Není propastný rozdíl mezi kvalitou delegátů sjezdu a zvoleného vedení. Kdo přijel, byl zpravidla soustředěný, a pokud vystoupil, mluvil zpravidla k věci a srozumitelně. Na sjezdu nešlo tolik o personální otázky jako o technický chod strany chystající se na volby 2014. Z toho, co jsem v sobotu a v neděli viděl na olomouckém volebním sjezdu KDU-ČSL, mi právě tyto charakteristiky přišly nejvýraznější.

První odlišuje lidovce zejména od komunistů. Kdo viděl loňský liberecký sjezd KSČM, může potvrdit, že rozdíl mezi zvolenými členy vedení ÚV KSČM a okresní úrovní vystupování velké části delegátů byl místy až propastný.

Lidovci prošli výraznou generační proměnou po prohraných volbách v roce 2010. Od sametové revoluce mají dnes nejmladšího předsedu. Pavel Bělobrádek je ročník 1976, ostatní polistopadoví předsedové strany se narodili v padesátých letech, Miroslav Kalousek v roce 1960 a Josef Bartončík v roce 1944. Pavel Bělobrádek se také stal předsedou jako nejmladší z nich.

Věkový průměr vedení strany zvoleného o víkendu je 44 let, přičemž čtyři ze šesti členů jsou mladší. Průměrný věk delegátů sjezdu byl 49 let. Delegáti ale jako skupina působili mlaději než třeba delegáti březnového sjezdu ČSSD v Ostravě. Oproti delegátům ostravského sjezdu byli také výrazně soustředěnější.

Pokud na sjezdu o něco šlo, tak o technickou přípravu strany na volby v roce 2014. Nejde jen o to, že lidovci samozřejmě chtějí překročit pětiprocentní práh, aby po čtyřech letech znovu vstoupili do Sněmovny, a že chtějí uspět ve volbách do Evropského parlamentu. Chtějí také být stabilní strano — k tomu patří, že v příštím roce splatí své dluhy. Pavel Bělobrádek opakovaně kladl důraz na potřebu vnitrostranického vzdělávání, k čemuž se coby úkolu přihlásila Zuzana Roithová, a na činnost odborného stranického zázemí.

Pokud bych měl zformulovat „typicky lidovecké téma“ pro příští volby, řekl bych podle jednání víkendového sjezdu, že půjde o dobrou správu obce a o důraz na spolupráci obcí mezi sebou. Měla by tomu napomoci nová organizace lidoveckých starostů. Ale ke kompetenci vládnout se lidovci přihlásili třeba i apelem na přijetí zákona o státní službě a odmítnutím stávajícího vládního návrhu coby paskvilu. Opakovaně od sjezdového řečniště zazněl třeba požadavek na využití státních podniků coby nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Všichni delegáti dostali i v tištěné podobě materiál věnovaný tématu společných nákupů energií obcemi.

Lidovecký sjezd dle všeho neměl žádnou svou zásadní personální otázku. Zvolení Pavla Bělobrádka předsedou a Mariána Jurečky prvním místopředsedou bylo jasné předem. Jižní Moravu zastupuje znovuzvolená místopředsedkyně Klára Liptáková. Dva zástupce — znovuzvoleného Jana Bartoška a končící europoslankyni Zuzanu Roithovou — mají jižní Čechy. Za východní Čechy je pak místopředsedou zástupce hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.

Nejen v kuloárech sjezdu bylo možné zaslechnout výpady proti pražské organizaci strany, resp. jejím delegátům. Této náladě tak lze zřejmě přičíst neúspěch expertky KDU-ČSL na obranu a bezpečnost a pražské kandidátky na místopředsedkyni strany Moniky Pálkové. I kvůli této náladě byly zřejmě odmítnuty návrhy usnesení přednesené v závěru sjezdu pražskými delegáty, ať už šlo o svolání celorepublikového setkání členů a příznivců strany nebo odsouzení rasistických útoků spojených s narozením prvních českých paterčat. Přitom to může být právě Praha, kde se v příštím roce může rozhodovat o vstupu lidovců do (celorepublikové) Sněmovny.

Skoro všechna sjezdová vystoupení končila lidoveckým: Zdař bůh. Lidovci si to přání zaslouží, protože vypadají jako funkční politická strana schopná programové úvahy. A protože právě co možná funkční politické strany budeme v příštím roce potřebovat do souboje s různě se vynořujícími populistickými a izolaci prosazujícími formacemi. Čím lépe na tom lidovci v příštím roce budou, tím lépe pro nás. Proto buď práci, kterou za poslední tři roky odvedli, čest. A zdař bůh.