Amnestie jako výjimečný krok, který může prezident republiky udělat, není sama o sobě ničím zásadně špatným. Koneckonců jedná se o nástroj, který hlava státu nevyužívá nijak často. Způsob a především možné následky, které bude mít její nejnovější exemplář z dílny dosluhujícího Václava Klause, však zcela jistě přispějí k nedůvěře v existenci spravedlnosti v České republice jako takové. Mohou se z ní totiž těšit i lidé, kteří mají na svědomí závažnou ekonomickou kriminalitu, pro kterou se vžil termín tunelování.

Návrat k hodnotám

Ve svém novoročním projevu Klaus vyzval i k návratu k tradičním a osvědčeným hodnotám. Pokud ale dáme tento výrok do souvislosti právě s výčtem amnestovaných, může se zdát, že jedinými hodnotami, k jejichž návratu Klaus vyzval, jsou hodnoty divokého kapitalismu všech proti všem 90. let a boje proti tzv. politické korektnosti. Amnestie se totiž vztahuje třeba na manažery obviněné z krachu Union banky nebo vytunelovaného H-Systému, kontroverzního soudce Berky nebo některých představitelů Dělnické strany sociální spravedlnosti.

Jak už poznamenala senátorka Eliška Wagnerová, zásadním problémem Klausovy amnestie je také to, že žádným způsobem neřeší situaci obětí amnestovaných trestných činů. Nejde pochopitelně jen o to, že některé z nich ztrácí nárok na odškodění, ale vůbec o psychologický dopad toho, že viník zůstane nejen nepotrestán, ale dokonce nepotrestán bez soudu.

Zastavení stíhání v případech jako je krach Union banky zase představuje jasnou tlustou čáru za 90. léty bez ohledu na to, zda bylo nebo nebylo spravedlnosti učiněno zadost. Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová konstatovala, že amnestie znamená zastavení řízení v hned třinácti velkých kauzách. Pro některé může amnestie, jako je tato, znamenat také signál, že protahovat trestní řízení se vyplácí.

Na výběru záleží

Nechci a nebudu dělat agitku ani jednomu z kandidátů nebo kandidátek v prezidentské volbě. Nicméně právě amnestie po klausovsku ukazuje, jak důležitý je výběr hlavy státu i přesto, že se z něj momentálně stává spíše fraška nebo politická reality show. Přímo volený prezident bude mít pochopitelně daleko silnější mandát a výjimečný krok jako je právě amnestie pak bude mít daleko větší váhu.