Bude se konat mimořádný Kongres ODS. Tedy, pravděpodobně. Podle stanov se musí konat nejméně jednou za dva roky. Ten poslední proběhl na brněnském výstavišti vloni v listopadu. Když včera odpoledne Petr Nečas formálně rezignoval na funkci předsedy ODS, nebyl ještě ani v polovině svého funkčního období. A protože Kongres ODS volí předsedu, měl by někdy na podzim zvolit toho, kdo zvítězí v dnešním vnitrostranickém boji.

Uchazečům doporučme, aby se podívali, s čím Petr Nečas před třemi lety kandidoval na předsedu (I. část zde, II. část zde). A jakým tématům se před půl rokem věnoval brněnský kongres, kde Nečas mandát obhájil. Nový předseda strany nebude mít jiný úkol, než jaký před třemi lety vytyčil Petr Nečas, a jaký loňský kongres znovu zopakoval. A nový předseda vlády nebude mít jiný úkol, pokud jde o život politického stranictví, na úrovni České republiky.

V létě 2010 chtěl Petr Nečas, aby ODS byla otevřenou moderní stranou, a ne uzavřenou sektou. Říkal, že ODS musí obnovit programovou práci, zvláště práci odborných komisí, a generovat politické postoje. „Pokud k tomu nedojde,“ řekl také, „začneme jako politická strana degenerovat.“

Ostře se Nečas vymezil proti vlivu „takzvaných šedých eminencí“. „Chce-li někdo mít politický vliv,“ řekl tehdy, „musí si říct o politickou odpovědnost. Musí vystoupit na světla ramp, musí jít do pozice, kde je volitelný a odvolatelný, kde je kontrolovatelný. Ne zůstávat v příšeří a odtamtud prostřednictvím mobilů, notýsků a podobně řídit tuto politickou stranu. (…) To je jediná možná cesta a touto cestou musíme jít.“

Řekl také, že považuje za nemožné, aby na Výkonné radě ODS seděli lidé, jejichž názory neslyšel dlouhou dobu, a pak ani takoví, jejichž hlas neslyšel nikdy, protože na tento vrcholný stranický orgán jezdí jen kvůli kontaktům. A nikdy na něm nepromluvili.

Že se za tři roky ve formě výkonu politiky nic nezměnilo, dal veřejnosti vědět kongres ODS v Brně vloni v listopadu. Přesto dal také některá programová doporučení: Provést reformu krajů, protože kraje jsou silnější než centrální vláda a je to špatně. Položit důraz na politické vzdělávání.

Přestože toto opakovala většina vystupujících na kongresu, nezačala na změně pracovat strana uvnitř. A nezačala se tématům, která předložili veřejnosti delegáti nejvyššího orgánu ODS, věnovat ani média. Chyba je obojí, protože lecjakých změn bychom se mohli dočkat i díky mediálnímu tlaku.

Přinejmenším tato dvě témata ale zůstávají nejen pro ODS aktuální i po přinejmenším prozatímním politickém konci Petra Nečase.

Je třeba provést reformu krajského zřízení, protože na krajské úrovni žijí takzvaní „kmotři“ a protože v životě velkých stran mají zástupci regionů převahu nad ústředním vedením, což je špatně. Petr Nečas by možná nepůsobil v posledním týdnu tak osaměle, kdyby ve vládě neseděli Petr Bendl, Pavel Blažek nebo Martin Kuba — tedy představitelé právě těch regionálních struktur, vůči kterým se Nečas vymezoval. A kteří se v jeho vládě jistě ocitli jen jakousi zvláštní náhodou.

Etablované politické strany mají podporovat struktury politického vzdělávání tak, aby byla politika více než dnes záležitostí programové práce a oslábl vliv zákulisních dohod s „notýsky, mobily a podobně“. Má-li být takové řešení universální, neobejde se bez zapojení veřejných peněz, což by ve vlastním zájmu měla výjimečně akceptovat i ODS. Zvlášť, když šlo o jedno z nejfrekventovanějších témat jejího posledního kongresu.

Delegáti kongresu příštího by pak měli tyto dva úkoly položit před všechny kandidáty na nejvyšší stranickou funkci. A zvolit toho, kdo nabídne realistické a ovšem programové řešení.