Bijí manažeři Kofoly své ženy?

Magdalena Špačková

Kampaň Šrámy lásky se Kofole jemně řečeno nepovedla. Spojování násilí a partnerských vztahů je zcela nepřijatelné.

Kofola je známa milými reklamami. I my patříme mezi její fanoušky. Letošní letní facebooková kampaň Šrámy lásky se jí ale bohužel z našeho, nejen profesionálního, pohledu nepovedla.

Když jsme poprvé viděli fotku mladých lidí, dívek a chlapců, s modřinami a škrábanci ve spojení se sloganem Šrámy lásky, tak jsme měli pocit, že se jedná o kampaň na domácí násilí. Trochu nás zamrazilo, nerozuměli jsme spojení lásky, kofoly a násilí.

Potom jsme pochopili, že slogan Šrámy lásky je asi volným pokračováním sloganu Když jí miluješ, není co řešit, tedy ve volném překladu, láska hory přenáší a když je mezi lidmi přítomna láska, tak se vydrží všechno, i bití.

Co se nám tím chce říct? Je v pořádku, když budu mít pár modřin a šrámů, protože pro lásku se musí trpět a něco vydržet? Je to ten důkaz opravdové lásky? Ne, není. Je to pouze marketingový tah, který šlápl opravdu vedle, ale bohužel, jak víme, média mají takový vliv, že dokážou udávat krok v tom, co je v pořádku a co nikoli. Opravdu není, a nikdy nebude v pořádku, se pro lásku nechat zbít.

Tato kampaň jde zcela proti principu naší práce. Jak preventivní, tak přímé. V preventivních přednáškách se mladým lidem na středních školách snažíme sdělovat, že násilí do vztahu opravdu nepatří, že to není normální součást (nejen) partnerského vztahu. V přímé práci pomáháme obětem překonat jejich složité životní momenty a společně nacházíme možná řešení.

Když potom vidíme, že v rámci marketingu je dovoleno opravdu vše, tak z toho máme husí kůži. A připouštíme, že je to možná i proto, že se setkáváme s lidmi, kteří chtěli láskou překonat vše, až je to dovedlo na úplné dno, psychické i fyzické.

Nechceme zabíhat do podrobností v tom, co se děje s lidskou bytostí po několikaletém vztahu, jehož každodenní součástí se stane domácí násilí. Jen asociace situace právě k této kampani, kdy oběť poslouchá, jak ji druhá polovička bezmezně miluje a ty modřiny, které ji dělá, vlastně nejsou ani pravda, proto, že to tak ve skutečnosti není myšleno. „Když opravdu miluješ, vydržíš každou ránu osudu!“

Po letech, kdy posloucháme skutečné příběhy obětí domácího násilí se vším, co s tím souvisí, se potřebujeme výrazně vymezit k tomuto marketingovému kroku, který je pro nás nepřijatelný. Zásadně nesouhlasíme s tím, že v lásce se musí všechno vydržet. Nemusí. A bolest už vůbec ne. Nedělejme tedy reklamu lásce skrze násilí.

Věříme tomu, že Kofola „jen“ šlápla vedle, aniž by si to uvědomila.

    Diskuse
    JH
    June 24, 2013 v 9.31
    A po těch letech,
    kdy posloucháte skutečné příběhy obětí domácího násilí se vším, co s tím souvisí, jste, paní Špačková, zjevně na jakékoli spojení šrámů a lásky citlivější než "normální" lidé. Považte:

    * Šrám _nerovná se_ bití. Statisticky většina zranění pochází z nehod (aspoň v klidných zemích). I moje žena má několik jizev. Zavřela byste mě rovnou, nebo byste se jí nejdřív zeptala?

    * V textech kampaně _není_ o bití ani zmínka. To je vaše zkratka. "Šrámy lásky" sice zní jako klasická bagatelizace domácího násilí obětí či okolím, ale po dočtení kontextu je jasné, že to tak nebylo míněno.

    * Vidět za plakátem, kde na sebe cení zuby usmívající se pár s jizvami a modřinami, reklamu na domácí násilí, kde figuruje násilník a jeho oběť, vyžaduje určitou byť nevelkou představivost. Vy přece ze všech nejlépe víte, že takhle domácí násilí nevypadá.

    Jedná se o typickou nepovedenou reklamu. Marketingové oddělení podcenilo potenciální negativní vyznění reklamy, zejména slogan "šrámy lásky" je fakt blbý nápad. Tak třeba "karamboly lásky" by znělo lépe. Ale nic víc.