Temný rytíř nám říká, že sám na to už nestačí
Pavel HolubecPolemika s batmanovskou interpretací Ondřeje Lánského. Může jít o apologetiku současného řádu, ale to by bylo příliš spekulativní. Spíš jde o slepenec, který se toho snaží spojit příliš mnoho.
Christopher Nolan natočil třetí a závěrečný film nové Batmanovské trilogie: Temný rytíř povstal. Ačkoli druhý díl celé série, Temného rytíře, podle mě zdaleka nepřekonal, i přesto tento snímek stojí za zamyšlení. Nikoli však proto, že by to byl politický film a apologetika současného rádu, jak píše Ondřej Lánský v článku Batman skončil: Do pekla s revolucemi. Tato interpretace se podle mě jednoduše nezakládá na tom, co snímek skutečně ukazuje a jaký obraz světa nám vykresluje. I sám režisér v rozhovoru vyvrací, že by měl film nějaké centrální sdělení, či byl jednoduše zařaditelný na pravo-levé škále politického vidění světa. Není to tedy politický film. Je to však film, který současné dění zajímavým způsobem reflektuje a ačkoli nemá jednoznačné sdělení, mnoho věcí nám i tak, sobě vlastní filmovou řečí, sděluje.
Nebudu zde film recenzovat ani příliš popisovat jeho děj. Předpokládám totiž, že ho čtenář viděl, a proto mu ani vyzrazení rozuzlení nebude nijak vadit. Nolanův film se pokusím nahlédnout zevnitř, z vnitřní logiky jeho příběhu, a teprve potom některé jeho momenty interpretovat v kontextu aktuálního světového dění.
Film považuji za slepenec, který se toho snaží spojit příliš mnoho — a to i za cenu několikerého přitažení za vlasy — což mu přirozeně divák neodpustí a nejspíš tak bude z kina odcházet mírně rozladěn. Když si ale film rozebereme na různé příběhové linie a spojíme s jeho neporušitelnými východisky, zjistíme, že logika místy dostává na frak právě proto, aby byla logika příběhu zachována.
Položme si nejprve otázku, kdo je to Batman a co v Nolanově pojetí symbolizuje? Pokud si totiž toto nevyjasníme, snadno upadneme do oné zjednodušené interpretace, že Batman pouze obhajuje kapitalismus, protože je sám jeho produktem. Batmana považuji za mýtus, který svobodná a racionální společnost (za níž se Amerika považuje) potřebuje. Je v tom ukryt paradox: totiž že ani společnost založená na kritice a boření mýtů se sama bez mýtu neobejde. Batman je tak výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Batman symbolizuje rozum. I proto jsou jeho součástí tři postavy: nejen Bruce Wayne, ale i Alfréd a Fox. Teprve všichni tři dávají dohromady Batmana, který je ztělesněním humanistického rozumu. Rozumu použitého pro dobro lidstva, který má jediné nepřekročitelné pravidlo: nezabiješ!
Poznámku k Rancierovi. Ta jeho část bez účasti je rétoricky radikálnější než fakticky; on totiž tvrdí, že ti vyloučení jsou pořád ještě v nějakém smyslu občany té obce a výslovně se na to mohou odvolat. Tedy předpokládá platnost nějaké elementární ústavy nebo aspoň řád sdílený všemi uživateli jazyka, ze kterého odvozuje rovnost pro všechny hovořící bytosti.