Stínová vědecká rada Národního parku Šumava již poněkolikaté upozornila na to, že Správou parku plánovaný zásah a kácení stromů napadených kůrovcem v lokalitě u Patačího potoka nemá žádný smysl.

„Oblast je ze tří stran obklopena bezzásahovými lesy a rezervoár kůrovce je i přímo v oblasti Ptačího potoka. Zásahy prováděné Správou Národního parku Šumava v této lokalitě jsou a budou neefektivní. Výsledkem bude pouze zničení vzácné přírody,“ vysvětlil předseda Stínové vědecké rady NP Šumava Jakub Hruška.

Podle něj jsou u Ptačího potoka pouze dvě možnosti. „Buď bude oblast ponechána samovolnému vývoji, který zaručí nadále existenci tetřeva a dalších vzácných druhů živočichů a rostlin horských smrčin, anebo zde vznikne jedna velká holina, na které se cílový stav, tedy přirozený horský les, oddálí o několik století,“ uvedl Hruška.

Loňský zásah u Ptačího potoka, kritizovaný nejen Stínovou vědeckou radou, ale i řadou dalších vědeckých institucí z České republiky i ze zahraničí, se ukázal jako zcela neefektivní.

Přestože byly dle vyjádření Správy NP Šumava všechny zásahy potřebné k zastavení kůrovce provedeny, letos je podle vědců v oblasti Ptačího potoka jeden z nejvyšších stavů kůrovce na Šumavě. A to i přes to, že kůrovcová gradace je v celém národním parku již za svým vrcholem a od roku 2010 postupně klesá. Na tomto poklesu se podle nich výrazně podílejí právě přirozené regulační mechanismy, které Stínová vědecká rada doporučuje nechat působit i v oblasti Ptačího potoka.

„Vyzýváme proto Správu národního parku, aby oblast Ptačího potoka ponechala přírodě a své síly soustředila pouze tam, kde to bude efektivní, tedy k utlumení gradace kůrovce v pásmu původně smíšených lesů. Tam je třeba kůrovce zastavit lesnickými zásahy a tyto lesy postupně přetvářet na přírodě blízké smíšené lesy,“ uvedl Hruška.

Podle něj přitom členové Stínové vědecké rady dosud podporovali a nadále podporují zásahy proti šíření kůrovce ve středních polohách Šumavy, kde byly dřívější přirozené smíšené lesy s vyšším podílem listnáčů nahrazeny smrkovými monokulturami. „Oblast Ptačího potoka je však ještě v oblasti, kterou je třeba ponechat samovolnému vývoji,“ uzavřel Hruška.

Stínová vědecká rada Národního parku Šumava vznikla v březnu 2011 jako reakce na rozhodnutí Jana Stráského potlačit názory vědecké části dosavadní Rady šumavského parku. Rada je složena z předních českých vědců a odborníků z různých oblastí. Její základ tvoří přírodovědci a lesníci, kteří působili v Radě NPŠ a na protest proti účelovým změnám, které provedl Jan Stráský, z ní abdikovali.

Členy jsou ale i další vědci, kteří se problematikou Šumavy dlouhodobě zabývají.