Nezapomenout na euthanasii

Roman Sikora

„Důchody se nebudou snižovat, budou se jen pomaleji zvyšovat.“ Věta vypuštěná Jaromírem Drábkem může spolu s dalšími podobnými výplody ministrů současné vlády směle soupeřit s Orwelovými vizemi.

Jako mantra se nedávno nesla nasmrádlým českým povětřím další věta jako vytržená z Orwella: „Důchody se nebudou snižovat, jen se budou pomaleji zvyšovat.“ Tedy zvyšovat rychlostí nižší, než je rychlost znehodnocování české měny. Podobná rétorika z úst členů vlády už může někoho překvapit jen stěží. Snad s výjimkou českých divadelníků. I když ti si toho snad ani nepovšimnou. Mají dost problémů se svou procítěnou tvorbou obrácenou do lidského, tedy svého vlastního dotovaného nitra.

Jako první jsme použili termín „obchod s chudobou“. Podpořte nás, abychom mohli dál otevírat témata, která v hlavních zprávách chybí.
×

Šetřit se musí, to je jednou jasná věc a jak prohlásila jedna topkařka s tradičním, odpovědným a prosperujícím průvanem v hlavě, důchodci jsou zvyklí na nuzné válečné poměry, za komunistů se taky ničeho nedobrali, zvyknou si tedy i na nouzi, kterou jim pro spokojené stáří přichystala naše milovaná vláda.

Podle Drábka se dokonce mají u nás důchodci lépe než v některých jiných zemích. Dokonce lépe než v Německu, protože tam prý důchody zdaleka nevalorizují tak silně jako u nás. A Švédsko prý důchody dokonce i snížilo, zašilhal si ministr s obdivem po Skandinávii.

Drábek je skutečný mistr argumentu. Samozřejmě neuvede z jaké částky a o kolik se důchody snížily. A už vůbec nepromluví o tom, že čeští důchodci s průměrným důchodem deset tisíc měsíčně se můžou srovnávat leda tak s východní Evropou a Balkánem. Nebo se zeměmi třetího světa.

Jeden by měl až sto chutí cynické blbce Drábkova typu tak nějak na potkání fackovat. Moc ho neuklidní ani pomyšlení na to, že jsou podobní lidé, jejichž výskyt ve vládě je překvapivě koncentrovaný, pravděpodobně stiženi všemožnými a nejspíš i neléčitelnými duševními poruchami. Ať už se jedná o absenci jakéhokoli jiného typu představivosti než bazálně matematického, o fatální neschopnost empatie, sociální debilitu či o neexistenci jakéhokoli svědomí a strachu z odplaty, kterou už jim z celého srdce přeji. Kdo ví, co ty nebožáky v dětství potkalo. U Drábka to vypadá na anální znásilnění prarodiči, z nichž, vzhledem k tomu, že lidé tělesně postižení jsou pro něj také lákavým terčem, byl nejspíš jeden na invalidním vozíku.

Souběh všemožného zdražování, které provádí tato vláda, v Drábkovi žádné záchvaty počtářství nevyvolává. Skutečnost, že další vládní pomatenec Heger české zdravotnictví pozvolna přesouvá do oblastí zcela zpoplatněných služeb, nad kterými spláčou logicky častěji a vážněji nemocní důchodci, ho nechává chladným. Co je mu do zdravotnictví. To je přece resort jiného adepta na psychiatrickou léčbu. Že se důchodcům v posledních letech dereguluje nájemné k tržním cenám, podle něj žádný vliv na jejich životní úroveň určitě mít nemůže. Vždyť trh už to nějak zařídí, myslí si nejspíš tento člen fanatické sekty, která nese název Vláda České republiky a jejíž členové v náboženském vytržení obracejí své zraky k řeči cifer a ratingových agentur. Jistě s nejedním orgasmem.

Tržní nájem garsonky je v Praze kolem osmi tisíc korun. Průměrnému důchodci tak zbudou dva tisíce na jídlo, ošacení, léky, pobyty v nemocnici a podobné velkolepé výdobytky dvacetileté cesty ke svobodě a demokracii. No ano! Mimo Prahu je přece mnohem levněji. Tak tedy, důchodci, hurá z Prahy! Ať je to město konečně plné mladých, perspektivních, zdravých a vydělávajících lidí se zmodralými mozky a společensky etablovaných zlodějů. Už žádné vrásčité babky s francouzskými holemi v ulicích, které beztak jen překážejí v dynamice chamtivosti a dokonce si dovolí svou přítomností naznačovat, že člověk není věčně mladý, věčně krásný a zdravý a že dokonce není ani nesmrtelný.

V rámci bohulibého snažení vládní sebranky už tedy chybí schválit jen jeden důležitý zákon. Zákon o Euthanasii. Kolik ten by teprve státu ušetřil. A za ušetřené peníze by si ministerstvo sociálních věcí mohlo objednat další a ještě nefunkčnější software, Vondra zas dobře ozvučit nějaký sjezd anebo nakoupit pro armádu nějaké ty předražené létající trakaře. Ministr Heger pak v záchvatu altruismu určitě umožní, aby milosrdná smrt nebyla zařazena do jeho velkolepých nadstandardů. Stačí přece pár úderů paličkou na maso.

    Diskuse
    JH
    June 28, 2012 v 10.25
    Ono záleží na tom, co a jak srovnáváte
    10 tisíc odpovídá 40% průměrné mzdy, což je třeba ve Švýcarsku maximum státní (AHV) penze, na které dosáhnou nemnozí - minimum je polovina. A to přitom AHV hospodaří s 25 miliardami franků s 10% likviditou. Český důchodový účet je naproti tomu, jak známo, 30 miliard v mínusu.
    Například v Norsku, které má rovněž peněz na rozdávání, je základ státní penze 6300 NOK měsíčně, což je jen nějakých 16% průměrné mzdy.
    Samozřejmě to neznamená že se norští či švýcarští důchodci mají hůře než čeští. Obě země disponují trojpilířovým systémem, a např. ve Švýcarsku mají důchodci dobré možnosti si k důchodu různě přivydělávat.
    JJ
    June 28, 2012 v 18.32
    Já bych měl dotaz, který s článkem souvisí pouze okrajově... Je mezi tím druhým a třetím pilířem nějaký zásadní rozdíl? Kromě toho, že 2. pilíř oslabuje přímo rozpočet a 3. oslabuje ten fond na vyplácení průběžných důchodů...
    A druhý... Kdy se vlastně vynořily termíny "druhý pilíř" a "třetí pilíř"? A proč byl třetí dříve než druhý? Možná jim křivdím, ale působí to mne jako takový PR trik - už je třetí, tak musí být druhý...
    LV
    June 29, 2012 v 0.5
    Milý pane Hájku, softwarový inženýre,
    to máte recht s tím srovnáváním. Ale napadá mne: když srovnáme průměrného norského důchodce, který je na 16% průměrné mzdy, s tím českým - kdo je na tom lépe?
    June 29, 2012 v 4.50
    A hlavně, zeptejte se obyčejných pracujících: Kdo, proboha, dosáhne na průměrný příjem?! To je důkaz toho, že průměry někdy o ničem nevypovídají! Deset lidí ve skupině bude mít deset jablek, přičemž jeden z nich si devět jablek zabaví sám pro sebe, pouze o jedno se podělí se zbývajícími lidmi, a pak někdo spočítá, že jeden člověk ve skupině snědl průměrně jedno jablko.
    JH
    přiznám se, že nevím, jak to má být v české reformě, ale cílem je asi kopírovat západní modely.

    Ve Švýcarsku je první pilíř státní penze - platí každý podle výše příjmu, dostává ji každý v rozmezí od 1150 do 2300 CHF podle odpracovaných let a možná i dalších kritérií.
    Druhý pilíř je zaměstnanecká penze (a netýká se tudíž živnostníků a podnikatelů), kdy zaměstnavatel povinně platí penzijní pojištění zaměstnancům u soukromé pojišťovny (můj u AXA), a stát nad tím vykonává nějaký dohled (ale pokud to chápu, teoreticky to zbankrotovat může). Zaměstnanec si může volit výši příspěvku (ze 3 výší) a pár dalších věcí.
    No a třetí pilíř je soukromé připojištění.
    Podle vlády má první pilíř zajistit minimální standard životní úrovně, druhý pilíř cílový standard, který má být okolo 60% vašeho příjmu před odchodem do důchodu, a třetí pilíř je nadstandard (ale i na něj můžete mít nějaké daňové úlevy).
    JH
    to nemám tušení, protože žádného norského důchodce neznám, a dobře znám v podstatě jen jednu českou důchodkyni, která na toto téma zpravidla říká, že doba je těžká ale ona si nestěžuje, a nějakým záhadným způsobem z důchodu vyčaruje jednou za rok svým (už dospělým) vnučkám k narozeninám tisícovku "na přilepšenou" (pracujeme na tom, aby toho nechala).

    Můj odhad je, že lépe se mají ti důchodci, kteří nezůstanou sami, a kteří se cítí užiteční. A na tvrzení, že s nouzí si poradí spíše než mladá generace, bude možná dost pravdy.
    (použít to jako argument pro snižování důchodů je ovšem podobné, jako prohlásit, že domácí práce by měly dělat ženy protože jsou v tom lepší).
    vypovídá jen o tom, jak je definován, tedy že zahrnuje všechny stejně bez ohledu na to, jak moc vyčnívají z řady. ČSÚ zveřejňuje i percentily mezd, ze kterých lze interpolovat, že nadprůměrnou mzdu pobírá takových 35% zaměstnanců celkem, zatímco dvojnásobek a více má asi 5% z nich:
    http://m.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/01003F632C/$File/310912A18.pdf

    Nespadají sem zaměstnanci s méně než tříčtvrtinovým úvazkem (protože se mzda nenormalizuje).
    LV
    June 29, 2012 v 10.46
    Milý pane Hájku,
    ono to právě chce to věcné srovnání, jen obecné konstatování nějakých čísel jsou jen ideologická omáčka, kterou nás krmí denně vláda a s ní většina sdělovacích prostředků. Asi bychom museli vědět kolik dělá ona norská průměrná mzda a jaká je její korelace k životním nákladům (v Norsku) a pak to srovnat s těmi českými podmínkami. Ale český politik bude v té chvíli argumentovat, že to nelze, protože v Norsku mají plyn a vyšší životní úroveň, že neměli komunismus a nežili na dluh, jako v Čechách, kde pomalu končí "velký mejdan" (Kalousek). Atd. A zřejmě v Norsku, jakož i ve Švýcarsku, pravicové vlády po r. 2006 záměrně nemanipulovaly se sociálními odvody (které se snížily pro právnické osoby zejména) a s penzijním účtem (průběžného systému) tak, aby po těch pár letech byl deficitní... A kde asi není degresivní (tzv. rovná) daň, což?
    Jinak máte stoprocentní pravdu: jen sociální souzdružnost nás může chránit. Ovšem hloupé bude, když to už nebude na úrovni státní, ale jenom rodinné. Jelikož ty rodiny to ještě více ohrozí...
    June 29, 2012 v 18.46
    ad tři pilíře
    Náš model nekopíruje úplně ten švýcarský, i když se to trochu překrývá. U nás je druhý pilíř soukromé pojištění u penzijních fondů, kterým by se odvádělo myslím pět procent z platu, přičemž z těch pěti procent by Vám tři procenta "dal" stát, a to tím, že by přestala být (zaměstnavatelem) odváděna do státního pilíře (ten tak přijde asi o 10% příjmů, protože sociální pojištění je kolem 30%), a k těm třem procentům z platu si ještě přihodíte dvě navíc (o ty se vám tím pádem reálně zvýší zdanění mzdy); nicméně ten přechod na druhý pilíř není povinný, můžete si všechno nechat v prvním. No a třetí pilíř je normální komerční připojištění, které už dávno funguje a nemá žádnou vazbu na ten státní důchodový účet. I když stát to dotuje příspěvky, což je nespravedlivé mj. proto, že to má degresivní dopad (nejvíc se to vyplatí těm, co mohou platit vyšší pojistné - je to podle principu "kdo má, tomu bude přidáno").
    June 29, 2012 v 19.3
    pomatenec?
    Nevím zda si ještě budeme říkat, že je Heger pomatenec, až budou zprivatizované Bohnice, Bulovka a leckterá z fakultních klinik. Bude tu i pak ještě někdo, kdo to bude považovat za dílo pomatence??

    Nemylme se: Ten člověk přece nastoupil do funkce ministra ne proto, aby snad zveleboval české zdravotnictví, nýbrž aby plnil jasný "podnikatelský záměr".
    + Další komentáře