvoří krom zmíněných odsouzených, aktuálně souzených a těch, jejichž obžaloba se očekává, ještě 46 dalších osob. Ty by před tribunály v dohledné době stanout neměly, byly však vyhodnoceny jako „příliš nebezpečné k propuštění“.

Druhou skupinu pak tvoří 86 zadržovaných, kteří by mohli být teoreticky propuštěni ihned; 30 členů této skupiny jsou ale Jemenci, jejichž osvobození brání Obamův zákaz z ledna 2011, kdy se ukázalo, že jedna z náloží ze zmařeného teroristického útoku pochází právě z Jemenu. Ostnatních 56 členů skupiny jsou potom osoby, jejichž propuštění blokují právní formality či dohody s bezpečnostními službami v jejich vlasti.

Konkrétní jména hladovějících nebyla americkými úřady zveřejněna, dle informací Carol Rosenbergové z Miami Heraldu se ale hladovky neúčastní ani osoby obviněné z podílu na útocích z 11. září (tedy 5 zadržovaných), ani dalších 16 zadržovaných, které CIA označuje za zvláště nebezpečné. Tato skupina je ostatně držena v oddělené části komplexu a nepřichází do styku s ostatními vězni.

Obamův závazek

Barack Obama slíbil Guantánamo uzavřít již v kampani před volbami v roce 2008 a po nástupu do funkce vyhlásil, že závazek do roka splní. V letech 2009 a 2010 však musel svést bitvu s Kongresem o financování příslušného opatření, a tu nakonec prohrál. Zákonodárci odmítli nejprve uvolnit nezbytné prostředky na řádnou internaci obviněných a odsouzených. Následně Kongres znemožnil i převoz ostatních vězněných na území USA.

Obamova administrativa pokračovala i po neúspěchu v Kongresu v propouštění zbylých vězňů; vinou nejrůznějších omezení a podle mnohých i vlastní nevole tak ale činila velmi pomalu. V lednu 2011 bylo v táborech internováno 174 osob. Poslední z propuštěných opustili Guantánamo v létě 2012.

Obama je znám výrokem, že „existence Guantánama vytvořila s velkou pravděpodobností více teroristů, než kolik jich zde Američané drželi“. Podle zprávy amerických tajných služeb z března 2013 se asi 16 procent guantánamských propuštěnců zapojilo po návratu do vlastí do „militantních aktivit“.

Ze 779 osob, jež prošly Guantánamem, zemřelo 9 zadržených přímo v táboře. Americké ministerstvo obrany eviduje více než 60 pokusů o sebevraždu. Amnesty International označila věznici v roce 2005 za „gulag naší doby“.

Organizace Witness Against Torture zveřejnila v úterý na svých webových stránkách petici, která prezidentovy připomíná starý závazek a vybízí ho k neprodlené nápravě. Za dva dny jí podepsalo 111 tisíc lidí.

Další informace:

Huffington Post 100 Guantanamo Hunger Strikers Recognized By U.S. Military

CommonDreams.org UN Declares US Force Feeding of Prisoners a Breach of International Law

CommonDreams.org 'Torture Reinforcements' Not 'Medical Personnel' Arrive to Combat Gitmo Hunger Strike

The Guardian Guantánamo Bay hunger strike prompts arrival of medical back-up

Reuters American Medical Association questions Guantanamo force-feedings

AFP UN calls force-feeding 'torture' amid Guantanamo hunger strike

The Guardian Guantánamo 'not in the best interests of the American people', says Obama