Uruguay chce legalizovat marihuanu, prodávat jí má stát

Petr Jedlička

Kouření či jiná konzumace drogy má být v Uruguayi plně legální, ale kontrolovaná. Na obchod s marihuanou má mít monopol stát. Z výnosů daně z prodeje by měla být hrazena prevence a léčba závislých. Hlavním důvodem opatření je ale boj s drogovými kartely.

Vláda uruguayského prezidenta Josého Mújici se chystá k opatření, jež nemá v současném světě obdoby: zvláštním zákonem chce legalizovat pěstování i užívání marihuany, avšak v rámci státního monopolu — pouze stát by měl mít napříště právo marihuanu vykupovat od zemědělců a následně kontrolovaně prodávat. Novináře o tom ve středu informoval ministr obrany Eleuterio Fernández Huidobro s tím, že jde o součást boje proti organizovanému zločinu.

„Věříme, že zákaz určitých drog vytváří více společenských problémů, než drogy samotné, a to s ničivými následky (...) Rozhodli jsme se tak přenést distribuci a produkci marihuany pod přísnou státní kontrolu,“ cituje Huidobra AFP.

V rámci nového systému se má marihuana prodávat jenom na vybraných místech, výhradně registrovaným uživatelům a pouze v omezeném množství. Pokud některý z uživatelů nakoupí za stanovenou dobu větší něž ono množství, bude donucen podstoupit odvykací léčbu.

Cena marihuany ve státních obchodech má být navýšena o zvláštní daň. Výnos z ní má podle autorů zákona zaplatit uvedenou léčbu a různé programy drogové prevence.

„Otázkami zůstává, kdo a za jakých podmínek bude marihuanu pro stát pěstovat, a zda se současní konzumenti drogy do systému zapojí,“ konstatuje AP.

Podle Al Džazíry chce Mújica poslat příslušný zákon do Národního shromáždění v balíčku se čtrnácti dalšími normami, které zpřísňují tresty za prodej, výrobu nebo držení tvrdých drog. Přísněji by měla být postihována i související korupce, zločiny mladistvých a pašeráctví.

Předkladatelé zákonů nepočítají s legalizací pěstování marihuany pro osobní potřebu. Nijak víc omezovat by se na druhou stranu neměla ani konzumace přírodní drogy, která je v Uruguayi už léta dekriminalizovaná.

Konkrétní znění novel a zákonů nebylo doposud zveřejněno a není ani jasné, kdy budou zákonodárci příslušné normy projednávat — ministr Huidobro na novinářský dotaz pouze odvětil, že „brzy“. Vzhledem k prezidentské většině v obou komorách Shromáždění se nicméně předpokládá, že celý balíček projde.

Změna je trend

Uruguay patří v jihoamerickém kontextu tradičně k zemím, jež mají s drogovým podsvětím méně problémů než ostatní. V minulých měsících však prudce narostl počet vražd a loupeží, které si znalci spojují právě s drogovou kriminalitou. To je dle AFP jeden z důvodů, proč se Mújica a jeho vláda rozhodli k příslušnému kroku.

AP připomíná další důvod: v celé Latinské Americe dnes panuje představa, že dosavadní pojetí boje proti obchodu s drogami přestalo plnit svůj účel. Koncept systematické represe, uplatňovaný od vlády Richarda Nixona ve druhé polovině sedmdesátých let, vyústil v permanentní válku kartelů, které bojují o sféry vlivu a při vysokém počtu obětí střídavě získávají a ztrácejí moc v jednotlivých regionech.

Středoamerické vlády se dubnovém summitu Organizace amerických států v Cartageně pokusily prosadit nové pojetí, jež by se zakládalo právě na dekriminalizaci měkkých drog a přísné regulaci jejich prodeje. Kvůli skeptickému postoji zejména Spojených států byla celá věc nakonec odložena na příští summit OAS v roce 2015 v Panamě. Celokontinentální posun ve vnímání problematiky je přesto patrný.

„Názor, že je s marihuanou zapotřebí zacházet jinak než s ostatními drogami, stále sílí. A jestli Uruguay učiní zamýšlený krok, může podnítit změny v celém systému mezinárodní kontroly,“ uvedla pro AP Coletta Youngersová z amerického think tanku Washington Office on Latin America.

Debata nad riziky

Na celém světě je marihuana plně legalizována jen ve dvou zemích — v Bangladéši a v Peru. Roste však počet států, kde její konzumace není považována za trestný čin.

Poměrně liberální zákony mají velké jihoamerické státy, Španělsko, Rusko či Itálie. Přísně k konopí přistupují zejména arabské země, Čína, státy východní Evropy a trochu překvapivě i Norsko a Švédsko. V USA byla konzumace marihuany dekrimanalizována v šestnácti státech z padesáti. Vstřícným přístupem bylo v minulosti proslulé také Nizozemí, poslední vlády s konzervativní většinou však provoz tzv. coffeeshopů omezily.

Nad zdravotními dopady kouření marihuany se znalci stále přou. Odpůrci zdůrazňují, že jedna cigareta z konopí bohatého na THC obsahuje 17krát více karcinogenů než tabáková. Stoupenci namítají, že i silný kuřák marihuany vykouří takových cigaret mnohem méně než ctitelé tabáku.

Několik vědeckých skupin v minulosti prokázalo, že existuje určitá souvislost mezi konzumací marihuany a hloubkou depresí, jestliže má člověk k příslušnému onemocnění dispozice. Fyzická závislost na marihuaně nebyla prokázána nikdy.

S rostlinou je spojována i řada léčebných a přirozeně tišících účinků, díky nimž narůstá počet zemí, v nichž ji lze získat na lékařský předpis.

V latinskoamerické debatě nicméně zůstávají hlavními argumenty rána organizovanému zločinu (jenž takto přijde o zisky a z části i důvod existence) a možnost snazšího boje s dealery, u nichž je zvykem převádět klienta postupně na tvrdší drogy.

Uruguayská vláda odhaduje současný objem obchodu s marihuanou v zemi na 75 milionů dolarů ročně.

Další informace:

AP Uruguay: First country to sell marijuana?

UTC Uruguay will send bill to liberalize trade and consumption of marihuana

AFP Uruguay proposes distributing and selling marijuana

Al Džazíra Uruguay to legalize the sale of cannabis

Mapa zohledňující různé přístupy k marihuaně ve světě

    Diskuse
    SH
    June 24, 2012 v 17.38
    Nakonec jsem přece jenom pro.
    Vždycky jsem se divil, že si státy hlídají monopol na alkohol i tabák, ale ostatní drogy nechávají černému trhu. Byl jsem pro legalizaci drog prakticky od počátku své rozumnosti. Na delší čas otřásl mým přesvědčením jeden zkušený policejní důstojník a později MUDr. František Koukolík. Nakonec jsem ale přece jenom pro legalizaci drog. Hlavní důvody. Zásadní snížení jejich ceny. Zvýšená kontrola uživatelů, především lékařská. Šance na podstatné omezení trestné činnosti, hlavně pak také praní špinavých peněz. Navíc jsem hluboce přesvědčen, že současný ortodoxní boj proti drogám je ve skutečnosti doslova řízen těmi kruhy, které na nich nejvíce vydělávají, jako tomu bylo za slavné prohibice ve Spojených státech. Nutným předpokladem by mělo být zvýšení postihování trestných činů způsobených pod vlivem. Jediný opravdový problém vidím v návykovosti látek. Ale právě proto bych propagoval takové, které lze brát celoživotně bez vážných následků, jak se to děje u mnohých „přírodních“ kmenů jak v Jižní Americe, tak třeba v Indonésii.