Potvrdí sociální demokraté dominantní postavení v Senátu? Díl 3.

Vratislav Dostál

Rovněž senátní volby na východě republiky slibují několik mimořádně napínavých a nepřehledných střetů. Celkovou převahu potvrdí ČSSD, která tu podle DR zvítězí v pěti obvodech, ve třech se budou radovat lidovci a jednou Strana zelených.

Deník Referendum oslovil experty, kteří jsou obeznámeni s obvody, v nichž se letos volby konají, se dvěma dotazy: jak vidí šance kandidátů ČSSD uspět a kterého z kandidátů považují v daném volebním obvodě za favorita.

Minulý týden v pátek jsme zveřejnili první díl soustředěný na Prahu a pět českých obvodů, v úterý jsme pak publikovali analýzu druhé třetiny obvodů, tvořící přehled o situaci od Litoměřicka přes Teplicko, Mladou Boleslav, Chrudim a Náchod až po Svitavsko. Dnes se dostáváme dále na východ a nabízíme vhled do poslední třetiny obvodů.

Analýza prochází jeden obvod po druhém a s přihlédnutím k celostátním faktorům hodnotí situaci především z hlediska lokální politicko-společenské konstelace. Současně zohledňuje výsledky z předešlých dvou senátních voleb.

Břeclav

Na Břeclavsku svůj mandát letos obhajuje Jan Hajda z ČSSD. Nejsilnějším soupeřem mu nejspíš bude velkopavlovický starosta Pavel Procházka, který kandiduje za občanské demokraty.

TOP 09 tu nominovala podnikatele Luďka Mikuleckého, za Zemanovce na Břeslavsku kandiduje známý sexuolog Radim Uzel, za lidovce Pavel Procházka a za komunisty Zdeněk Tesařík. Svého kandidáta tu do voleb vyslali taktéž zelení či Národní socialisté.

Podle politologa Lukáše Jelínka je Břeclavsko jedním z obvodů, kde by svůj mandát měli obhájit sociální demokraté. „TOP 09 všeobecně postupně přichází o podporu, taktéž lidovci jsou na Břeclavsku na ústupu. Je tedy pravděpodobné, že ve druhém kole tu dojde k souboji mezi kandidáty občanských a sociálních demokratů,“ uvedl Jelínek v rozhovoru pro Deník Referendum.

„Favoritem letošních senátních voleb v břeclavském obvodě je podle mého názoru Jan Hajda z ČSSD, který ve druhém kole s přehledem porazí Pavla Procházku z ODS,“ dodal Jelínek.

Před šesti lety vyhrál senátní volby na Břeslavsku Jan Hajda z ČSSD. Ve druhém kole tehdy porazil Milana Blažka z ODS, když mu svůj hlas dalo 57,71 % voličů.

V roce 2000 tu pak jako v mnoha jiných obvodech dominovala Čtyřkoalice, ze kterou kandidoval Vladimír Schovánek z Unie svobody. Ve druhém kole mu byla soupeřem Marta Strušková z KSČM. Za ČSSD se tehdy o hlasy voličů ucházel současný senátor Jan Hajda. V prvním kole ho volilo pouhých 16,28 % voličů.

Na Břeclavsku jsou favority letošních voleb kandidáti ODS a ČSSD. Mandát by tu měl získat sociální demokrat Jan Hajda, který svůj post obhajuje.

Odhad DR pro druhé kolo: Hajda (ČSSD) x Procházka (ODS). Mandát získá Hajda.

Brno-město

Senátním volbám v Brně jsme se věnovali v detailní prognóze publikované v Deníku Referendum ještě před začátkem předvolební kampaně ve druhé polovině srpna. Připomeňme, že mandát tu obhajuje exprimátor Brna Richard Svoboda (ODS). Vyzyvatelem na pravici mu bude rektor Vysokého učení technického Karel Rais, který kandiduje za TOP 09.

Dalším kandidátem, který se v Brně uchází o hlasy voličů pravice, je lékař Rostislav Vyzula, který jde do voleb jako nezávislý na kandidátce Babišova uskupení ANO 2011. Pravděpodobně nejsilnějším protivníkem Svobody na pravici nicméně bude Daniel Rychnovský z KDU-ČSL.

Již v srpnu jsme psali, že postup jakéhokoli jiného kandidáta pravice nežli senátora Svobody či lidoveckého kandidáta Rychnovského do druhého kola by se rovnal takřka zázraku. Totéž platí i několik hodin před volbami.

Otázkou nicméně stále je, jakým způsobem se hlasy pravicových voličů mezi jednotlivé kandidáty v prvním kole rozloží. Vzhledem k takřka neviditelné kampani Richarda Svobody se přitom zdá, že mezi favority na postup do druhého kola patří spíše Daniel Rychnovský.

To však neznamená, že postoupí. Téměř jistotu postupu naopak má předsedkyně jihomoravských odborů Stanislava Slavíková, která kandiduje za ČSSD. Slavíková přitom není pouze největší favoritkou na postup do druhého kola, nýbrž i celé volby.

A zatímco v srpnu jsme psali, že do konečného výsledku prvního kola senátních voleb může výrazně zasáhnout i Eliška Wagnerová, nyní je třeba konstatovat, že je to zcela jisté. Bývalá soudkyně Ústavního soudu přitom kandiduje jako nezávislá s podporou zelených.

V původní prognóze jsme psali, že vyhlídky jednotlivých kandidátů ovlivní způsob, jímž povedou kampaň. Právě energická, vkusná a na dobrovolnické práci postavená kampaň Elišky Wagnerové zvyšuje podstatně její šance. Předpovědět její výsledek je přesto stále krajně obtížné.

Zohledníme-li totiž fakt, že zelení prakticky nedisponují relevantním množstvím pevného jádra voličů, bude výsledek Wagnerové především plodem její práce, její komunikace s voliči, její kampaně. Bude-li zvolena, stane se tak navzdory straně, s jejíž podporou kandiduje a která je pro její kandidaturu přítěží.

Nadějí Elišky Wagnerové naopak je, že disponuje potenciálem oslovit voliče jak pravice, tak levice. Obzvláště kandidáti vládních stran na to mohou v Brně doplatit a nejspíše i doplatí. Stát se ale nakonec může i to, že se voliči nerozhodnou experimentovat se svým hlasem a zachovají přízeň svým stranám. V takovém případě Wagnerová do druhého kola vůbec nepronikne.

Těžko zodpověditelnou otázkou nakonec je, jakým způsobem se bude rozhodovat vrtkavější část voličů levice. Stanislava Slavíková je nepochybně kompetentní a silnou kandidátkou, jako předsedkyně jihomoravských odborů je takřka ideální volbou pro tradičního levicového voliče. Voliči ČSSD i KSČM proto nebudou mít silný důvod hledat své kandidáty u jiných stran.

Přesto je téměř jisté, že se i Wagnerové podaří část levicových voličů získat na svou stranu. Vědoma si toho, kdo je jejím nejsilnějším soupeřem, výrazně totiž v kampani akcentovala sociální problematiku, což se může ukázat jako prozíravý tah.

Pokud se ocitne Slavíková ve druhém kole s kýmkoli jiným, nežli s Wagnerovou, celkem spolehlivě vyhraje. Pokud proti sobě stanou obě ženy, což se jeví v tuto chvíli jako nejpravděpodobnější, bude velmi záležet na tom, jací voliči k druhému kolu voleb dorazí.

Je pravděpodobné, že nejpočetnější skupinou kromě původních voličů obou kandidátek budou komunisté. A pokud tomu tak bude, Stanislava Slavíková zřejmě zvítězí. Na druhou stranu schopnost mobilizovat další voliče kampaní může nakonec převážit vítězství na stranu Elišky Wagnerové. Zásadní bude také rozdíl mezi oběma kandidátkami po prvním kole.

Výhodou kandidátky ČSSD v tomto ohledu je, že se může spolehnout na pevné jádro své strany, nejsilnější strany v Jihomoravském kraji i v celé republice. Budou-li totiž voliči při svém rozhodování zohledňovat i strany, za které jsou jednotliví kandidáti nominováni, výhoda se octne na straně Slavíkové, Rychnovského a koneckonců i Svobody.

Vše každopádně nasvědčuje tomu, že brněnské voliče čeká napínavý souboj nejen v kole prvním, nýbrž i ve druhém.

Odhad DR pro druhé kolo: Slavíková (ČSSD) x Wagnerová (SZ). Mandát získá Wagnerová (SZ).

Prostějov

Na Prostějovsku (obvod zahrnuje i část přerovského okresu) se v letošních volbách o hlasy voličů uchází pouze pět kandidátů. Sociální demokraté tu do voleb vyslali Boženu Sekaninovou, která bude své senátorské místo obhajovat. Konkurovat jí bude za ODS herec Ladislav Županič.

Za komunisty jde do voleb bývalý československý reprezentant v parašutismu a městský zastupitel Jaroslav Šlambora. Za TOP 09 bude kandidovat primář gynekologie Aleš Nevrla. Lidovci do senátních voleb postavili současného náměstka hejtmana Pavla Horáka.

Podle politologa Pavla Šaradína má na Prostějovsku velkou šanci obhájit mandát Božena Sekaninová z ČSSD. „Pochází z regionu a během mandátu byla vidět. K vítězství jí může napomoci i skutečnost, že je členkou opoziční strany, která se ostře vymezuje vůči nepopulární vládě,“ vysvětlil politolog v rozhovoru pro Deník Referendum.

Nevýhodou občanských demokratů podle něj je, že na Prostějovsku nominovali kandidáta, který nežije v regionu. „ODS nasadila kandidáta z Prahy, což nepůsobí příliš věrohodně. Lidé většinou takovým kandidátům nedůvěřují,“ dodal Šaradín s tím, že to neznamená, že se Županič nedostane do druhého kola.

„TOP 09 celorepublikově ztrácí a Prostějovsko není obvodem, kde by jí socioekonomická situace byla nakloněna. Rovněž Pavel Horák, byť je náměstkem hejtmana, nežije přímo v obvodě, tudíž jeho známost není velká,“ uvedl Pavel Šaradín.

V roce 2006 vyhrála volby do Senátu na Prostějovsku Božena Sekaninová z ČSSD. Ve druhém kole tehdy porazila Ivanu Hemerkovou z ODS, když ji svůj hlas dalo 57,36 % voličů. V roce 2000 tu volby vyhrál Robert Kolář z Unie svobody na kandidátce Čtyřkoalice. Kolář tehdy ve druhém kole porazil Jana Kavana z ČSSD, kterému svůj hlas dalo 41,89 % voličů.

Na Prostějovsku se dá ve druhém kole podobně jako v mnoha jiných obvodech očekávat souboj zástupců dvou tradičně nejsilnějších politických stran. Zisk mandátu by pak neměl uniknout sociálním demokratům, konkrétně Boženě Sekaninové, která křeslo senátora obhajuje.

Odhad DR pro druhé kolo: Sekaninová (ČSSD) x Županič (ODS). Mandát získá Sekaninová.

Šumperk

V šumperském obvodu bude o hlasy voličů usilovat místostarostka Libiny Jana Němečková, která ve volbách nahradí za TOP 09 dosavadního senátora Adolfa Jílka, který se rozhodl mandát již neobhajovat. Za ČSSD tu do Senátu kandiduje bývalý předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček.

S podporou lidovců jde do voleb šumperský starosta Zdeněk Brož (Nezávislá volba). Občanští demokraté pak do voleb nominovali bývalého jesenického místostarostu Petra Procházku, barvy komunistů bude hájit jesenický zastupitel František Mencner. Za Národní socialisty kandiduje lékař Vilém Bruk, za Suverenitu - Blok Jany Bobošíkové obchodník s kojeneckou vodou Jiří Novák. A jako nezávislý se o hlasy voličů uchází Jan Kubíček.

Podle Pavla Šaradína je Šumpersko jedním z velmi zajímavých obvodů. Do druhého kola tu podle něj mají šanci proniknout tři: Miloslav Vlček z ČSSD, Zdeněk Brož (KDU-ČSL) a Petr Procházka z ODS. „Prvnímu nahrává to, že jde o oblast, která přeje levicovým kandidátům, druhý je výraznou lokální postavou, třetí je také vcelku populárním politikem,“ vysvětlil politolog.

Současně ale zdůraznil, že každý z nich má i své záporné stránky. „První není příliš oblíben v médiích, byť se mu podařilo očistit se z někdejších obvinění, za druhým nestojí žádná silná strana, třetí je pak součástí vládní strany, která je značně nepopulární. Druhé kolo bych viděl jako střet Miloslava Vlčka a Zdeňka Brože,“ uzavřel Pavel Šaradín v rozhovoru pro Deník Referendum.

V roce 2006 i v roce 2000 volby na Šumpersku vyhrál Adolf Jílek na kandidátce lidovců. Před šesti lety porazil ve druhém kole Zdeňka Zerzáňa z ODS. Jílkovi svůj hlas dalo 58,24 % voličů. Za sociální demokraty tu tehdy kandidoval Zdeněk Muroň, pro kterého v prvním kole hlasovalo 21,10% voličů.

V roce 2000 pak Jílek — tehdy na kandidátce Čtyřkoalice — ve druhém kole porazil Petra Krilla z ODS. Jílka tehdy ve druhém kole volilo 58,75 % voličů. Za ČSSD se tehdy voleb zúčastnil Jiří Krátký, kterého v prvním kole volilo 17,91 % voličů.

S ohledem na výsledky posledních voleb lze za mírného favorita na zisk mandátu označit Zdeňka Brože, který tu kandiduje na kandidátce Nezávislé volby s podporou KDU-ČSL. Ve druhém kole bude nejspíš jeho soupeřem Miloslav Vlček z ČSSD.

Odhad DR pro druhé kolo: Vlček (ČSSD) x Brož (KDU-ČSL). Mandát získá Brož.

Opava

Na Opavsku jde do letošních voleb šest kandidátů. Kromě senátora Václava Vlčka z ODS to je ředitel Ústavu sociální péče pro tělesně postižené v Hrabyni Vladimír Plaček, který kandiduje za ČSSD.

Za komunisty se o hlasy voličů uchází poslanec Miroslav Opálka a za TOP 09 lékař Tomáš Papuga. Za lidovce bude o místo senátora usilovat bývalý prezident Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR Josef Stiborský, který se nyní věnuje poradenské činnosti, svého kandidáta vysílá i stalinistická KSČ, je jím systémový inženýr Jindřich Skařupa.

Opava je v rámci Moravskoslezského kraje atypickým regionem. Zatímco co všechny ostatní oblasti lze charakterizovat, jako výrazně levicové, o Opavsku to neplatí. „Ve většině voleb tu mají převahu pravicové subjekty. Jedním z možných vysvětlení je to, že se jedná o značně religiózní oblast,“ vysvětlil v rozhovoru pro Deník Referendum politolog Tomáš Jarmara.

Podle něj je tak pravděpodobné, že se tu do druhého kola dostane Tomáš Papuga z TOP 09. „O druhé postupová místo se pak utkají Vladimír Plaček z ČSSD a Miroslav Opálka z KSČM. Pro Opálku hovoří jeho značná angažovanost v mnoha místních kauzách. Přesto si myslím, že druhé kolo bude ve znamení souboje kandidáta TOP 09 a ČSSD,“ dodal Jarmara

V roce 2006 volby na Opavsku vyhrál Václav Vlček z ODS, který ve druhém kole porazil sociálního demokrata Zdeňka Jiráska. Vlček získal ve druhém kole hlas od 54,67 % voličů. V roce 2000 tu pak senátní volby vyhrál Josef Jařab na kandidátce Čtyřkoalice. Jařab přitom tehdy ve druhém kole porazil právě Václava Vlčka z ODS. Za ČSSD tehdy kandidoval Bedřich Lešenar, kterého v prvním kole volilo pouhých 8,94 % voličů.

Na Opavsku jsou tradičně uspěšní kandidáti pravicových stran. Mandát sice obhajuje Václav Vlček z ODS, silným soupeřem na pravici mu ale bude Tomáš Papuga z TOP 09, který nejspíš také postoupí do druhého kola. Tam se pak střetne s Vladimírem Plačkem z ČSSD. Otázkou je, jak se pak u voleb projeví nespokojenost voličů s vládní TOP 09 a zda ve druhém kole přijdou voliči KSČM podpořit Plačka z ČSSD. Stane-li se tak, vyhraje tu kandidát sociálních demokratů.

Odhad DR pro druhé kolo: Papuga (TOP 09) x Plaček (ČSSD). Mandát získá Plaček.

Ostrava-město

Za sociální demokraty kandiduje v obvodě Ostrava-město starosta nejlidnatějšího městského obvodu Jih Karel Sibinský. Za občanské demokraty se o hlasy voličů bude ucházet lékařka Dagmar Molendová, za komunisty pak obvodní zastupitel Ostravy-Jih Leo Luzar.

Svého zástupce bude mít i Strana práce, za níž se o senátorské křeslo bude ucházet ekolog a bývalý náměstek ostravského primátora Radoslav Štědroň či Strana práv občanů — Zemanovci, kterou bude zastupovat bývalý ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit. Dalšími registrovanými kandidáty jsou lékařka Růžena Šarišská za KSČ nebo horolezec Leopold Sulovský.

Jedenasedmdesátý obvod Ostrava-město je podle Jarmary typickým sídlištním obvodem s převahou středně a nízkopříjmových segmentů společnosti. „Žijí tu lidé práce, některé oblasti lze dokonce označit za sociální ghetta,“ upřesnil Jarmara s tím, že se jedná o jednoznačně levicový obvod.

„Volby tu jednoznačně vyhraje kandidát levice. Dokonce si troufám tvrdit, že do druhého kola postoupí společně se sociálním demokratem Karlem Sibinským komunista Leo Luzar,“ dodal Jarmara s tím, že jednoznačným favoritem konečného volebního výsledku tu je Karel Sibinský.

V roce 2006 vyhrál v Ostravě senátní volby sociální demokrat Otakar Veřovský, který ve druhém kole poměrně těsným výsledkem porazil Milana Balabána z ODS. Veřovského ve druhém kole volilo 52,98 % voličů.

V roce 2000 tu pak mandát senátora získal právě Milan Balabán z ODS, když ve druhém kole porazil kandidátlu KSČM Růženu Šarišskou. Za ČSSD tehdy kandidoval Jan Zapletal, který v prvním kole získal 17,66 % hlasů.

Volby v Ostravě by letos měly být ve znamení dominance levice. Jednoznačným favoritem tu pak je kandidát ČSSD Karel Sibinský. Do druhého kola s ním postoupí buď Leo Luzar z KSČM nebo Dagmar Molendová z ODS.

Odhad DR pro druhé kolo: Sibinský (ČSSD) x Luzar (KSČM). Mandát získá Sibinský.

Karviná

Na Karvinsku se o hlasy voličů utká pět kandidátů. V obvodě, který zahrnuje Havířov, Petřvald, Rychvald, Bohumín a Dolní Lutyni, mandát obhajuje bohumínský starosta Petr Vícha z ČSSD.

Občanští demokraté do voleb vyslali lékaře Radomila Schreibera z ODS, komunisté pak bývalou havířovskou primátorku a poslankyni Miladu Halíkovou. Další kandidátkou je novinářka Jana Lorencová, která kandiduje za Stranu práce. Za stranu Národní socialisté - levice 21. století se pokusí uspět projektový manažer Jan Odložilík.

„Na Karvinsku je podobně jako v Ostravě jednoznačným favoritem letošních senátních voleb ČSSD, za kterou tu kandiduje starosta Bohumína Petr Vícha. Opět lze přitom očekávat, že tu bude levice dominovat i jako celek,“ myslí si Jarmara.

Překvapit podle něj přitom může i novinářka Jana Lorencová. Ostravský politolog v této souvislosti upozornil na zajímavý moment, který dle jeho slov spočívá v konzervativním přístupu moravskoslezských voličů k volbám. „Při posledních volbách do Sněmovny byl Moravskoslezský kraj obvodem, kde voliči zdaleka nejméně využívali preferenční hlasy,“ uvedl Jarmara.

Právě v této souvislosti neočekává, že Lorencová nějak výrazně promluví do výsledku voleb. „Její nevýhodou je, že nekandiduje za žádnou zavedenou stranu. Voliči se tu ale většinově rozhodují právě s ohledem na stranické preference,“ doplnil Jarmara. Podle něj se tak i na Karvinsku může druhé kolo stát soubojem kandidátů ČSSD a KSČM.

V roce 2006 volby na Karvinsku Petr Vícha z ČSSD, když ve druhém kole porazil Emilii Večeřovou z ODS. Víchu ve druhém kole volilo 66,82 % voličů. V roce 2000 tu pak mandát senátora získal Ondřej Feber z Unie svobody na kandidátce Čtyřkoalice. Feber tehdy ve druhém kole jen těsně porazil Miladu Halíkovou z KSČM. Dělilo je pouhých 692 rozdílových hlasů.

Pro Karvinsko platí podobně jako pro Ostravu-město, že se jedná o levicový obvod. Jednoznačným favoritem tu proto je Petr Vícha z ČSSD. Do druhé kola ho doprovodí buď havířovská primátorka a poslankyně Milada Halíková nebo Jana Lorencová na kandidátce Strany práce.

Odhad DR pro druhé kolo: Petr Vícha (ČSSD) x Jana Lorencová (Strana práce). Mandát získá Vícha.

Vsetín

Na Vsetínsku se v letošních volbách o hlas voličů uchází celkem osm kandidátů. Svůj mandát tu obhajuje expředseda lidovců Jiří Čunek. Sociální demokraté do voleb vyslali Jindřicha Šnejdrlu, občanští demokraté Jiřího Částečku. Za KSČM se o hlasy voličů na Vsetínsku uchází Vladimír Místecký a za Národní socialisty Marie Hořčicová.

Podle mediálního analytika Tomáše Zdechovského budou letošní senátní volby na Vsetínsku ve znamení drtivé převahy Jiřího Čunka. „Bývalý předseda lidovců je zdaleka nejsilnějším kandidátem v regionu, navíc se tu stále těší nebývale vysoké oblibě,“ uvedl Zdechovský v rozhovoru pro Deník Referendum.

Podle jeho slov bude Čunek v prvním kole atakovat zisk až pětačtyřiceti procent hlasů. „Jeho výhodou je, že kromě do Senátu kandiduje jako lídr lidovců i v krajských volbách. Toto zdvojení kampaně se v jeho případě ukazuje jako obrovská výhoda. Čunek v regionu opanoval veřejný prostor. Navíc tu má stále mimořádně dobrou pověst. Všechny kauzy, které jej měly v celostátním měřítku zdiskreditovat, tu naopak lidé vnímají, jako vykonstruované záležitosti, jež ho měly zničit v centrální politice,“ vysvětlil Zdechovský.

„Naše průzkumy dokonce ukazují, že se část voličů, kteří budou v krajských volbách volit komunisty, ve volbách senátních přikloní k Čunkovi,“ dodal Zdechovský. Podle něj spolu s Čunkem do druhého kola nejspíš postoupí Jindřich Šnejdrla z ČSSD. „Druhé kolo pak bude jednoznačnou záležitostí,“ myslí si Zdechovský.

V roce 2006 ve vsetínském obvodě zvítězil Jiří Čunek z KDU-ČSL, kterému svůj hlas ve druhém kole dalo 71,34 % voličů. S ohromnou převahou tak porazil Jiřího Kubešu z ODS. Za sociální demokraty tehdy kandidovala Dagmar Lacinová, kterou v prvním kole volilo 17,84 % voličů. V roce 2000 tu pak mandát získal nezávislý kandidát Jaroslav Kubín, který ve druhém kole porazil Vladimíra Oplta z ODS.

Na Vsetínsku mandát obhájí Jiří Čunek. Přestože by se mohlo z celorepublikové perspektivy jevit, že Čunkova dráha ve vrcholné politice skončila, na Vsetínsku se doposud těší mimořádné oblibě. Do druhého kola s ním nejspíš postoupí kandidát ČSSD.

Odhad DR pro druhé kolo: Čunek (KDU-ČSL) x Jindřich Šnejdrla (ČSSD). Mandát získá Čunek.

Zlín

Na Zlínsku mandát senátora obhajuje Jana Juřenčáková z TOP 09. Sociální demokraté tu do voleb nominovali hejtmana Stanislava Mišáka, za komunisty se o hlasy voličů uchází Václav Ransdorf a za ODS František Hubáček. Za lidovce se tu o hlasy voličů bude ucházet Ludvík Hovorka a do výsledku voleb bude chtít taktéž promluvit nezávislý kandidát Tomio Okamura.

Zlínský obvod slibuje podle Zdechovského v prvním kole jeden z nejvyrovnanějších soubojů. „Před půl rokem se zdálo, že tu budou volby jednoznačnou záležitosti Tomio Okamury. V současnosti se ale ukazuje, že svoji kampaň začal příliš brzy a přestože je pravděpodobné, že postoupí do druhého kola, mandát nemá vůbec jistý,“ uvedl Zdechovský pro Deník Referendum.

Okamura tu má totiž poměrně silné soupeře. „Mandát obhajuje Jana Juřenčáková, která si už při minulých volbách dokázala vyjednat podporu od mnoha starostů místních obcí. Počítat se musí také s kandidáty ČSSD a KSČM, kteří budou brát nejvíce hlasů právě Okamurovi. A nakonec: za lidovce tu kandiduje mimořádně oblíbený Ludvík Hovorka,“ vysvětlil Zdechovský.

Podle něj do druhého kola postoupí dva z trojice Okamura, Juřenčáková, Hovorka. „Těžko nyní předpovídat, kdo nakonec do druhého kola postoupí. Vzhledem k oblibě, pracovitasti a opravdu mimořádnému nasazení Ludvíka Hovorky se mi zdá, že by to mohl být právě on, kdo se postaví Okamurovi jako soupěř ve druhém kole,“ uzavřel Zdechovský.

V roce 2006 volby na Zlínsku vyhrála Jana Juřenčáková na kandidátce Starostů. Ve druhém kole tehdy porazila Jiřího Stodůlku z KDU-ČSL, a to přesto, že skončila v prvním kole druhá. Za sociální demokraty tu tehdy kandidoval Jan Uherka, kterému svůj hlas v prvním kole dalo 18,70 % voličů.

V roce 2000 tu pak mandát senátora získal Jiří Stodůlka z KDU-ČSL na kandidátce Čtyřkoalice. Stodůlka tehdy ve druhém kole porazil Stanislava Mišáka z ČSSD, když mu svůj hlas dalo 51,01 % voličů.

Na Zlínsku letošní volby slibují vyrovnaný souboj. Do konečného výsledku může vedle mediálně známého Tomia Okamury, který kandiduje jako nezávislý, výrazně promluvit Jana Juřenčáková za Starosty, Ludvík Hovorka na kandidátce lidovců a Stanislav Mišák z ČSSD. Nyní lze ale jen těžko předpovídat, jakým způsobem se mezi kandidáty hlasy rozloží.

Odhad DR pro druhé kolo: Okamura (bezpartijní) x Hovorka (KDU-ČSL). Mandát získá Hovorka.

Třetí část předvolební prognózy potvrzuje naši dřívější tezi, dle které se vzdáleností od Prahy a s postupem ze západu na východ, vzrůstají preference pro levici. Na východě republiky bude mít levice převahu, ale své pevné postavení zde prokáže i KDU-ČSL.

Celkový odhad DR pro letošní senátní volby: ČSSD 14, ODS 5, KDU-ČSL 3, STAN/TOP 09 2, SPO-Z 1, KSČM 1, SZ 1.

    Diskuse (0 příspěvků)