Rada města Brna 18. dubna 2012 jednohlasně schválila rozhodnutí, podle kterého jsou v tzv. veřejném zájmu v období 2012-2014 konány tyto kulturně-společenské akce: festival Divadelní svět Brno, Dny Brna, Brněnské Vánoce, Sochy v ulicích, festival Moravský podzim, Festival Janáček, Mezinárodní folklorní festival Brno a Brno, město uprostřed Evropy — Ignis Brunensis.

Takové deklarační rozhodnutí lze obecně přivítat, politické vedení města si má určit, co považuje za důležité. I s pětiměsíčním odstupem je ale na místě otázka, co je to za seznam a k čemu poslouží? Důvodová zpráva, předložená radními, totiž neobsahuje bližší zdůvodnění výběru akcí ani vlastní účel schvalovaného usnesení.

Dle zprávy soupis zahrnuje akce, které mají význam „ať už celospolečenský či lokální“, v usnesení radní ovšem zvolili a ponechali označení „lokální význam“. Seznam zahrnuje relativně známé počiny ve veřejném prostoru a akce pořádané městskými příspěvkovými organizacemi. Festival folkloru a přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis jsou městem také pravidelně dotovány.

Akce doporučila ředitelka Turistického informačního centra města Brna (TIC) Petra Kačírková a zařadila mezi ně hned tři události své instituce. Seznam se zdůvodněním radním předložila Kancelář primátora Města Brna, mj. zašťiťující TIC. Materiál tak nepřipravil odbor kultury (jak bych čekal), neprojednala jej ani Komise Rady města Brna pro kulturu a část zastupitelů spolu s veřejností o tomto „veřejném zájmu“ nejspíš neví.

Zpracovatel zprávy paušálně konstatuje, že konání těchto akcí „může být důvodem k omezení oprávnění vyplývajících z právních vztahů uzavřených mezi statutárním městem Brnem a fyzickými a právnickými osobami.“ Materiál ale neobsahuje bližší charakteristiku dopadů rozhodnutí i upřesnění z něj plynoucích výhod či závazků pro pořadatele, veřejnou správu a veřejnost.

Má nově nabytý statut organizátorům výrazných akcí na veřejných prostranstvích usnadnit zajišťování záborů, vyjímek z nočního klidu či různých vyhlášek? Pak zde chybí brněnská muzejní noc, či festival studentských divadelních škol Encounter s tradičním divadelním průvodem.

Má deklarovat přehled nejprestižnějších kulturních událostí v Brně? Postrádám zde mezinárodní bienále grafického designu a Jazzfestbrno, naopak lokální Brněnské Vánoce a Dny Brna zde vskutku přebývají.

Chtějí radní ještě více pojistit pozici příspěvkových organizací, které ale mají plnění veřejného zájmu implicitně stanoveny ve zřizovacích listinách? Není také v rozporu s veřejným zájmem akce soukromé obchodní společnosti SNIP & CO, která od Statutárního města Brna získává veřejné zakázky?

Pokud politické vedení města pojmu „veřejný zájem“ používá, mělo by deklarovat, k jakému účelu a jak mu rozumí. Zpracovatel důvodové zprávy sice zmínil právní nedefinovanost a nejednoznačnost pojmu „veřejný zájem“, ale sám jej pro brněnské poměry neupřesnil. K obecné charakteristice pojmu navíc citoval z otevřené internetové encyklopedie — ale bez citace

Překvapilo mě, že zaměstnanci Magistrátu města Brna vyrábí podklady pro politická rozhodnutí opisováním z webu bez udání zdroje. V celém schvalovacím procesu chybí zdůvodnění, jak tyto počiny naplňují veřejný zájem či zajištují rozvoj společnosti, o návaznosti na koncepční dokumenty či záměry vedení města v kultuře si veřejnost může nechat leda zdát. Divím se, že vedení druhého největšího města v republice stačí takováto zdůvodnění, která jejich rozhodnutí posouvá do trapné, nekorektní a hanebné formality.

V důsledku veřejný zájem a tím i významnost kulturních akcí v Brně stanovuje ředitelka Turistického informační centra a primátor. První si bez mandátu zvolí prakticky co chce, druhý soustřeďuje agendu i rozhodovací moc z jednolivých resortů magistrátu a zastupitelských orgánů pod svůj útvar. Brněnský příklad demonstruje rozklad zastarávajícího byrokratického aparátu - zde odboru kultury - i podstaty veřejné správy - zde práva občanů vyjádřit se k určení „veřejného zájmu“ - pod tlakem autoritativního vedení. To je třeba změnit.

Obecně nemá být zájem města (či státu) zaměňován s veřejným zájmem, konkrétně je potřeba změnit pozornost z „(městem zřizované) brněnské kultury“ na (veškerou) kulturu v městě (Brně). Obce sice nemají zákonnou povinnost projednat tzv. veřejný zájem v zastupitelstvu, ale pravomoc rozhodovat o zájmu vpravdě veřejném si musí zastupitelé vyhradit. Na místě je rovněž politizace veřejnosti mimo dosavadní zastupitelské struktury.