Ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09 připravil společně s Asociací zdravotních pojišťoven restrukturalizaci lůžkového fondu stávající nemocniční sítě, a to „za účelem jeho optimalizace“. Iniciativa ProAlt plán kritizuje a upozorňuje na fakt, že optimalizace bude v praxi znamenat zrušení minimálně deseti tisíc akutních lůžek a v mnoha případech i celých nemocnic.

Iniciativa přitom neodmítá pouze změny samotné, nýbrž i způsob, jakým jsou prosazovány. Záměr Hegerova resortu byl totiž oznámen formou memoranda ve druhé polovině června, které za resort zdravotnictví podepsali dva náměstci, nikoli ministr sám, což je podle mluvčího ProAltu Martina Škabrahy u dokumentu přinášejícího tak významné změny zarážející a vyvolává to dojem, že se ministr Heger vyhýbá zodpovědnosti za své kontroverzní kroky.

Konkrétně se pak ProAlt pozastavuje nad tím, že plán ministerstva vzhledem k údajné nadbytečnosti lůžek není podložen adekvátními odbornými analýzami. Podle Škabrahy tak vzniká podezření, že se jejich rušením jen vytváří prostor k tomu, aby byla zavřená zdravotnická zařízení prodána do soukromých rukou.

„Dost možná stejných, které vlastní nějakou zdravotní pojišťovnu, jako je tomu dnes u společnosti Agel. Následně — až se ,překvapivě‘ ukáže, že akutních lůžek je nedostatek — budou mít nově vzniklé soukromé nemocnice zajištěný dostatek zákazníků. Tentýž vlastník by tak mohl vydělávat na zdravotním pojištění svých klientů a zároveň i na platbách přímo v nemocnicích,“ doplnil Škabraha.

Plánované změny navíc budou podle ProAltu znamenat zhoršení dostupnosti péče, a to obzvláště mimo velká města. Časová dostupnost pro základní oddělení nemocnic je přitom nyní stanovena na šedesát minut. Podle tohoto kritéria by v budoucnu bylo možné zrušit zhruba jednu polovinu existujících veřejných nemocnic. ProAlt v této souvislosti upozorňuje, že omezení počtu zdravotnických zařízení zároveň nebude doprovázeno zvýšením kvality péče v těch zbývajících.

„Kvalita péče se naopak může snižovat, o čemž svědčí čerstvě přijatá vyhláška o personálním zajištění. Na jejím základě mají vznikat tzv. sdružená příjmová místa, kdy budou zdravotní péči poskytovat lékaři i mimo svoji odbornost a tedy jen na bazální úrovni,“ vysvětlil mluvčí ProAltu.

Podle ministerstva je hlavním důvodem ohlášených změn snaha ušetřit. Podle ProAltu nicméně optimalizace nepovede ke snížení nákladů na zdravotní péči, nýbrž k jejich přenesení na jednotlivce.

„Návštěva nemocnice bude nyní pro mnohé občany znamenat zvýšené náklady na dopravu, a to v situaci, kdy je dopravní obslužnost některých oblastí z rozpočtových důvodů na nízké úrovni. Zavírání nemocnic nebo jejich oddělení navíc znamená zvyšování nezaměstnanosti a tedy zatížení sociálního systému, který současná vláda neustále kritizuje pro jeho nákladnost a údajné zneužívání,“ uvedl Škabraha.

ProAlt současně považuje za nepřípustné formu, jakou ministr Heger své reformy prosazuje. Podle Škabrahy Heger dlouhodobě projevuje neochotu komunikovat s dotčenou veřejností, jejímž zástupcům nejsou ani poskytovány vyžádané odborné materiály. Opatření měnící základní parametry veřejného zdravotnictví jsou totiž realizována formou podzákonných vyhlášek, čímž se ministr dle ProAltu vyhýbá řádné debatě na půdě demokraticky zvoleného parlamentu.

„Zároveň se postupným zaváděním termínu ,zdravotní služba‘ místo ústavně zakotveného ,zdravotní péče‘ obchází Listina základních práv a svobod jako jedna ze záruk demokratického zřízení. Zcela v tomto duchu nyní pod záštitou ministerstva rozhodují o poskytování ústavou garantované péče nevolení a občanům neodpovědní ekonomové zdravotních pojišťoven,“ vysvětlil Škabraha.

Nemocnicím, jež jsou financovány z povinného pojištění a tvoří tedy součást veřejného majetku všech občanů, podle něj vyhrožují managementy pojišťoven zavřením, pakliže nepřistoupí na jejich drastické podmínky. „Je to další důkaz toho, že vláda Petra Nečase neútočí jen na sociální stát, ale i na  demokracii samotnou,“ nepochybuje mluvčí ProAltu.

V neposlední řadě je podle něj optimalizace lůžkového fondu dalším z kroků vedoucích k privatizaci českého zdravotnictví, v němž budou občané platit hned dvakrát: nejprve v roli plátců povinného zdravotního pojištění a posléze „dobrovolně“ v roli pacientů.

„Zdravotní pojišťovny tak budou mít zajištěné zisky, aniž by nesly podnikatelské riziko, zatímco obyčejní lidé nebudou mít jistotu kvalitní a dostupné péče a zároveň budou sahat hlouběji do kapsy,“ doplnil Škabraha s tím, že pro mnohé z občanů se velká část zdravotní péče stane finančně nedostupnou, což prohloubí sociální rozdíly a přispěje k rozvratu solidárních společenských vazeb.

ProAlt proto ministra vyzval, aby chystané změny okamžitě zastavil, přestal se zbaběle vyhýbat demokratické diskusi a usedl k jednacímu stolu se zástupci dotčené veřejnosti. O takto zásadních změnách v poskytování veřejné zdravotní péče je totiž podle Škabrahy třeba rozhodovat na základě celospolečenského konsensu, a nikoli diktátem lobbistů, úředníků a rádoby nezávislých expertů.

„Z těchto důvodů též podporujeme podání trestního oznámení na ministra Hegera ze strany Národní rady osob se zdravotním postižením. Občany České republiky dále vyzýváme, aby neváhali dát najevo svůj odpor k připraveným opatřením a bránili práva, která jsou dědictvím desítek let sociálních bojů a jejichž plíživé odstraňování nás může lehce vrátit o desítky let zpátky,“ uzavřel Škabraha.