Bůhví, kdy bude dálnice D8 dostavena. Možná dokonce nikdy. Já vím, provokuji. Ale řada jiných staveb se nepostavila, možná důležitějších, a svět se nezbořil. Že zainteresované skupiny tvrdí opak, to ještě nic neznamená. Právě proto, že jsou na dostavbě různě zainteresované. A dokáží zainteresovat i veřejnost a použít ji jako beranidlo, peněz na „pí ár“ mají neomezeně.

Rozhodnutí soudu je jasné, ať se nám líbí nebo ne („Očistec trvá“, LN 27.7.), v právním státě se prostě respektuje a basta. U soudu žádné „pí ár“ neplatí, tam platí paragrafy a fakta. Nenaděláme s tím nic a je to dobře. Alespoň nějaká jistota v nejistém světě.

Něco ale přece můžeme: vzít si z peripetií kolem stavby dé osmičky poučení. Například takové, že když zákon zakazuje umísťovat do nejcennějších částí chráněných krajinných oblastí nové stavby, nemají se dělat výjimky. Ani ministerské. Holt se taková dálnice musí vést jinudy. Kdyby vedla, dávno už by se po ní jezdilo.

Taky, že nemá smysl pouštět se za každou cenu do konfrontací s ekologickými sdruženími. Nejsou to žádní teroristé („pí ár“ mívá někdy bumerangový efekt), jen prostě hájí jiný veřejný zájem než stavitelé dálnic a prosazovatelé přidružených podnikatelských projektů. A nejsou už dávno amatéři, mají dobrý odborný servis a zmáknuté zákony. Není jejich chybou, že mnohdy lépe než úředníci a politici, kteří o stavbách dálnic rozhodují, a že jim proto soudy často dávají zapravdu.

Že naopak má smysl jednat, jednat a ještě jednou jednat. A když jednání zkrachují, zase jednat. Hledat společné řešení tak dlouho, dokud nebudou všichni co nejméně nespokojeni. Jistě, protáhne se to. Ale zdaleka ne tak, jako se protahuje ta dostavba.

A že se občas i mezi ekology najde špína chlap, úplatkář, podrazák, kterému jde jen o osobní prospěch, o to, namastit si kapsu? Najde. Ale ne proto, že je ekolog (není), nýbrž právě že je to špína chlap. Stejně jako špína chlap mezi staviteli dálnic, mezi úředníky či politiky.