Lokavorie - místní je dobré

Jiří Jakl

Větší lokalizace ekonomiky znamená nejen úlevu pro životní prostředí, ale také ekonomický přínos pro stát.

Lokavoři (anglicky locavores) jsou lidé, kteří konzumují jídlo místní produkce, nebo takové, které není dopravováno na velké vzdálenosti do supermarketů. Pohnutkou k takovému chování je podpora místní ekonomiky, ale i zamyšlení nad ekologickou stopou u produktů, které jsou kolikrát zatíženy dopravou na celé tisíce kilometrů. Jestliže herbivor je býložravec, pak podobnou slovotvorbou je lokavor vlastně místnožravec. Zdaleka ale nemusí jít jen o potraviny, přístup lze více zobecnit.

Fenomén globalizace

Fenoménem současné doby se stala globalizace. Je důsledkem informačního a dopravního propojení lidí po celém Světě. Nemá cenu tu zdůrazňovat pokrok v komunikačních technologiích. Jakkoli ovšem elektronická komunikace mohla mnohdy nahradit cestování lidí, naopak dnes ve všech směrech cestuje zboží, ale i lidé. S postupující globalizací se začala měnit nabídka na našem trhu. Zmizel český textil, dokonce i český česnek na trhu zatlačil ten čínský a exotické ovoce je na cenové rovni místního (ovšem za cenu ne zrovna ekologické produkce a humánní práce). Zvýšila se také například mobilita spojená se zaměstnáním.

Podpora dopravy

Zaklínadlem politiků se stala podpora dopravy. Je přeci logické, že pro rozvoj regionu je potřeba jeho lepší dostupnost pro investory. Proč neimportovat levné zboží a neusnadnit export? Budování nových dopravních spojení navíc vytváří pracovní příležitosti a s nimi multiplikační efekt vrací prostředky do státní kasy. Jenže se to nevyplácí.

Jakkoli páteřní dopravní síť kolikrát připomíná tankodrom a její opravy se oddalují, budování nových dopravních spojení je vnímáno jako významnější investice. V zásadě ale veřejné rozpočty nemohou mít jak na nové dálnice, tak na údržbu dálnic současných a na provoz lokální dopravy. Peníze ovšem buď lze vzít jiným resortům (podle pravice například školy si mohou rovnou platit studenti a veřejné výdaje se dají prostě seškrtat), nebo s odvoláním na multiplikaci financovat všechno (i co se multiplikativně nakonec vyplácí jen částečně). Obě tato řešení kumulují dluhy - v prvém případě skryté či individuální, v druhém případě se do ztráty může dostat státní kasa.

Zábor zemědělské půdy, závislost na ropě, hluk a prach

V praxi rozvoj regionu s realizací dopravního zaklínadla vypadá tak, že nová silniční spojení vedou k většímu využívání kamionů místo železnic. Také železniční nákladová nádraží ustoupila využívání kamionových logistických center. V regionech se čeká na dostavby dálnic a obchvatů, neboť se v nich najednou pro hluk a prach nedá žít. Místo elektrických lokomotiv jezdí naftové kamiony v kolejích pro změnu silničních.

Zemědělské pozemky zabírá asfalt a v okolí silnic s houstnoucím provozem se má dále náramně dařit obilí, stejně jako fotovoltaice. Továrny s vlastními vývojovými centry v lepším případě nahrazují montovny, v horším vytvářejí HDP rovnou jen kamiony se supermarkety a zbožím, které rozhodně nebylo vyrobeno a dopraveno s efektivním využitím energie a přírodních zdrojů.

Lokavorie je reálnou alternativou

Většina lidí na dotaz jasně odpoví, že zahlcení silnic kamiony se jim moc nelíbí, chce raději kupovat české výrobky a chce normálně fungující veřejnou dopravu. Naopak fungovat přestala celá místní průmyslová i zemědělská odvětví a je výhodné jen překupovat různé výrobky dokonce z tisíce kilometrů vzdálených míst planety. Místní výroba může fungovat a v konečném účtu se vyplácí, bohužel politici většinou sázejí na globalizaci.

Nejde o klec

Lokavorní přístup nepopírá volný obchod. Místní zboží není nutno kupovat povinně, nemístní zboží není zakázáno kupovat. Spotřebitel má právo, možnost vybírat zboží podle jeho původu a od jeho výběru se odvíjí nabídka a vše ostatní. Jde o uvážený výběr spotřebitele, který mu něco přináší nepřímo - místní pracovní příležitosti a menší zátěž tranzitní dopravou.

Lokální přístup ale není všelékem. Přílišná orientace na lokálnost přináší ztrátu motivace konkurovat výrobkům, které lze odněkud dovézt. S tím by prostě mohla klesat kvalita a naopak růst cena místních výrobků, které by mohly spoléhat na to, že alespoň místním lidem nezbude, než je kupovat. Požadavek spotřebitele na místní kvalitu dále motivuje producenty k jejímu udržení a k atraktivitě regionu též pro turisty.

Perspektivy - skutečně ekologické

Lokavorní přístup nabízí obnovení potravinářské soběstačnosti, dech pro místní výrobu, omezení veřejných výdajů na podporu tranzitní dopravy a s ní spojenou devastaci planety. Mohou se rozhýbat celá nová výrobní odvětví, jde o lék na krizi. Srovnejme několik příkladů.

1) Podpora konopářství. Jde o celou řadu výrobků, které by se měly dostat do cenové relace dosud využívaných výrobků dovážených ze zahraničí, nebo vyráběných ze zemního plynu a ropy. Uživit se mohou pěstitelé konopí, výrobci konopného zateplení, zpracovatelé textilií, výrobci papíru a pelet pro vytápění, farmaceutický průmysl, potravináři. Je například velká škoda, že v zateplování budov se používá spíše polystyren než konopné izolace, které není nutné vyrábět z dovážené ropy. Zateplené domy ušetří rodinám a obcím výdaje za energie, dále sníží svoji závislost na ruském plynu a uhelných dolech. Obecně každá koruna investovaná do renovací budov vyvolává investice, které přinesou státu až 1,20 Kč na daních.

2) Výroba a instalace fototermických kolektorů na ohřev teplé užitkové vody. Jde o velmi účinné využití sluneční energie, která zásobuje vodní bojlery přímo teplem a nepotřebuje ani nový zábor půdy, ani dovážení dalších paliv. České kolektory jsou schopné výrazněji kvalitativně konkurovat těm vyráběným z Číny, případné investice státu se multiplikativně vracejí nejen na instalacích, ale i na výrobě a snížení závislosti na dovážených palivech.

3) Místní výroba a inovace dopravních prostředků. Každý nemusíme mít vlastní automobil, naopak ale místní trh by měl nabízet různorodé typy dopravních prostředků. Ne vždy jsou zastoupeny nebo nemají odpovídající propagaci, jakkoli se ubírají cestou vývoje alternativních pohonů (elektromobily, odpadní biomasa aj.), inovacích v odolnosti karoserií (Avia) a unikátní konstrukci (projekt Vejce). Vývoj, výroba a upouštění od stereotypu velkých nevytížených automobilů zatěžujících dopravní systémy přinášejí státu opět sčítající se daňové zisky, ale i výdajové úspory.

Řešení pro Českou republiku

Česká republika potřebuje páteřní dopravní sít, zlepšit kvalitu místních komunikací a veřejné dopravy. Měla by klást větší důraz na místní produkci a podpora státu by měla být intenzivní tam, kde se mu multiplikační efekt pozitivně projevuje jako následná plná daňová návratnost a snížení závislosti na okolních státech v dovážených energetických surovinách. Zároveň to znamená, že stát nemusí investovat do ukvapených staveb dalších jaderných bloků a dálnic všemožně rozestavěných do všech směrů.