Zamoření vzduchu v Ostravě, Bohumíně, Orlové, Havířově, Karviné a Českém Těšíně již přesáhlo počet dní za rok, po které smí být legálně překročen limit pro polétavý prach (PM 10). Ostrava se tak letos stala prvním městem v České republice, jehož občané jsou nuceni dýchat ovzduší škodlivinami znečištěné více než připouští zákon.

Ekologové zároveň připomínají, že Ostrava má také dlouhodobé problémy s překračováním limitů pro znečištění oxidem dusičitým a rakovinotvorným benzo-a-pyrenem. Česká republika proto dokonce požádala Evropskou komisi o výjimky pro Moravskoslezský kraj z povinnosti dodržování limitů znečištění, které stanovuje evropská směrnice o ovzduší.

„Překročit denní limit pro znečištění prachem je povoleno pětatřicet dnů během roku. Podle údajů ČHMÚ monitorovací stanice Ostrava-Radvanice překročila limit 36-krát už 18. února,“ zdůraznil Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví a připomněl, že do konce února celoroční kvótu porušování denního limitu překročily i stanice v Bohumíně, Orlové, Havířově, Karviné a Českém Těšíně.

„Ostravané a další obyvatelé Moravskoslezského kraje dýchají ovzduší zamořené škodlivinami natolik, že překračuje nejen doporučení Světové zdravotnické organizace, ale i platné limity stanovené směrnicí pro kvalitu ovzduší. Politici proto požádali Evropskou komisi o výjimku pro překračování hodnoty pro znečištění prachem. Platnost výjimky však již vypršela v červnu 2011," dodal Šuta.

Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM 10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

Ostrava má problém také s ročním limitem pro znečištění oxidem dusičitým, který činí 40 μg/m 3, ale dopravně zatížená lokalita Ostrava-Českobratrská jej opakovaně překračuje. „Oxid dusičitý je dráždivý plyn, který vzniká při spalovacích procesech. Spolupodílí se na zvýšení celkové, srdečně-cévní a respirační úmrtnosti. Pro děti znamená vystavení NO 2 zvýšené riziko onemocnění dýchacího ústrojí v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních funkcí,“ uvedl Šuta.

Česká republika proto využila ustanovení, podle kterého může lhůtu pro splnění limitu prodloužit maximálně do roku 2015. Musí však prokázat, že limity nebylo možné splnit do 1. ledna 2010, a dále vypracovat plány kvality ovzduší, které zajistí splnění limitů před uplynutím prodloužené lhůty.

„Evropská komise vznesla námitky proti prodloužení lhůty k dosažení ročního limitu oxidu dusičitého v Moravskoslezském kraji, protože Českou republikou předložené podklady neprokazují dosažení mezních hodnot ani do 1. ledna 2015,“ uvedl Šuta.

„Doslova rozhodnutí Komise uvádí, že v plánech kvality ovzduší chybí důkazy o tom, jak bude stanovených hodnot dosaženo. Dále upozorňuje na nekonzistentnost odhadů plánovaného zlepšení kvality ovzduší a očekávané doby pro dosažení příslušných hodnot,“ doplnil.

Roční limitní hodnota pro benzo-a-pyren činí 1 ng/m 3, ale v Ostravě jsou opakovaně měřeny hodnoty mnohonásobně vyšší. Například v roce 2011 byl limit v Ostravě-Radvanicích překročen více než desetkrát. „Benzo-a-pyren je rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako výsledek nedokonalého spalování,“ řekl Šuta.

Podle zprávy Státního zdravotního ústavu má znečištění ovzduší prachem v České republice za rok 2011 na svědomí přes 6 400 tisíc předčasně zemřelých lidí a dva tisíce nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

„Silně znečištěné ovzduší v regionu prokazatelně poškozuje zdraví lidí a zkracuje životy místních obyvatel. Oficiální statistiky ukazují, že obyvatelé regionu se stále dožívají o několik let méně než v jiných regionech České republiky,“ uzavřel Šuta.