V polovině října proběhnou v pořadí již deváté řádné senátní volby. Jejich první kolo se koná společně s volbami do krajských zastupitelstev. Lidé tak jako každé dva roky zvolí třetinu senátorů na šest let. Rozhodnou přitom, zda si v horní komoře upevní dominantní postavení levice, či zda se mandáty rozloží rovnoměrněji mezi levici a pravici.

Občanští a sociální demokraté přitom dohromady obhajují dvacet mandátů. Obzvláště vládní ODS bude mít situaci složitou a již nyní lze konstatovat, že se její senátní klub po volbách opět ztenčí. Své křeslo totiž obhajuje čtrnáct jejich senátorů. Výchozí pozice opoziční ČSSD je o poznání jednodušší, neboť svůj mandát obhajuje v pouhých šesti obvodech.

Nejsilnější levicová strana by přitom za neúspěch měla považovat zisk méně než deseti mandátů. Zajímavé bude také sledovat výsledky kandidátů KDU-ČSL. Jedna z tradičních politických stran, která ale před dvěma lety opustila Sněmovnu, obhajuje čtyři senátorská křesla.

Lze očekávat, že po podzimních volbách zůstanou nejsilnějším klubem v Senátu sociální demokraté. Už nyní ČSSD disponuje osmatřiceti senátory. K nadpoloviční většině potřebuje získat o tři mandáty více, než kolik jich obhajuje. Pokud jde o levici jako celek, podotkněme, že komunisté letos obhajují jedno křeslo, a to v Chomutově.

V úvodu je třeba zdůraznit, že senátní volby mají mnohá specifika, kterými se odlišují od všech ostatních volebních klání v České republice. Jedná se obvykle o dvoukolové většinové hlasování. Voliči tedy mnohdy preferují výrazné osobnosti se silnou vazbou na daný region.

V prvním kole se navíc mohou jak na pravici, tak na levici hlasy ne zcela předvídatelně štěpit. A v neposlední řadě bývá v senátních volbách nízká volební účast, což problematizuje jakoukoli předpověď výsledku. Současně nelze dopředu předpovědět, do jaké míry mají na rozhodování voličů vliv faktory spíše místní či naopak celorepublikové.

Připomeňme také, že detailní analýza dosavadních výsledků senátních klání nepotvrzuje tvrzení mnoha politických pozorovatelů, dle kterých jsou senátní dvoukolové volby v jednomandátových obvodech soubojem osobností, a nikoli politických stran.

Pravdou je opak: i v senátních volbách zpravidla dominují straničtí kandidáti, a to především velkých a zavedených stran, tedy kandidáti ČSSD a ODS. Občanští demokraté jsou ale oproti roku 2006 minimálně v jednom ohledu v nevýhodě. Tehdy jim totiž na pravici nekonkuroval žádný relevantní subjekt. Letos jim nepochybně v mnoha obvodech odeberou podstatné množství hlasů kandidáti TOP 09.

Současně je třeba připomenout, že tato na pravici ještě stále dominantní strana sice disponuje tradičně vysokým počtem skalních voličů, avšak charakteristické pro ODS je zároveň to, že její kandidáti nejsou s to ve druhém kole voleb oslovit vlažné či váhavé voliče. Potvrzují to i sociologická šetření. Voliči jen výjimečně uvádějí ODS jako stranu, kterou by preferovali jako druhou v pořadí.

V praxi to znamená, že kandidáti občanských demokratů, kteří postoupí do druhého kola, dokážou přesvědčit k tomu, aby je volili, jen minimum voličů ostatních stran. V tom se podobají KSČM: pro druhé kolo platí, že se voliči ostatních stran spojují proti ODS, a to prakticky kdykoli. Přičteme-li k tomu, že je ODS v současnosti navíc stranou vládní, je krajně nepravděpodobné, že se jí podaří v senátních volbách dosáhnout většího zisku nežli ČSSD.

Vzhledem k všeobecnému znechucení politikou tradičních stran — pravé části stranického spektra se to týká vlády na centrální úrovní, levice pak v krajích — nelze nakonec vyloučit příklon voličů k nezávislým kandidátům, případně ke kandidátům mimoparlamentních stran. Buď jak buď, otázek, na které nám senátní volby alespoň naznačí odpověď, je několik.

Využije opoziční ČSSD kulminující neoblíbenost vládních stran k posílení svého senátního klubu? Jak dopadnou volby v tradičně pravicových obvodech mezi ODS a TOP 09? Jak se všeobecné znechucení politickým establishmentem projeví v podpoře nezávislých kandidátů? Co volby naznačí o politické práci lidovců a zelených, kteří budou v příštích sněmovních volbách usilovat o návrat do Poslanecké sněmovny? Promluví do konečných výsledků senátních voleb nově se formující subjekty, například Babišovo ANO 2011?

Následující třídílná analýza prochází jeden obvod po druhém a s přihlédnutím k celostátním faktorům hodnotí situaci především z hlediska lokální politicko-společenské konstelace. Současně zohledňuje výsledky z předešlých dvou či tří senátních voleb. Deník Referendum oslovil experty, kteří jsou obeznámeni s obvody, v nichž se letos volby konají, se dvěma dotazy: jak vidí šance kandidátů levice a kterého z kandidátů považují v daném volebním obvodě za favorita.

Letošní volby se uskuteční jako každé dva roky v sedmadvaceti obvodech. Letos to jsou: Sokolov, Chomutov, Rokycany, Domažlice, České Budějovice, Praha 12, Praha 4, Praha 8, Praha 2, Litoměřice, Teplice, Jablonec nad Nisou, Mladá Boleslav, Benešov, Chrudim, Náchod, Svitavy, Třebíč, Břeclav, Brno-město, Prostějov, Šumperk, Opava, Ostrava-město, Karviná, Vsetín a Zlín.

Dnes nabízíme vhled do první třetiny obvodů.

Sokolov

Na Sokolovsku vyslali sociální demokraté do boje o senátorské křeslo starostu Zdeňka Berku. Za ODS kandiduje jeho předchůdce na postu starosty, v současnosti místostarosta Karel Jakobec. O hlasy voličů se budou ucházet i další komunální politici. Za TOP 09 to bude místostarosta Lokte Petr Zahradníček kandidující za STAN a TOP 09, KSČM si v regionu vybrala za svého kandidáta zastupitele kraje Jiřího Holana.

Kandidáta ve volebním okrsku Sokolovsko postavily rovněž Věci veřejné, Národní socialisté - levice 21. století či Strana práv občanů - Zemanovci a Strana svobodných občanů. Podle politologa Jindřicha Čermáka budou senátní volby na Sokolovsku především ve znamení zajímavého souboje dvou kolegů ze sokolovské radnice.

„Oba dva s největší pravděpodobností postoupí do druhého kola, kde bude rozhodovat doslova každý hlas, podobně jako před šesti lety,“ uvedl Čermák v rozhovoru pro Deník Referendum a upozornil, že navzdory výrazně levicovému profilu sokolovského volebního obvodu, s nadprůměrnými volebními zisky pro ČSSD, zde byl doposud zvolen pouze jeden levicový senátor. „A to hned ten první - Jiří Vyvadil,“ připomněl politolog.

Vedle starosty Berky podle něj budou o křeslo senátora soupeřit také další dva bývalí funkcionáři ČSSD: za Národní socialisty bývalý starosta Nového Sedla David Cervan a za Zemanovce krajský radní pro životní prostředí Jaroslav Bradáč.

„Oba dva ovšem nikdy nepatřili mezi výrazné tváře sociální demokracie a jejich zisk se tak bude pohybovat v jednotkách procent,“ předpovídá Čermák. Příliš vysoké šance pak podle něj nemají ani ostatní kandidáty. „A to přesto, že například kandidátem TOP 09 je známý rocker a novinář. Již minulé senátorské volby — kdy kandidoval za Konzervativní stranu — nicméně ukázali, že na Sokolovsku voliče neoslovil,“ uzavřel Čermák.

V roce 2006 na Sokolovsku získal senátorské křeslo Pavel Čáslava z ODS, který ve druhém kole porazil sociálního demokrata Josefa Novotného o pouhých 275 hlasů. V roce 2000 tu zvítězil Jan Hadrava z Unie svobody na kandidátce Čtyřkoalice. Hadrava ve druhém kole porazil Karla Černíka z ODS, když ho volilo 54,78 % voličů. Rudolfa Macháčka z ČSSD volilo v roce 2000 16,72 % voličů, což pro něj znamenalo až čtvrté místo. Porazil ho i kandidát KSČM Ladislav Mrázek, který získal 20,48 % hlasů.

Letošní souboj na Sokolovsku bude nejspíš ve znamení kandidátů dvou tradičně nejsilnějších stran v české politice. Konečný výsledek lze nyní odhadnout jen s těží. Po prvním kole bude ale situace jasnější, neboť ozřejmí aktuální rozložení hlasů mezi levicí a pravicí. Teprve poté bude možné alespoň odhadnout, zda na Sokolovsku mandát získá ČSSD či ODS.

Odhad DR pro druhé kolo: Zdeněk Berka (ČSSD) x Karel Jakobec (ODS). Mandát získá Berka.

Chomutov

Chomutovský obvod je v letošních senátních volbách jedinečný tím, že tu svůj mandát obhajuje KSČM. V roce 2006 sice voliči zvolili nezávislého kandidáta Petra Skálu, který tehdy porazil primátorku Chomutova Ivanu Řápkovou z ODS, Skála se nicméně mandátu ze zdravotních důvodů vzdal. V doplňujících volbách v roce 2007 pak zvítězil kandidát KSČM Václav Homolka, který v předchozím hlasování skončil třetí.

Kromě Homolky se bude o mandát voličů na Chomutosvku ucházet radní Chomutova a zastupitel Ústeckého kraje Rudolf Kozák z ČSSD, speciální pedagožka Marie Kindermannová (Nespokojení občané), odborový předák Jiří Cingr (NS-LEV 21), radní Chomutova Jiří Binter (ODS), bývalý poslanec za Stranu zelených Přemysl Rabas (hnutí Pro kraj), učitel Jan Micka (Severočeši.cz), či ředitel nemocnice v Kadani Josef Mašek za TOP 09. Jako jeden ze sedmi senátních kandidátů hnutí ANO 2011 kandiduje na Chomutovsku bývalá starostka obce Křimov Milada Benešová.

„Chomutovských dvanáct kandidátů slibuje nevyzpytatelné výsledky,“ uvedl pro Deník Referendum Čermák. Přestože tu mandát obhajuje komunistický senátor Václav Homolka, je podle něj nutné si uvědomit, že byl zvolen při volební účastí necelých deseti procent oprávněných voličů. „Minimálně v prvním kole volby lze očekávat účast o dvacet až pětadvacet procentních bodů vyšší, což bude zřejmě jeho nevýhodou,“ myslí si politolog.

Přesto je podle něj možné, že komunistický senátor svůj mandát obhájí, neboť nelze vyloučit tříštění hlasů mezi ostatními kandidáty. „Hlasy nespokojených voličů sebere zejména Jan Micka z hnutí Severočeši.cz, velmi silného regionálního seskupení, které má svůj základ v podnikatelských strukturách na Mostecku, kde v komunálních volbách získalo padesát procent hlasů,“ připomněl Čermák.

Současně podle něj nelze podceňovat ani obdobně vystavěné chomutovské hnutí Nespokojení občané, které uzavřelo předvolební koalici pro krajské volby s Věcmi veřejnými. „Přesto postavili vlastního senátního kandidáta. Na stejnou skupinu voličů pak zamíří také kandidáti Suverenity a Babišova hnutí ANO 2011,“ dodal Čermák.

„Pro voliče středu a částečně i pravice, kteří nejsou spokojeni s vládními stranami, pak bude zajímavou alternativou Přemysl Rabas, který se o hlasy voličů uchází na kandidátce koaličního uskupení Pro kraj,“ doplnil Čermák s tím, že pro výsledek senátních voleb na Chomutovsku bude klíčové složení kandidátů ve druhém kole.

„Pole favoritů je zde mnohem širší, pět kandidátů — ČSSD, KSČM, Severočeši, Pro kraj, ODS — má vyrovnané šance,“ uzavřel Jindřich Čermák rozhovor pro Deník Referendum.

V doplňujících volbách porazil v roce 2007 Homolka ve druhém kole kandidáta ODS Jana Řeháka, když mu svůj hlas dalo přes 55 % voličů. Do druhého kola přitom Homolka proklouzl jen těsně z druhého místa. Třetí tehdy skončil Jan Mareš z ČSSD, který v prvním kole obdržel o pouhých devatenáct hlasů méně.

V předešlých řádných volbách v roce 2006 pak na Chomutovsku zvítězil nezávislý kandidát Petr Skála. Marie Benešová kandidující za ČSSD skončila v prvním kole čtvrtá, svůj hlas ji dalo pouhých 12,72 % voličů. V roce 2000 pak v Chomutově zvítězil Alexandr Novák z ODS, který ve druhém kole porazil Ladislava Drlého z KSČM o více než sedm procent hlasů.

Chomutovsko může být jeden z mála obvodů, ve kterém se proti sobě ve druhém kole postaví dva kandidáti levicových stran. Přesto je krajně problematické dopředu odhadnout, jaký výsledek volby přinesou, neboť může dojít k velice vyrovnanému rozložení hlasů mezi pět kandidátů.

V takovém případě je možné, že o postupu do druhého kola budou podobně jako v roce 2007 rozhodovat opět pouhé desítky hlasů. Přesto lze říct, že jsou tu favoritem kandidáti levice.

Odhad DR pro druhé kolo: Václav Homolka (KSČM) x Jan Micka (Severočeši.cz). Mandát získá Homolka.

Rokycany

Na Rokycansku již potřetí kandiduje senátor ODS Luděk Sefzig. Sociální demokraté tu do voleb vyslali poslankyni a bývalou hejtmanku Miladu Emmerovou. O post senátora se tu dále uchází Jaroslav Lobkowicz za TOP 09, za KSČM pak plzeňský zastupitel a vychovatel Jiří Valenta.