Klam monumentality a nenápadný půvab střízlivosti

Blahoslav Hájek

Monarchický styl mluvního projevu Miloše Zemana ostře kontrastuje s nenápadností a střízlivostí projevu Vladimíra Špidly. Obě protikladné polohy by se ale měly pokud možno poučit u té druhé.

S Milošem Zemanem přišla doba byzantská (Josef Klíma). On odměřuje svá slova pomalu a důstojně, aby mohlo být každé slovo vytesáno do kamene. Zeman potřebuje pro svá vyjádření naaranžovat scénu tak, aby jeho velikost vyzařovala a všechno okolí ji dotvářelo jako kompars. Pak i nicotnost, jím vyslovená, vyznívá jako objevná pravda pravd.

Česká politika má naproti tomu také muže s nesrovnatelnou zkušeností domácí i zahraniční. Je jím Vladimír Špidla. Bývalý předseda vlády a bývalý evropský komisař má bohatý rozhled po problémech a bolestech dnešního světa a při svém rozsáhlém vzdělání dokáže tyto hodnoty zařadit do širokých souvislostí. Jeho bystré úsudky umožňují vidět pod povrch věcí a může zprostředkovat svému okolí dobře poučenou naději v dnešním tolik roztříštěném světě.

×