Zdánlivě se po březnovém sjezdu sociálních demokratů v české politice nic podstatného neodehrává. Nečasova vláda je sice již prakticky menšinová, přesto prosadila vše podstatné. Miloš Zeman se zabydluje na Hradě a pomalu testuje ostatní politické aktéry svými návrhy, proslovy, kritikami. Opozice se těší na volby, podle všeho je vyhraje.

Podle relevantních sociologických šetření je rozložení podpory mezi jednotlivé strany více méně stabilní a něco málo přes rok před termínem řádných sněmovních voleb je pravděpodobné, že po osmi letech pravicových vlád se česká veřejnost dočká změny vlády.

Pokud volby dopadnou tak, jak dlouhodobě naznačují předvolební šetření, bude příští vládu sestavovat ČSSD. Například podle minulý týden publikovaných výstupů agentury STEM by sociální demokraté nyní ve volbách do Poslanecké sněmovny získali jedenadevadesát mandátů. Druhá by skončila KSČM se ziskem pětatřiceti. Do Sněmovny by se dostaly ještě tyto subjekty: TOP 09 (34), ODS (24), KDU-ČSL (10) a SPOZ (6 mandátů).

Podle ve středu zveřejněného šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) by se do Sněmovny dostalo čtyři až pět stran. Podle volebního modelu CVVM by volby v dubnu vyhrála s vysokým náskokem ČSSD. Svůj hlas by sociálním demokratům dalo 40 % voličů. Druhá TOP 09 by získala 17 %, třetí komunisté 16,5 % a až čtvrtou ODS by volilo pouhých 12 % voličů. Podle CVVM by SPOZ obdržela 5 % hlasů, lidovci 3,5 % a Strana zelených 2 %.

V zásadě by za takové konstelace sociální demokraté stáli před třemi koaličními variantami: 1. levicová (programová) vláda, 2. středolevá vláda s SPOZ a případně lidovci, 3. nějaká podoba velké koalice. Předpokladem druhé varianty přitom je, že se malým stranám situovaným okolo středu stranické soustavy podaří překročit pětiprocentní práh nutný pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Nejpozději od poloviny devadesátých let minulého století bylo pro český stranický systém charakteristické, že byl tvořen dvěma hlavními póly, na pravici občanskými demokraty, na levici sociálními demokraty. Zároveň se stabilizovala pozice KSČM jako vedlejšího pólu na levé straně stranického spektra, na pravé straně se vedle ODS vždy uplatňovaly dva menší subjekty (ODA, KDU-ČSL, Unie svobody, Strana zelených, TOP 09, Věci veřejné) více čí méně pravostředové povahy.

Zatímco na levici rozložení sil zůstává stabilní, situace na pravici se proměňuje: doposud neotřesitelná pozice ODS jako hegemona napravo od středu je minulostí. Pokud bedlivě zkoumáme politické kroky TOP 09, nelze je interpretovat jinak, než jako pokus vystřídat ODS v pozici dominantního subjektu na pravici.

I aktuální spor o jmenování českého velvyslance na Slovensku lze nahlížet mimo jiné optikou sporu na pravici, tedy mezi TOP 09 a ODS. Zároveň jsme svědky lehké či mírné — leč stále zjevnější — změny tónu politiků TOP 09 směrem k sociálním demokratům.

Zatím lze tuto proměnu strategie ilustrovat spíše na drobných a v mediálním prostoru prakticky nereflektovaných momentech, nicméně se zdá být stále zjevnější, že Miroslav Kalousek již začíná jednat s ohledem na blížící se sněmovní volby a především s ohledem na povolební konstelaci.

ČSSD mezi KSČM a TOP 09

Do Sněmovny se pravděpodobně dostane čtyři až šest subjektů. V této souvislosti připomeňme, že od předčasných voleb v roce 1998 se do Poslanecké sněmovny dostalo vždy pět subjektů. Bez oheldu na to, zda do Sněmovny proklouznou zemanovci, lidovci či třeba ještě někdo jiný, volební výsledky patrně způsobí, že ČSSD bude stát před dilematem nějaké podoby spolupráce s KSČM, anebo vládnutí přes střed v podobě koalice s TOP 09.

Pracovně si můžeme tyto dvě varianty označit jako vládu levice, kterou by pravděpodobně politici hájili s ohledem na široký programový průnik ČSSD a KSČM, anebo jako politický kartel. Ten by samozřejmě politici nepřiznali, avšak v ČSSD je dostatek sil, které odmítají spolupráci s komunisty a i TOP 09 by nepochybně tuto variantu hájila s tím, že brání nástupu komunistů k moci.

Pokud se druhá varianta jeví Miroslavu Kalouskovi jako reálná, a upřímně řečeno, žádnou jinou realistickou šanci udržet se u moci nemá, musí pro její realizaci splnit nejméně dva předpoklady: porazit ve volbách ODS a učinit ze své strany dominantní subjekt na pravici. A za druhé se musí maximálně snažit o sblížení s ČSSD a připravit členy a voliče TOP 09 na možnost takovéto aliance.

Nejpozději od březnového sjezdu ČSSD se přitom zdá, že se Kalousek právě na podobný scénář připravuje. Krátce po sjezdu například v rozhovoru pro server Aktuálně.cz mávnul rukou nad nešťastným výrokem Jana Mládka o živnostnících. „Možná to ani tak nemyslel, možná že nebyl tak úplně střízlivý. Stavět na tom program by mi přišlo velmi plytké,“ uvedl Kalousek. Srovnáme-li tato slova s ostrými výpady politiků ODS, kterým Mládkův výrok sloužil snad po celý následující týden či dva jako téma, na němž ilustrovali svůj boj s levicí, rozdíl je očividný.

Příkladů je přitom víc. Tento víkend například ČT24 uvedla, že Kalousek chystá po tlaku levice výrazné změkčení finanční ústavy. Ta měla už v nejbližších letech vysoké schodky v rozpočtu zakázat. Pokud by finanční ústava začala platit v původním, přísném znění, musela by vláda už příští rok nejen znovu škrtat ve výdajích, ale politikům by hrozil výrazný pokles příjmů. Ono původní a přísné znění přitom prosazovala právě ODS.

ODS a TOP 09 se navíc přou již několik týdnů o sKarty a čerstvě také o jmenování velvyslance na Slovensku. Pokud jde o Lívii Klausovou jako adeptku na pozici české velvyslankyně u našich východních sousedů, můžeme situaci interpretovat jako spor mezi prezidentem a vládou, nicméně poslední výroky Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga naznačují, že se do něj promítá i štěpící linie mezi TOP 09 a ODS.

Nelze totiž očekávat, že se Nečas vzhledem k rozkladu ODS a své slabé pozici v ní rozhodne jít se Zemanem do sporu. Ostatně v ODS je ještě nemalý počet příznivců Václava Klause. Zeman navíc v úterý řekl, že má v úmyslu hledat shodu o budoucích českých velvyslancích právě s premiérem a předsedou ODS.

„Věřím, že tyto spory budou brzo ukončeny. Ústava České republiky naprosto jasně říká, že velvyslance jmenuje prezident s kontrasignací premiéra. Jsou zde dvě varianty — buď se dohodnu s ministrem zahraničí, nebo se dohodnu s panem premiérem," řekl Zeman.

Ministr zahraničí a předseda TOP 09 Schwarzenberg dle svých slov ale nevěří, že by ho Nečas spolu se Zemanem obešel. „Pan premiér si musí uvědomit, že by to byl jeho poslední akt coby premiéra. A neodešel bych jen já — to by nikomu nevadilo — ale celá strana by odešla z koalice i z vlády," uvedl předseda TOP 09 pro server Novinky.cz. Všimněme si, Schwarzenberg sice reagoval na slova prezidenta, avšak svůj výrok neadresoval jemu, nýbrž předsedovi ODS.

Nakonec se zmiňme také o sporu nad ÚSTR, který občanští demokraté využili k ostré kritice nejen ČSSD, ale levice jako celku. Je pozoruhodné a nejspíš i příznačné, že se TOP 09 v této věci drží stranou. Kalousek se ani jedním slovem nepostavil na stranu Nečase a jeho ODS.

Jako kdyby ho téma antikomunismu, interpretace předlistopadové minulosti či témata třetího odboje a ÚSTR nechávala chladným. I v tom lze spatřovat to, že se nechce pouštět do zbytečných rozepří právě s ČSSD, tedy s pravděpodobným vítězem příštích voleb. Špinavou práci a obhajobu antikomunismu nechává na ODS.

Nepochybně tuší, že antikomunistická karta již nedisponuje předvolebním mobilizačním potenciálem jako například před deseti lety. Zároveň mu nahrává hysterická reakce novinářů a pravicových politiků, kteří hovoří v souvislosti s ÚSTRem o levicovém puči.

Již teď si každý může představit, s čím proti ČSSD vyrukují poté, co případně začne po volbách předseda ČSSD vyjednávat o možné podpoře své vlády s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem. A pokud se dostatečný počet politiků ČSSD reakce veřejnosti a novinářů na případnou vládu levice zalekne, bude to výhodné opět právě pro TOP 09.

Snaha TOP 09 je logická, k úspěchu ale nejspíš nepovede

„Sázka TOP 09 je logická: buď být lídrem opozice, anebo součástí koalice s ČSSD. Hlavním soupeřem TOP 09 je skutečně ODS, kterou potřebují pánové Schwarzenberg a Kalousek oslabit. Proto poukazují na chyby politiků ODS, jejich slabou zásadovost a náchylnost naslouchat tzv. kmotrům. Zároveň je TOP 09 pod tlakem partnerského hnutí STAN, které je k ČSSD dlouhodobě vstřícnější,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum politolog Lukáš Jelínek.

„Myslím si, že ČSSD je ohledně povolebních koalic v opravdu nezáviděníhodné situaci. Pokud by měla volbu jen mezi KSČM a TOP 09, mám za to, že by se rozhodla pro koalici s TOP 09. Zcela pragmaticky by na tom vydělala ve třech bodech,“ uvedl pro Deník Referendum sociolog Jan Keller.

„Zbavila by se osočování z toho, že přivádí k moci komunisty, mohla by spoléhat na to, že TOP 09 je personálně velice slabá a nakonec by sociální demokraté mohli spoléhat také na to, že média, která jsou u nás z 90 % pravicová, by přesvědčovací kampaň ve prospěch takové koalice udělala za ně. Takže by se sama musela ztrapňovat jen minimálně,“ vysvětlil Keller.

Podle něj by navíc ČSSD ve vládě s TOP 09 jasně dominovala. „TOP 09 se dokáže chovat velice pragmaticky, takže by ji nechala plnit velkou část jejího programu. ČSSD by pak určitě argumentovala tím, že s podporou polepšeného Kalouska prosadí více, než pokud by ji podporovali komunisté. A nepopulární kroky, které bude nucena ve zdevastované zemi dělat tak jako tak, by hodila na svého koaličního partnera, který by sloužil i nadále jako hromosvod naprosto bezzubého všelidového hněvu,“ dodal Keller.

Podle politologa Milana Znoje se takzvaně pragmaticky budou chovat především hejtmani. „Ale tři věci tomu zřejmě zabrání,“ předpovídá na rozdíl od Kellera Znoj.

„Předně hejtmani sami v krajích mají koalice s komunisty, museli tyto koalice veřejně obhajovat a dosti si za tuto obhajobu vytrpěli. Jediný, kdo má v tomto směru volné ruce, je Michal Hašek, ale s antikomunistickou kartou nemůže hrát sám voják v poli,“ uvedl Znoj.

Připomněl, že takzvanou pragmatickou sestavu veřejně reprezentují tak zvaní Zemanovi přátelé. „A těžko si třeba představit Zdeňka Škromacha jak pléduje pro koalici s TOP 09, i když ani to není nemožné, pokud by na ministerstvu práce dostal za úkol co nejrychleji zrušit sKarty.“

Za třetí pak podle Znoje nelze nevidět, že svou roli při sestavování vlády bude mít prezident. „Ten sice sociálním demokratům řekl na sjezdu: mějte odvahu a vládněte sami, ale všichni vědí, že sociální demokracie sama vládnout nebude, takže bez koalice přímé či nepřímé to nepůjde,“ vysvětlil Znoj s tím, že Zeman má preference, které hodně připomínají preference Václava Klause.

„Zjevně nemá rád malé strany s výjimkou SPOZ. Novou opoziční smlouvu s ODS nyní odmítá zřejmě i on, a TOP 09 nesnáší nejenom kvůli jejímu předsedovi Schwarzenbergovi,“ dodal Znoj.

Taktéž politolog Pavel Šaradín koalici sociálních demokratů s TOP 09 vylučuje. „Hypoteticky si představit lze spolupráci kohokoliv s kýmkoliv, nicméně ty náznaky, o nichž hovoříme, jsou pouhými náznaky. Sociální demokracie za normálních okolností do koalic s ODS ani TOP 09 nepůjde, což ukázaly i výsledky loňských krajských voleb,“ je přesvědčen Šaradín.

„Miroslav Kalousek podle všeho usiluje o to být první napravo, ale pro levici je kvůli angažmá na ministerstvu financí ještě více nepřijatelný než ODS. Pro levici není z ekonomického hlediska většího protivníka než TOP 09,“ nepochybuje Šaradín.

Ani Jelínek si dle svých slov neumí představit, co by ČSSD přimělo akceptovat podanou ruku od TOP 09. „Obzvláště po tom všem, za co nese z Nečasovy vlády odpovědnost, naposledy třeba za sKarty. Jakkoli se jistě najdou racionální důvody ke spolupráci přes politický střed, nepochybuji o tom, že by sblížení s TOP 09 vysloužilo ČSSD jen vlnu kritiky z řad členů a pevného voličského jádra. Leda by TOP 09 našla cestu, jak vykoupit svoji vinu za Nečasovu koalici — žádná mě ale nenapadá,“ uvedl Jelínek pro Deník Referendum.

Sociálním demokratů by tak zbyla varianta spolupráce s komunisty a především ochota a schopnost neustupovat plánům Miloše Zemana, jehož vliv bude v ČSSD nejspíš značně posilovat.

Znoj také v rozhovoru pro Deník Referendum zdůraznil, že sociální demokraté mají sice k volebnímu vítězství blízko, avšak jisté ho nemají. ČSSD bude podle jeho slov úspěšná pouze tehdy, pokud si udrží jednotu vedení.

„Což není moc pravděpodobné, jelikož pokušení při nástupu do exekutivních pozic bude příliš veliké a bude se linout z různých stran. Nadcházející volby jsou prvou příležitostí, kdy se česká politika může utvářet podle osy pravice-levice, což by ji mohlo učinit přehlednou a srozumitelnou pro běžné voliče,“ uzavřel Znoj.

Bude tedy záležet především na tom, zda vedení sociální demokracie podlehne starým zlozvykům, nebo dá přednost jasné politické linii. Pro vývoj české politiky by přitom bylo optimální, pokud by začaly vznikat programové koalice a u moci by se střídal blok levicových a blok pravicových stran (například ČSSD-KSČM vs. TOP 09-ODS).

Krom jiného by to stabilizovalo vzájemné interakce politických stran a hlavně by — jak připomněl Znoj — voliči dopředu věděli, že v případě volby ČSSD nehlasují pro vládu některé z pravicových stran (a obráceně).