Čtrnáctileté vládnutí Huga Cháveze Venezuele se s velkou pravděpodobností opět prodlouží. Známý státník a propagátor tzv. Bolívarské revoluce v neděli porazil všechny soupeře a vyhrál další prezidentské volby. V jeho kariéře se tak stalo již počtvrté.

„Popravdě, byla to skutečná bitva. Demokratická bitva. (...) Díky, můj milovaný lide!,“ pronesl osmapadesátiletý Chávez z balkónu prezidentského paláce během pondělních oslav.

„Slibuji, že budu lepším prezidentem (...) Venezuela bude pokračovat na cestě k socialismu 21. století,“ uvedl dále.

Dle téměř konečného součtu výsledků obdržel Chávez 54,66 procenta hlasů. Nejúspěšnější z jeho šesti vyzyvatelů Henrique Capriles uznal porážku a vítězi poblahopřál. Zároveň ale vyjádřil naději, že Chávez vezme v úvahu, že téměř polovina voličů s jeho politikou nesouhlasí.

„Země je rozdělená. Být dobrým prezidentem znamená pracovat pro všechny Venezuelany — pracovat na řešení všech venezuelských problémů,“ řekl Capriles.

Kandidátovi koalice Demokratická jednota, do níž se zapojilo více než třicet opozičních uskupení, se podařilo přesvědčit 44,73 procenta voličů. Chávez tak tentokrát vyhrál menším rozdílem než při všech předchozích volbách, kterých se zúčastnil: v letech 2006, 2000 a 1998.

„(Tentokrát) jsme zaseli po celé Venezuele mnoho semen. A já vím, že z nich vyroste spousta stromů,“ uvedl Capriles v dalším vyjádření.

Podle údajů venezuelských úřadů přišlo v neděli hlasovat 81 procent z devatenácti milionů registrovaných voličů. Chávez se ujme čtvrtého prezidentského mandátu příští rok 10. ledna. Vykonávat by jej měl dalších šest let.

Nemoc, sliby, výhledy

Znalci v minulých letech pochybovali, zda-li se Chávez letošních voleb vůbec zúčastní. Změna ústavy schválena referendem v roce 2009 sice umožňuje, aby sloužila jedna osoba v prezidentském úřadě neomezenou dobu, pokud jí lidé stále volí; Chávez však na počátku léta 2011 přiznal, že trpí rakovinou.

Během následujících měsíců se prezident podrobil intenzivní léčbě na Kubě. V rámci tří operací mu byly vyňaty dva nádory a dle vlastních slov z loňského podzimu se plně uzdravil. Někteří pozorovatelé však ono uzdravení zpochybňují. Přetrvávají tak i obavy, zda, resp. nakolik bude Chávez nadcházející mandát vykonávat.

Pokud prezidentovi zdraví poslouží, chtěl by dle předvolebních slibů dokončit transformaci venezuelského systému v nový socialistický model. Obecně Chávez slíbil pokračování boje s chudobou, resp. zlepšení životních podmínek sedmi milionů Venezuelanů, jež stále žijí v nouzi. Konkrétně se pak zavázal vystavět tři miliony domů pro sociálně slabé do roku 2018 a zintenzivnit těžbu ropy v deltě Orinoka, s čímž mají pomoci nový investoři z Číny, Brazílie a Argentiny.

Znalci z agentury Reuters uvádějí, že Chávez může s novým mandátem zahájit i další vlnu znárodňování, tentokrát v bankovním a potravinářském sektoru. Zároveň očekávají, že spolu s prodlužující se kariérou bude prezident hledat vhodného nástupce. Jako největší favorité se dnes agentuře jeví předseda Kongresu Diosdado Cabello, ministr zahraničí Nicolás Maduro a viceprezident Elías Jaua.

Pozice opozice

Chávezův hlavní protikandidát Henrique Capriles letos postavil kampaň zvláště na kritice hospodářských aspektů prezidentova vládnutí. Na rozdíl od svých předchůdců Francisca Ariase (volby 2000) a Manuela Rosalese (2006) slíbil zachovat Chavezovy sociální programy. Změnit chtěl ovšem strukturu ekonomiky, jež by se podle něj měla víc otevřít, opustit jednostrannou orientaci na vývoz ropy a přeorientovat také na lehká odvětví: turistický průmysl a vývoj technologií.

Capriles taktéž kritizoval dosavadní zahraniční politiku režimu, konkrétně sbližování s prezidenty Íránu nebo Běloruska a bývalým libyjským vůdcem Kaddáfím. Někdejší starosta caracaského předměstí Baruta, nejmladší poslanec v dějinách země a posléze guvernér státu Miranda chtěl dále zrušit dotovaný vývoz ropy do spřátelených chudších zemí a ušetřené prostředky věnovat na sociální projekty přímo ve Venezuele.