Václav Klaus se těsně před skončením svého prezidentského mandátu rozloučil s veřejnosti. V televizním projevu mimo jiné uvedl, že se v budoucnu nespokojí s pasivní rolí. „Všem, kterým není lhostejné, co se nyní v naší republice děje, chci vzkázat, že ani mně to jedno není a nebude. Nehodlám být pouhým divákem, když jde o tak mnoho," zdůraznil Klaus. Jeho funkční období prezidenta skončilo ve čtvrtek v noci. V pátek dopoledne složí prezidentský slib první přímo zvolený prezident Miloš Zeman.

Klaus také v úvodu projevu svému nástupci popřál, aby se mu v nejvyšší ústavní funkci dařilo. „Zítra mne v prezidentském úřadě vystřídá Vámi před více než měsícem zvolený nový prezident, kterému chci i touto formou popřát, aby se mu nejednoduchá práce v nejvyšší ústavní funkci dařila. Pro mne bylo obrovskou poctou, že jsem mohl tuto funkci — jako desátý prezident novodobého českého státu — vykonávat,“ uvedl Klaus.

Dle svých slov se ve dvou pětiletých funkčních obdobích snažil přispívat k zachování České republiky jako suverénního a primárně vůči svým občanům odpovědného státu, jako státu, který ctí odkaz generací, které ho v minulosti vytvořily a za jeho svobodu a za demokracii v něm byly ochotny pokládat i své životy. „Snažil jsem chránit naši politickou demokracii založenou na soutěži politických stran a na klíčové roli občana a jeho hlasu,“ zdůraznil Klaus.

Ani v posledním projevu si přitom neodpustil kritiku Evropské unie. „Téměř devět let jsme již součástí stále více se centralizující a roli jednotlivých států potlačující Evropské unie, což vede k tomu, že jsme přestali být plně suverénní zemí. Všemi mně dostupnými metodami jsem se pokoušel na tyto věci upozorňovat, ale svými protivníky v politice i v médiích jsem byl — často bez sebemenší věcné argumentace — odmítán,“ podotkl. „Nemohu říci, že jsem v tom všem uspěl, že mi bylo přáno uspět a že jsem všechno z toho uměl vysvětlit a prosadit. To nebylo v mých silách,“ přiznal Klaus.

Česká republika za uplynulých deset let podle něj prošla složitým vývojem. „V jeho první polovině pokračoval hospodářský růst a zvyšování životní úrovně, v jeho druhé polovině - zejména v důsledku euro-americké finanční a hospodářské krize, na níž v Evropě navázala krize eurozóny - se i naše hospodářství dostalo do potíží,“ vysvětlil Klaus s tím, že úsporná opatření, která jsou podle něj nutná, přivedla Českou republiku k možná zbytečně velké hospodářské stagnaci, v níž nějakou dobu ještě zřejmě zůstane.

„Ani náš politický vývoj, měřený mírou stability a akceschopnosti vlád, klidný a jednoduchý nebyl. Některé riskantní situace jsem se pokoušel z moci prezidentského úřadu ovlivňovat, což se týkalo jak sociálně-demokratických vlád na počátku mého prezidentského mandátu, tak koaličních vlád v poslední době,“ uvedl dále Klaus a připomněl, že musel jmenovat šest nových vlád a jednotlivě navíc dalších dvaatřicet ministrů.

Vrátil se také k vyhlášení novoroční amnestie. Zdůraznil přitom, že by ji vyhlásil navzdory kritikům znovu. „Nemohu nezmínit dílčí amnestii, kterou jsem udělil prvního dne tohoto roku, ke 20. výročí vzniku České republiky. Nevídaná mediální karikatura jejího smyslu, obsahu a důsledků, založená na myšlence, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou, měla jediný smysl a účel: očernit celé mé prezidentské působení,“ zdůraznil Klaus.

„Vrcholem toho je žaloba schválená před několika dny v Senátu. Obviňování, že část amnestie — vztahující se k případům, které justice nebyla schopna po dlouhá léta, často po více než celé desetiletí, uzavřít — byla mou ,pomocí‘ zločincům, je jednou z nejodpornějších pomluv, s jakou jsem se během své politické kariéry setkal,“ dodal.

„Přesto bych i s touto zkušeností amnestii vyhlásil znovu,“ dodal Klaus. Nastolit jisté smíření a odpuštění, umožnit začít znovu, dát druhou šanci, do naší demokracie podle jeho mínění patří. „To není úlohou soudců či státních zástupců, z nichž někteří dnes svými nutně zúženými kritérii amnestii tak příkře a tak mylně hodnotí. I vůči nim to byl jistý signál, který — jak je vidět — slyšet nechtějí. Amnestii jsem cítil jako povinnost, kterou bylo třeba učinit,“ zdůraznil Klaus.

Senát schválil ústavní žalobu na prezidenta Václava Klause pro velezradu v pondělí. Pro návrh hlasovalo osmatřicet senátorů, proti jich bylo třicet. Klaus je tak prvním českým prezidentem, který s tímto obviněním předstoupí před Ústavní soud. Z ústavního hlediska je trestem za velezradu ztráta prezidentského úřadu a zákaz na něj znovu kandidovat. V případě, že Klause Ústavní soud odsoudí, ztratí také nárok na prezidentský plat a na požitky spojené s obdobím po skončení výkonu funkce.

Návrh obžaloby má pět bodů. Senátoři Klausovi kromě novoroční amnestie vytýkají, že za poslední rok nejmenoval jediného ústavního soudce, odmítl podepsat usnesení Evropské rady, přestože tak učinily obě komory parlamentu, nejmenoval soudcem čekatele Petra Langera a několik let otálel s podpisem ratifikace Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě.