V Ostravě se nedávno roztočilo nové kolo zcela veřejné soutěže o největšího obecního blba. Hlavními kandidáty jsou tamní radní a zastupitelé, kteří si po dvou letech, co v ulici Přednádraží přestala fungovat kanalizace a začala řádit žloutenka, vzpomněli, že by chátrající a už poněkud nasmrádlé domy mohly začít ohrožovat zdraví a životy nájemníků z řad sociálně vyloučených občanů. Tato situace má v našich dějinách dvacetileté svobody samozřejmě logický vývoj. Metody se jen efektivizují. Lumpen-elita si už mezitím nakradla, společensky se etablovala a zdokonalila.

Mnozí z pamětníků si jistě vzpomenou na všemožné kauzy z devadesátých let, kdy se někteří čerství restituenti činžovních domů snažili zbavit původních nájemníků s regulovaným nájemným. Už tehdy člověk nestačil žasnout nad vynalézavostí novopočených zbohatlíků, kterou dokázali udělat lidem ze života peklo. Odpojovali vodu, vyráběli hluk, vypínali elektřinu, nebo spravovali střechu tak, aby mohl prudký lijavec konečně vytopit pár partají a nejlépe několikrát za sebou. Doba nám ovšem pokročila a z některých dřívějších restituentských hochštaplerů se nám stali takzvaní developeři. Ti se poznají podle toho, že už jim nestačí vystěhovat pár bytů, ale podnikají ve velkém. A vyhánějí celá sídliště. Nejlépe v součinnosti s místními politickými elitami, jimiž jsou ovšem začasté oni sami.

V poslední době se jako nejúčinnější metoda pro kýžený exodus obyvatel sídliště a zisk „vyčištěných“ domů či alespoň parcel ukazuje rezignace na jakoukoli údržbu domů. Nejlépe v kombinaci s vytvořením sociálně vyloučeného ghetta, optimálně z romských rodin, jejichž následnému, nejlépe vynucenému či násilnému vystěhování budou „přizpůsobiví“ čeští rasisté nadšeně tleskat. Pak už si stačí jen počkat. V Ostravě tento proces ovšem zdokonalili o jednu zásadní technologii. O nefungující kanalizaci. Vodu už ovšem vypnuli taky.  Asi zas nemají tolik času.

Radnice se v oné čtvrti už dlouho přetahuje s majitelem domů Oldřichem Roztočilem o to, komu kanalizace vlastně patří a kdo by ji tedy měl opravit. Kromě známého developera a shodou čirých náhod také radního dotyčného obvodu Lukáše Semeráda, kterého je v kauze slyšet poměrně zhusta, ovládají Ostravu především sociální demokraté. A primátor Kajnar je dokonce předsedou představenstva Ostravských vodáren a kanalizací.

Pokud by se někomu zdálo, že účast na podobných rozhodnutích a procesech je u sociálního demokrata podivná a neslučitelná s elementárními idejemi této strany, bude mít asi pravdu. I když jiní mohou oprávněně tvrdit, že právě toto je reálným projevem skutečných idejí českého polistopadového sociáldemokratismu. Já osobně pro to mám ovšem jiné a zásadnějších vysvětlení.

Oranžoví ostravští zastupitelé a primátor jednoduše nevědí, k čemu taková kanalizace slouží. U nich doma si totiž svou potřebu dělají navzájem do svých mozkoven. Protože co je doma, to se počítá. Takže primátor dělá do hlavy své manželce a dětí a manželka a děti na oplátku s láskou a něhou do hlavy ostravského primátora. Totéž probíhá v rodině Lukáše Semeráda a pak si ještě páni radní dělají na zasedáních do hlavy navzájem. Hledat jiný důvod, proč nevědí, že u nefungující kanalizace není důležité, komu patří, ale že nefunguje, a, když pomineme otřesné životní podmínky tamních obyvatel, co všechno může způsobit, je nejspíš zbytečné.

Chápu, že problém epidemie žloutenky, cholery nebo tyfu, šířící se i do jiných čtvrtí Ostravy, se může jevit tamním politickým zastupitelům, sídlícím v haciendách v satelitních městečkách či v uzavřených luxusních čtvrtích, jako vzdálený, neboť, jak už jsme ukázali, v místech mozku mají jiný typ hmoty. Třeba by jim mohlo pomoci alespoň připomenutí, že fungující kanalizace stála u počátku rozkvětu velkých městských aglomerací a že zajišťovala, aby jejich obyvatelé předčasně nevymírali. Se současnou vládou ovšem cestujeme zpět v čase, tak co by se nám nemohly začít hromadit výkaly v ulicích. A zdá se, že za ochotně přikyvujícího doprovodu sociálních demokratů.

Pro obyvatele ulice Přednádražní mám tedy jeden nápad: choďte vykonávat potřebu před radnici. Anebo ještě lépe, na zápraží Semerádova a primátorova domu. Možná si toho tedy nevšimnou, protože už víme, co nosí v hlavách, ale bude to takové pěkně symbolické.