Ondřej Slačálek ve svém článku „Budujeme kastovní společnost“ (Právo 8.8. 2012) zmínil jen tak na okraj existenci neromů (rozuměj, chudých bílých obyvatel) v chátrajících domech v ostravském Přednádraží. Podle mého názoru je už ale pomalu čas mluvit i o jejich situaci více než jen tak mimochodem. Objevuje se jich totiž postupně více a více i v ubytovnách pro chudé. Osobně jsem se s nimi loni setkal například ve varnsdorfském „hotelu“ Sport či na ubytovně v ulici T. G. Masaryka (!), mediálně propíranými v souvislosti s tamními nepokoji. A  nepochybuji, že těchto lidí přibývá i v jiných ubytovnách po celé zemi.

Ani se tomu nedivím, Slačálek má pravdu, česká společnost se sociálně diferencuje tak rychle, že to snad nikde v Evropě nemá obdoby. Alespoň tedy v Evropě, k níž jsme patřívali i za mnohem chudších časů meziválečné Československé republiky, jakkoliv předlistopadovým režimem pomlouvané.