O víkendu se na brněnském výstavišti konal třiadvacáty kongres ODS. Skončil bez sebemenšího překvapení. Přestože se občanští demokraté nacházejí nejpíš v nejhlubší krizi své historie, delegáti její řešení odsunuli.

Předsedou byl znovuzvolen premiér Petr Nečas, a to hned v prvním kole první volby. Prvním místopředsedou byl dle očekávání zvolen ministr průmyslu Martin Kuba. Místopředsednické funkce si pak rozdělili Jiří Pospíšil, ministr spravdlnosti Pavel Blažek, předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová a ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Za snad jedinou relativně pozitivní zprávu lze považovat fakt, že do výkonné rady ODS nebyli zvoleni Pavel Dlouhý, Ivan Langer a Marek Šnajdr. Ani jeden z nich nezískal dostatečný počet hlasů.

U Langra se uvažovalo, že by se po kongresu mohl vrátit do širšího vedení ODS. Dlouhý je vlivný podnikatel z jižních Čech, kterého média označují za jednoho z takzvaných kmotrů. Výkonná rada je jedním z vrcholných orgánů ODS, který se podílí se na jejím politickém směřování.

Vědomí hluboké krize přesto u delegátů ustoupilo strachu z razantní změny poměrů uvnitř tradičně nejsilnější pravicové strany. Přestože je ODS rozštěpená, v řadách kritiků dosavadního směřování není nikdo, kdo by byl schopen přitažlivě a přesvědčivě artikulovat vizi a strhnout pro ni spolustraníky. Kongres ODS proběhl ve znamení všobecné bezradnosti.

Většina delegátů ve svých projevech varovala před marginalizací ODS a vyzývala spolustraníky k práci na obnově důvěryhodnosti strany. Konkrétní recept, jenž by ODS dával šanci na resuscitaci, ale nenabídl nikdo. Ti z pozorovatelů, kteří opakovaně varují občanské demokraty před nastoupením cesty po vzoru slovenské pravice, jakoby dostali o víkendu za pravdu.

Delegati zkrátka řešení krize odsunuli do blízké budoucnosti. Pokud jde o stabilitu vlády, v zákulisí se otevřeně hovořilo o tom, že vláda si potřebné hlasy ve Sněmovně koupí v klubu Věcí veřejných či mezi nezařazenými poslanci.

Nečas: Stojím o hlas každého zodpovědného poslance

Znovuzvolený předseda ODS Petr Nečas považuje svůj mandát od delegátů za silný. „Cítil jsem, že situace vůbec není jednoznačná, že je to opravdu kritická volba, kritické zvažování, že neházíte automaticky volební lístky,“ uvedl Nečas po zveřejnění výsledků hlasování a dodal, že se v nejbližších dnech rozhodne, jak vyřeší potíže s vnitrostranickými rebely a jejich odmítáním zvýšení daně z přidané hodnoty.

Po volbě předsedy si delegáti zvolili zbytek nového vedení strany. Prvním místopředsedou se stal ministr průmyslu Martin Kuba, který porazil protikandidáty Miroslavu Němcovou a Hynka Fajmona. Řadovými místopředsedy se pak stali Jiří Pospíšil, Pavel Blažek, Tomáš Chalupa a Miroslava Němcová.

„Jsem si velmi vědom toho, co jsem ve svém projevu slíbil, že chci být loajální k ODS, svému předsedovi, krýt jemu záda, nebýt součástí žádných jiných plánů, ale toho plánu, který prosazuje tento kongres. Plánu, který nás vrací tam, kam patříme. Na stranu na pravé straně spektra, která je schopná vyhrávat volby,“ komentoval své zvolení první místopředseda Martin Kuba.

Brněnský kongres v závěru jednání také konstatoval, že prioritou ODS je pokračování vlády v nynější koalici s TOP 09 a LiDem. Na základě programu Cesta k důvěře, který delegátům představil Petr Nečas, chtějí občanští demokraté jednat s koaličními partnery o úpravě vládního programového prohlášení.

Kongres současně vyzval rebelující poslance, aby respektovali většinové stanovisko sněmovního klubu. Nespokojení poslanci nicméně hodlají podle Ivana Fuksy o daňovém balíčku i nadále vyjednávat a míní, že po víkendovém kongresu mají pro svůj postoj silný mandát.

Fuksa se nakonec v sobotu v noci rozhodl ucházet o post předsedy ODS. V tajné volbě pro něj hlasovalo 178 delagůtů a s premiérem Petrem Nečasem prohrál. „Já to vnímám jako úspěch,“ uvedl přesto Fuksa pro ČTK po sečtení hlasů a dodal, že to pro něj znamená v politice občanských demokratů nový začátek, nový start.

Fuksa současně o víkendu několikrát zopakoval, že pro navyšování daní ruku nezvedne. Vláda tak jistotu většiny ve Sněmovně stále nemá. Koalice ODS, TOP 09 a LiDem nyní disponuje 99 poslanci. Z toho pět jich odmítá daňový balíček, se kterým vláda spojila hlasování o důvěře. Otázkou nicméně je, zda každý z nich setrvá v ostře odmítavém postoji, jaký na kongresu artikulovali Petr Tluchoř a Ivan Fuksa.

Do hry o vládní většinu také nejspíš vstoupí poslanci zvolení za Věci veřejné. Ostatně v kuloárech se o této variantě na kongresu otevřeně mluvilo. Exministr školství Josef Dobeš, který již není členem Věcí veřejných, již otevřeně řekl, že zvažuje podporu vládní koalici. Dobeš zakládá Hnutí pro sport a je otázka, zda nedokáže pro vládu přetáhnout i další poslance opozičních Věcí veřejných.

„Stojím o hlas každého zodpovědného poslance, který ví, že to poslední, co potřebuje Česká republika, je rozpočtové provizorium. To poslední, co potřebuje Česká republika, je realita předčasných voleb a rychlý nástup levice a její rozpočtová politika,“ uvedl v rozhovoru pro server iDnes.cz Petr Nečas. Prostor pro vyjednávání má do středy.

Politologové: Kongres nic nevyřešil, vláda se uchýlí k nakupování poslanců

Podle politologů kongres ODS nic nevyřešil. „Petr Nečas sice obhájil post předsedy strany, ale rebelové neustoupili a dokonce na kongresu získali jistý punc legitimity a mohou tvrdit, že jim vskutku jde jenom o program ODS,“ uvedl pro Deník Referendum Milan Znoj

Nečas má před sebou v zásadě tři scénáře. Buď vyjedná s „rebely“ v ODS kompromisní řešení, a ti tak budou nakonec hlasovat s koalicí. Druhou možností je, že s vládou bude pro daňový balíček hlasovat dostatečný počet nezařazených poslanců či zástupců frakce Věcí veřejných. Třetí variantou je pád vlády v případě, že Nečas většinu ve Sněmovně nesežene.

Podle politoložky Vladimíry Dvořáková je po kongresu nejpravděpodobnější druhá varianta. „Nákup poslanců Věcí veřejných je dost pravděpodobný a mluví se o tom. Hrají se samozřejmě různé strategie a nevíme kdo s kým a proti komu,“ uvedla Dvořáková v rozhovoru pro Deník Referendum.

„Vnímala jsem před kongresem hru z Hradu, dle které se mi jevilo, že prezident Klaus bude usilovat o předčasné volby v roce 2013. Předpokladem takového scénáře byl a stále je pád Nečase a zvolení Martina Kuby předsedou ODS,“ připomněla Dvořáká s tím, že Kubův význam spočívá v jeho vlivu na dostavbu temelínské jaderné elektrárny.

Podle ní se nákupem části Věcí veřejných ale situace nejspíš zkomplikuje. „Navíc rebelové opravdu nebudili moc velkou důvěru. Nečas to ustál, ale podstatné je nejspíš jméno prvního místopředsedy. Pokud totiž při jakékoli krizi předseda rezignuje, nastoupí do čela strany právě on. To by znamenalo, že skupina kolem Klause, různí kmotři a potažmo i Zeman, mají i po kongresu určité výchozí mocenské postavení,“ vysvětlila Dvořáková.

Podle Dvořákové je zkrátka pro intepretaci výsledku kongresu ODS nejspíš klíčová osoba prvního místopředsedy. „Stav korupce, klientelistických vazeb, vytvořil silné regionální elity, předseda strany nekontroluje stranu, klíčoví jsou regionální lídři, kteří se dostávají do centra. To, co je asi podstatné, je vnitřní konflikt mezi různými regionálními zájmy, problém s evropskými penězi, které se ztrácejí a snaha Václava Klause část ODS v nějaké podobě převzít, což vede ke snaze maximálně stranu rozložit,“ doplnila Dvořáková.

„Unisono se na kongresu říkalo, že je třeba změnit priority vládní politiky, což se nutně týká reformních zákonů, daňového balíčku a státního rozpočtu, které jsou již na pořadu jednání Poslanecké sněmovny,“ doplnil Dvořákovou Znoj s tím, že v tomto ohledu je situace Petra Nečase beznadějná.

Podle něj bude Nečas buď trvat na koaličních dohodách, pak ale jeho vláda padne, anebo rebelům ustoupí ve všem a bude za slabocha. „V každém případě budeme svědky rychlé či pomalé agónie Nečasovy vlády, ale i značných turbulencí na politické scéně,“ doplnil Znoj a podobně jako Dvořáková dodal, že svůj stabilizační part přitom sehraje i prezident Václav Klaus.

„Na kongresu se sešikovala nová garnitura vůdců ODS (Martin Kuba, Pavel Blažek, Tomáš Chalupa, Jiří Pospíšil), kteří se po pádu Nečase budou moci chopit příležitosti a nabídnout dříve či později občanům další kolo obrody české pravice,“ uvedl Znoj pro Deník Referendum s tím, že se prozatím nezdá pravděpodobný scenář rozvalu pravice na slovenský způsob.

V každém případě Nečasův a Vondrův původní projekt tzv. čisté ODS, který jim umožnil dostat se k moci v roce 2010, skončil podle Znoje neslavně a po tomto kongresu je ODS v troskách. „Strana nedokázala udělat reflexi, opakují se klišé, emotivní vystoupení. Pro vládu to znamená jen krátkou dobu působení. A to i v případě, že ustojí hlasování o daňovém balíčku,“ doplnila Vladimíra Dvořáková.

Nečasova vláda tak může padnout takřka kdykoli. Klíčové nejspíš bude načasování, neboť se ukazuje, že ti z aktérů, kteří mají zájem na pádu Nečase, si nepřejí souběh prezidentských a sněmovních voleb.