Vláda tichomořské republiky Kiribati schválila na úterní shůzi návrh prezidenta Tonga, který počítá s nákupem 2400 hektarů půdy na území Fidži. Pozemky dnes na nic nepotřebuje. V budoucnu by však mohly stát domovem pro více než 103 tisíce Kiribaťanů, jestliže jejich vlastní země v důsledku klimatických změn zanikne.

„Jde o plán poslední záchrany,“ cituje Anota Tonga britský Telegraph v páteční zprávě. „Naši lidé musí mít kam jít, až příliv dosáhne našich domů a vesnic.“

Kiribati sestává z 32 atolů, z nichž většina leží jen několik stop nad hladinou moře. Zdejší hladina oceánu dnes stoupá rychlostí o dva milimetry za rok. Většina vědců se domnívá, že tempo vzestupu se v budoucnu zvýší.

Podle prezidenta Tonga je přitom pravděpodobné, že bude Kiribati vysídleno dlouho před vlastní zátopou. Mořská voda totiž už nyní proniká do místních studní a sehnat vodu na zemědělskou závlahu je stále obtížnější.

„Mně osobně se to již asi nedotkne. Jde tu o mladší generace. Pro ně nebude eventuální přestěhování věcí volby, ale otázkou přežití,“ vybírá z Tongových slov AP.

Nákup půdy na Fidži, vzdáleném 2200 kilometrů, přijde kiribatský rozpočet na 9,6 milionů dolarů (173 milionů korun). Schválit jej musí ještě parlament. Příslušné hlasování se chystá na příští měsíc.

Na vlastní Fidži je plán nyní vyhodnocován místními úřady. Vláda souostroví, která je v současnosti po kontrolou vojenské junty, se k němu vyjádří v následujícím týdnu.

Vedle možnosti přesunu obyvatelstva do cizí země zvažoval Tongův kabinet i další nouzové alternativy. Agentury připomínají plán na výstavbu hrází kolem nejobydlenějších atolů nebo myšlenku nového umělého ostrova, který by připomínal obří ropnou plošinu. Nákup půdy na Fidži je ovšem dle Tonga nejekonomičtější.

Půjdou ve vlnách

AP se ve své tematické zprávě věnuje dále i technickým otázkám eventuálního stěhování. To by dle představ kiribatské vlády nemělo proběhnout najednou, ale v několika vlnách. První vytvoří nadaná mládež, které již nyní kabinet přispívá na studium na Jihopacifické univerzitě v Suvě, hlavním městě Fidži. Ve druhé vlně přijdou na ostrov lidé z kvalifikovaných profesí. Teprve ve třetí pak dojde k přesunu dalších skupin obyvatelstva.

„Samozřejmě, že nechceme, aby na Fidži přibylo naráz sto tisíc Kiribaťanů,“ řekl Anote Tong ve zvláštním pořadu Fiji One, prvním kanálu fidžské veřejnoprávní televize.

„(Kiribaťané) musí mít vyhlídku na zisk zaměstnání. Nesmějí přijít jako uprchlíci, ale jako přistěhovalci, kteří mají co nabídnout a kteří mohou získat slušné místo ve společnosti. Rozhodně chceme předejít tomu, aby se na ně pohlíželo jako na druhořadé občany,“ doplnil kiribatský prezident.

Podle AP též Tongova vláda připravuje program přistěhovaleckého vzdělávání, jež by měl případným migrantům pomoci k snazší orientaci v novém prostředí.

Zpravodajské zdroje se zatím rozcházejí v údajích, kde konkrétně by se na Fidži mohli Kiribaťané usídlit. Dle jedněch pramenů má jít o oblast na Viti Levu, největším ostrově souostroví. Dle jiných na Vanua Levu, který je druhý největší.

Na celém souostroví Fidži dnes žije 850 tisíc lidí. Jak Fidži, tak Kiribati jsou bývalé kolonie Velké Británie.

Další informace:

RTCC Kiribati Cabinet approves plan to buy land in Fiji for climate refugees

The Telegraph Entire nation of Kiribati to be relocated over rising sea level threat

AP Pacific nation may buy Fiji land as climate refuge