Minulý pátek skončila v Rio de Janeiru historicky největší konference OSN věnovaná problematice udržitelného rozvoje. Velké tiskové agentury, zástupci občanské společnosti i některých států ji označili za další z řady velkých zklamání. Co ale závěrečný dokument „Svět, který chceme“ konkrétně přináší? A jde doopravdy jen o další neúspěch mezinárodního společenství?

Hlavním problémem výsledného devětačtyřicetistránkového dokumentu je fakt, že nepřináší žádné nové a převratné závazky, čehož chtěli brazilští organizátoři původně dosáhnout. Všechny dohodnuté body již byly předem chváleny a diskutovány na jiných fórech. Z dokumentu byly také těsně před podpisem narychlo vyňaty veškeré kontroverzní pasáže, aby nedošlo k jeho zablokování těsně před koncem konference. Tou nejdůležitější bylo posílení pravomocí a rozpočtu Programu OSN pro životní prostředí, což bylo obecně velkým zklamáním.

Jedním z hlavních výstupů dokumentu je určení Cílů udržitelného rozvoje, kterými jsou: vytváření pracovních míst v udržitelné a zelené ekonomice, zajištění přístupu k elektrické energii, udžitelný rozvoj měst, zajištění dostupnosti potravin a pitné vody a zvýšená ochrana oceánů.